Až bude ve čtvrtek na programu v rámci Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo pětikilometrový rychlobruslařský závod žen, čeští fanoušci v něm budou moct fandit loučící se legendě Martině Sáblíkové. Ta totiž dostala svolení od lékařů, že se může závodu zúčastnit poté, co nemohla kvůli nemoci závodit na tříkilometrové trati.
„Neříkám, že je to tak, jak bych si představovala, ale naštěstí nemám teplotu. I když mám pořád dutiny v háji, tak jsem naštěstí dostala zelenou od pana doktora a budu moct ve čtvrtek nastoupit,“ uvedla v úterý samotná Sáblíková. Ta absolvovala dva tréninky na rotopedu v olympijské vesnici, po kterých, jak sama prozradila, byla vyčerpaná.
Je pochopitelné, že Sáblíková právě kvůli tomu, že chyběla na tříkilometrové trati, nechtěla v žádném případě chybět na pětikilometrové distanci pod milánskými pěti kruhy. Nechtěla tak především zklamat české fanoušky, kteří ji posílali nemálo podpůrných zpráv. „(Podpora) byla neskutečná. Prvně jsem brečela, že nemohu startovat, pak jsem brečela u vzkazů, které jsem dostávala. Takovou podporu jsem možná neměla nikdy. Moc děkuji lidem, že to prožívali se mnou,“ řekla k tomu Sáblíková, jež se snažila dát co nejrychleji do pořádku a brala tak potřebná antivirotika, aby se stihla do čtvrtka vyléčit.
„Nicméně musím říct, že to nebude nástup, který bych si představovala. Nastoupím především kvůli sobě, fanouškům a své rodině, kteří mě podporují. Ale mám strach, jak to dopadne, protože po tom, čím jsem si prošla, tak výkon nebude takový, jaký bych si přála. Pro sebe a lidi ovšem to chci udělat,“ nechala se slyšet osmatřicetiletá závodnice.
Ta prozradila, že během svého ležení v posteli sledovala v televizi jiné olympijské sporty a fandila tak svým kolegům. Zažila tak tedy po dlouhé době olympiádu jinak, než jako přímá závodnice. „Užívala jsem si ji, ale už bych si přála, aby to bylo zase jinak.“
Když už ji lékaři tedy povolili pohyb, absolvovala dva tréninky. Ty byly pro ni tak náročné, že po následné sprše rovnou usnula. Během středy z její strany přijde rozhodnutí, zda si před závodem ještě nevyzkouší milánský rychlobruslařský ovál. „Je potřeba říct, že medicína umí dost, ale zázraky neumíme. To, že má obtíže, že je dušná, tak to jsme očekávali. Kdyby nebylo olympiády, byli bychom mnohem konzervativnější a opravdu bychom zvažovali, jestli má význam ji pouštět do závodu. Nicméně bereme v úvahu důležitost konkrétního závodu a jakou roli hraje pro ni,“ prozradil lékař Jiří Dostál, jak postupoval lékařský tým v rozhodování, jakým způsobem se viróza Sáblíkové bude léčit.
Dodejme, že rychlobruslařský závod žen na 5000 metrů je na programu v rámci probíhající olympiády ve čtvrtek v 16:30.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
