Česko v pátek odpoledne vstoupí do mistrovství světa v hokeji, na kterém bude obhajovat titul z loňského domácího šampionátu. Na telefonát od trenérů stále čeká nestarší český hokejista Jaromír Jágr. "Osmašedesátka" zveřejnila vtipnou fotografii čtveřice útočníků, z nichž je jediným absentérem v národním týmu.
Jágr ve čtvrtek zveřejnil na instagramovém profilu fotografii s kapitánem loňských mistrů světa Romanem Červenkou a dvěma z nejlepší českých hokejistů současnosti Davidem Pastrňákem a Martinem Nečasem.
"Zítra začíná mistrovství světa a já stále nemůžu pochopit, proč jsem jediný z této fotky, který nebyl nominovaný. Proč, trenére, proč?" zavtipkoval legendární útočník. "I tak vám přeji hodně štěstí, i když jste mě nevzali," dodal.
Jágr se naposledy představil v reprezentačním dresu na předchozím domácím mistrovství světa v roce 2015, kdy mu bylo 43 let. Dnes je mu o deset let více, přesto odehrál uplynulou sezónu v nejvyšší soutěži za mateřské Kladno. Pěti góly a jedenácti asistencemi přispěl k záchraně středočeského klubu v extralize.
Česko odehraje první zápas na mistrovství světa ve Švédsku a Dánsku dnes od 16:20 proti Švýcarsku. Půjde tak o opakování loňského finále. Národní tým pod vedením Radima Rulíka odehraje základní skupinu v dánském Herningu.
PROGRAM MS v hokeji 2025
PÁ 9.5. od 16:20 Česko - Švýcarsko
NE 11.5. od 20:20 Česko - Norsko
PO 12.5. od 20:20 Česko - Dánsko
ČT 15.5. od 20:20 Česko - Maďarsko
SO 17.5. od 16:20 Česko - Kazachstán
PO 19.5. od 16:20 Česko - Německo
ÚT 20.5. od 16:20 Česko - USA
Poslední dva týdny v mezinárodní politice připomínaly jízdu na horské dráze, která nyní, zdá se, končí v oblaku kouře. Donald Trump, povzbuzen úspěšnou vojenskou operací ve Venezuele, spustil lavinu rétoriky o ovládnutí Grónska, která zahrnovala výhružky armádou i drtivými cly. Nyní však zasáhl generální tajemník NATO Mark Rutte, kterému se zřejmě podařilo amerického prezidenta přesvědčit k ústupu z nebezpečných pozic.
Donald Trump se během Světového ekonomického fóra v Davosu nechal slyšet, že si dokáže představit vyplacení finanční částky za nákup Grónska. Toto vyjádření přichází krátce poté, co prezident oficiálně vyloučil možnost použití vojenské síly k anexi tohoto území. Podle Trumpa sice existuje peněžní hodnota, kterou by byl ochoten zaplatit, ale mnohem důležitější je pro něj otázka globální bezpečnosti.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska zůstává i po jeho vystoupení v Davosu ústředním bodem diplomatického napětí. Přestože americký prezident ve svém projevu poprvé jasně vyloučil použití vojenské síly, dánští představitelé i světoví politici varují, že podstata problému nezmizela. Podle dánského ministra zahraničí Larse Løkkeho Rasmussena Trumpovy ambice vlastnit největší ostrov světa trvají i nadále.
Lidstvo vstoupilo do éry „globálního vodního bankrotu“, která s sebou nese nevratné následky pro celou planetu. Vyplývá to z přelomové zprávy Univerzity OSN zveřejněné 20. ledna. Podle vědců již tradiční termíny jako „vodní krize“ nebo „nedostatek vody“ nestačí, protože vyvolávají klamný dojem dočasného stavu, který lze snadno vyřešit.
Vystoupení amerického prezidenta Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu přineslo směsici ostré diplomacie, územních ambicí i osobních výpadů. Trump se během svého projevu dotkl široké škály témat, od nákupu Grónska až po módní doplňky svých evropských kolegů, čímž opět potvrdil svou nepředvídatelnost na mezinárodní scéně.
Donald Trump dnes na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyvolal značné rozpaky, když oznámil, že se ještě dnes setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump před publikem prohlásil, že Zelenskyj by mohl být „přímo v sále“ a že oba lídři jsou velmi blízko k uzavření mírové dohody. Tato slova však okamžitě narazila na realitu – ukrajinský prezident totiž v Davosu vůbec není.
Americký prezident Donald Trump ve svém projevu v Davosu představil další ambiciózní, i když značně kontroverzní vizi: vybudování „největšího Zlatého dómu, jaký kdy byl postaven“. Tento obranný systém má být umístěn právě v Grónsku, o jehož koupi prezident usiluje. Trump tvrdí, že v případě jaderného konfliktu by rakety letěly přímo nad středem tohoto „kusu ledu“, a proto je nezbytné tam vybudovat technologicky vyspělý štít.
Americký prezident Donald Trump bez obalu vyzval k zahájení rozhovorů o akvizici Grónska. Přestože kodaňská vláda takové plány opakovaně odmítá, Trump před světovými elitami prohlásil, že Spojené státy jsou jedinou silou schopnou tento „gigantický kus ledu“ efektivně chránit. Podle jeho slov je začlenění ostrova pod americkou správu nezbytné pro zajištění globální bezpečnosti v současné napjaté mezinárodní situaci.
Americký prezident Donald Trump i přes počáteční potíže s letadlem dorazil na Světové ekonomické fórum v Davosu přesně podle plánu. Poté, co technická závada na elektroinstalaci speciálu Air Force One nakrátko odložila jeho odlet, vstoupil do sálu plného světových byznysmenů a politiků za hlasitého potlesku. Hned v úvodu nešetřil sebevědomím a oznámil, že přiváží zprávy o neuvěřitelném rozmachu Spojených států.
Evropský parlament ve středu odhlasoval postoupení čerstvě podepsané obchodní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur Soudnímu dvoru Evropské unie (CJEU). Toto rozhodnutí, které vzešlo z těsného hlasování v poměru 334 ku 324 hlasům, uvrhlo osud dlouho připravovaného paktu do stavu právní nejistoty. Poslanci ve Štrasburku požadují, aby nejvyšší soud Unie přezkoumal, zda je tato vysoce polarizující dohoda slučitelná s politikou a právním rámcem EU.
Íránci znovu riskují život, aby odmítli režim, který jim bere důstojnost i budoucnost. Nejde už jen o ceny a elektřinu, ale o samotné právo žít bez strachu. Íránský teokratický stát reálně nemá co nabídnout kromě nepřátelství a násilí. Vytrvalost zdejší společnosti je ve skutečnosti tou největší hrozbou pro jeho přežití.
V Davosu ve středu naplno propukl diplomatický střet mezi Washingtonem a Kodaní. Americký ministr financí Scott Bessent v sérii nevybíravých výroků označil Dánsko i jeho investice do amerických státních dluhopisů za „irelevantní“. Stalo se tak v reakci na krok dánského penzijního fondu AkademikerPension, který se rozhodl zbavit svých amerických cenných papírů v hodnotě 100 milionů dolarů kvůli neudržitelnosti tamních veřejných financí.
