Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Načasování tohoto ujednání bylo krajně nešťastné, neboť vysoká ukrajinská a evropská delegace právě pobývala v Miami na jednáních s Trumpovými zmocněnci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Na stole přitom byly nové americké návrhy, které měly přinést předzimní deeskalaci v již čtyři a půl roku trvajícím konfliktu.
Jakmile obě strany zasedly k jednacímu stolu, američtí vyslanci naznačili, že se blíží zmírnění sankcí vůči Rusku. Ukrajinští a evropští činitelé však byli tímto oznámením zcela zaskočeni, což vedlo k tomu, že rozhovory skončily již tentýž den bez jakékoliv dohody a o den dříve, než bylo původně v plánu.
Z hlediska objemu by tato palivová dohoda mezi USA a Ruskem byla přinejmenším skromná, jelikož zmiňované množství představuje necelých šest milionů barelů. Podle údajů amerického Úřadu pro energetické informace odpovídá toto množství zhruba pouhé denní a půl spotřebě dieselu ve Spojených státech.
Dohoda tak bude mít jen stěží nějaký zásadní dopad na globální ceny nafty, a to i v případě, že by Rusko dokázalo dodat slíbené objemy. Samotný vývoz ruské nafty je navíc utlumen především kvůli vývoznímu embargu, které si Kreml sám stanovil, což reálnou realizaci dohod značně zpochybňuje.
Současný růst cen nafty přitom úzce souvisí s Trumpovým postupem vůči Íránu. Pokud měla tato dohoda za cíl snížit ceny pohonných hmot před blížícími se listopadovými midterm volbami ve Spojených státech, je vysoce nepravděpodobné, že by přinesla očekávaný hmatatelný výsledek.
Její dopad na válku na Ukrajině však bude pravděpodobně mnohem větší a hlavně škodlivější. Od svého návratu k moci v lednu 2025 se Trump snaží donutit Kyjev k ústupkům prostřednictvím nátlaku, což se však dlouhodobě nedaří, protože Ukrajina i její spojenci odmítají jakékoliv územní ústupky Rusku.
Trumpova nová dohoda o naftě představuje další formu nátlaku, jejímž cílem je přimět Kyjev k zastavení jeho efektivní kampaně dálkových dronů a raket proti ruským rafineriím. Tyto útoky v posledních měsících snížily ruskou rafinační kapacitu až o šedesát procent, což Moskvu citelně bolí.
Přestože Trump obviňuje z vysokých cen nafty Ukrajinu, Kyjev trvá na tom, že útoky na rafinérie nezastaví, dokud Rusko nepřestane ničit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Kreml naproti tomu dává najevo, že zastavení útoků na rafinerie nestačí a vyžaduje kompletní zrušení sankcí na vývoz energií.
Tímto krokem získal Vladimir Putin ekonomickou část energetického příměří, aniž by se musel zavázat k jeho vojenské stránce. Zatímco Trump hovořil o dohodnutém příměří, Rusko reagovalo na toto oznámení další vlnou útoků na ukrajinské elektrárny a obytné čtvrti.
Transatlantické vztahy tak čelí další zkoušce, neboť šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová varovala, že pozastavení sankcí poskytuje Moskvě další finanční prostředky na vedení války. Evropa je navíc nyní na americké naftě závislejší než dříve, což omezuje její prostor pro radikálnější oponování tomuto americkému kroku.
Vyhlídky na komplexní urovnání konfliktu se tak po tomto vývoji staly ještě složitějšími. Zrušení sankcí na ruskou naftu znamená, že dosažení i částečného energetického příměří bude mnohem náročnější, což pro Ukrajinu s blížící se zimou přináší další utrpení.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.
Nová vědecká studie provedená britskými univerzitami v Cambridge a Východní Anglii odhalila výrazné rozdíly v přístupu lékařů k pacientům s autoimunitními onemocněními. Výzkum ukazuje, že ženy trpící těmito chorobami čelí mnohem častěji než muži situaci, kdy jsou jejich fyzické potíže nesprávně označovány za psychické či psychosomatické, což významně prodlužuje dobu potřebnou ke stanovení správné diagnózy.
Mezinárodní měnový fond varoval, že globální ekonomika by mohla brzy prověřit hranice své odolnosti. Důvodem jsou vyčerpané nouzové zásoby ropy a nadměrně zatížené vládní rozpočty v mnoha státech světa. Ve své pravidelné zprávě o výhledu světové ekonomiky fond uvedl, že dosavadní růst sice lépe než obávalo odolával konfliktům na Blízkém východě, avšak situace je stále křehčí.
Oblast Ulančabu ve Vnitřním Mongolsku připomíná na první pohled technologickou fatu morganu, kde na rozlehlých pláních rostou bloky obřích datových center. Tato nová i dosud budovaná zařízení vyrůstají v krajině na okraji pouště Gobi rychlým tempem a mění charakter celého regionu.