Až bude ve čtvrtek na programu v rámci Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo pětikilometrový rychlobruslařský závod žen, čeští fanoušci v něm budou moct fandit loučící se legendě Martině Sáblíkové. Ta totiž dostala svolení od lékařů, že se může závodu zúčastnit poté, co nemohla kvůli nemoci závodit na tříkilometrové trati.
„Neříkám, že je to tak, jak bych si představovala, ale naštěstí nemám teplotu. I když mám pořád dutiny v háji, tak jsem naštěstí dostala zelenou od pana doktora a budu moct ve čtvrtek nastoupit,“ uvedla v úterý samotná Sáblíková. Ta absolvovala dva tréninky na rotopedu v olympijské vesnici, po kterých, jak sama prozradila, byla vyčerpaná.
Je pochopitelné, že Sáblíková právě kvůli tomu, že chyběla na tříkilometrové trati, nechtěla v žádném případě chybět na pětikilometrové distanci pod milánskými pěti kruhy. Nechtěla tak především zklamat české fanoušky, kteří ji posílali nemálo podpůrných zpráv. „(Podpora) byla neskutečná. Prvně jsem brečela, že nemohu startovat, pak jsem brečela u vzkazů, které jsem dostávala. Takovou podporu jsem možná neměla nikdy. Moc děkuji lidem, že to prožívali se mnou,“ řekla k tomu Sáblíková, jež se snažila dát co nejrychleji do pořádku a brala tak potřebná antivirotika, aby se stihla do čtvrtka vyléčit.
„Nicméně musím říct, že to nebude nástup, který bych si představovala. Nastoupím především kvůli sobě, fanouškům a své rodině, kteří mě podporují. Ale mám strach, jak to dopadne, protože po tom, čím jsem si prošla, tak výkon nebude takový, jaký bych si přála. Pro sebe a lidi ovšem to chci udělat,“ nechala se slyšet osmatřicetiletá závodnice.
Ta prozradila, že během svého ležení v posteli sledovala v televizi jiné olympijské sporty a fandila tak svým kolegům. Zažila tak tedy po dlouhé době olympiádu jinak, než jako přímá závodnice. „Užívala jsem si ji, ale už bych si přála, aby to bylo zase jinak.“
Když už ji lékaři tedy povolili pohyb, absolvovala dva tréninky. Ty byly pro ni tak náročné, že po následné sprše rovnou usnula. Během středy z její strany přijde rozhodnutí, zda si před závodem ještě nevyzkouší milánský rychlobruslařský ovál. „Je potřeba říct, že medicína umí dost, ale zázraky neumíme. To, že má obtíže, že je dušná, tak to jsme očekávali. Kdyby nebylo olympiády, byli bychom mnohem konzervativnější a opravdu bychom zvažovali, jestli má význam ji pouštět do závodu. Nicméně bereme v úvahu důležitost konkrétního závodu a jakou roli hraje pro ni,“ prozradil lékař Jiří Dostál, jak postupoval lékařský tým v rozhodování, jakým způsobem se viróza Sáblíkové bude léčit.
Dodejme, že rychlobruslařský závod žen na 5000 metrů je na programu v rámci probíhající olympiády ve čtvrtek v 16:30.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.
