Přesně 24 hodin po úvodním buly předchozího zápasu nastoupila česká hokejová reprezentaci do dalšího utkání na mistrovství světa. Trenéři sáhli ke třem změnám v sestavě, v nichž dvě byly vynucené zdravotním stavem. Na výkonu se to ale výrazně nepodepsalo. Národní tým po bezbrankové první třetině vstřelil sedm gólů a nad Dánskem zvítězil 7:2.
Trenérům nebyli k dispozici útočník Jáchym Kondelík a obránce Tomáš Kundrátek, který už nedohrál nedělní vítězný zápas s Norskem. Prvně jmenovaného nahradil v sestavě Voženílek, místo toho druhého zaujal na soupisku dopsaný obránce Daniel Gazda. Nevynucená změna proběhla v brankovišti, mezi tyče se poprvé na turnaji podíval Daniel Vladař.
Právě faul na českého strážce klece vedl ve třetí minutě k první přesilovce národního týmu, která ale zůstala po přísném vyloučení nevyužita. Po faulu Lauka si pak zahráli početní převahu i reprezentanti pořadatelské země, ale ani tentokrát ke změně skóre nedošlo.
Puk se poprvé dostal do sítě ve 12. minutě, kdy Češi ztratili puk ve vlastní třetině a Aagaard dostal kotouč za Vladaře. Trenéři si ale - podobně jako v zápase se Švýcarskem - vzali úspěšnou trenérskou výzvu na ofsajd, takže sudí museli gól odvolat. První dvacetiminutovka tak regulérní branku nepřinesla.
Úvodní trefu do zápisu pondělního utkání i vlastních statistik na turnaji zaznamenal po 23 minutách hvězdný Martin Nečas, který před brankou chytře nastavil brusli do střely Ondřeje Beránka.
Karlovarský útočník Beránek byl vzápětí i u pojistky vedení, kterou zaznamenal dopsaný bek Gazda. Nový muž v sestavě dobře podpořil útok a přesně zamířil. Češi si během necelé minuty vypracovali dvoubrankový náskok.
Na konci 34. minuty ho navíc ještě vylepšil bostonský kanonýr David Pastrňák, který uchvátil publikum nádhernou individuální akcí. Kotouč si prohodil mezi nohama a vše završil dlouhou kličkou mimo dosah dánského gólmana.
Při dalším střídání si Pastrňák připsal i asistenci při přesném zásahu Lukáše Sedláka. Do gólových hodů v prostřední části se nakonec zapojili i domácí, když 73 sekund před sirénou skóroval Olesen, hráč extraligových Českých Budějovic.
Národní tým pak zahájil třetí dějství přesilovkou, ale ani druhou příležitost v zápase se využít nepodařilo. O obnovu čtyřbrankového náskoku se postaral ve 45. minutě druhým gólem v utkaní Nečas, jenž zužitkoval přihrávku Zadiny. Jenže po necelé minutě opět korigoval skóre Wejse.
Dánové pak v závěru zkusili i hru bez brankáře, ale potrestal je Voženílek. Šestou brankou to ale ještě neskončilo. V poslední minutě zaúřadovala elitní formace, Pastrňák nabil Červenkovi, který vymetl pavučinu a uzavřel skóre. Češi vyhráli 7:2 a po třech zápasech mají na kontě osm z devíti možných bodů.
Ajatolláh Alí Chameneí, který po téměř čtyřicet let stojí v čele Íránu, se během své vlády musel vypořádat s válkou, ekonomickými krizemi i vnitřním odporem. Ale současná situace, kdy Spojené státy a Izrael uskutečnily přímé a ničivé útoky na íránské území, znamená bezprecedentní výzvu – a možná nejvážnější krizi jeho vlády.
Devatenáctiletý Oleh si myslel, že má jednoduchou brigádu. Na Telegramu našel inzerát nabízející tisíc dolarů za pouhé posprejování policejní stanice. Místo barvy ale v únoru u policejního velitelství v Rivném otevřel tašku s dráty, mobilním telefonem a podomácku vyrobenou výbušninou. Bez svého vědomí se stal součástí nové ruské sabotážní kampaně, jejímž cílem je destabilizovat Ukrajinu a využít místních mladistvých jako pěšáky v „hybridní válce“.
Téměř tři a půl roku po invazi na Ukrajinu se stále neobjevila na bojišti ruská chlouba – tank T-14 Armata. Nejnovější a údajně nejpokročilejší hlavní bojový tank ruské armády se na frontě objevil jen výjimečně a krátkodobě, což podle analytiků svědčí o tom, že jeho výkon v praxi nedosahuje očekávání.
Navzdory současnému klidu zbraní mezi Izraelem a Íránem zůstává otázka: bylo celé riziko ozbrojené eskalace ospravedlnitelné? A co když se Írán v budoucnu rozhodne znovu intenzivně usilovat o jadernou zbraň? Odpověď na základní otázku – můžeme žít s jaderně vyzbrojeným Íránem? – podle odborníků zní: ano, i když s nelibostí.
Střední a jižní Evropa čelí mimořádně silné vlně veder, která trvá už několik dní a způsobuje vážné dopady v Itálii, Francii i Španělsku. Teploty se pohybují nad hranicí 40 stupňů Celsia, což přináší nárůst pacientů v nemocnicích, vypuknutí požárů a celou řadu nouzových opatření ze strany státních i regionálních úřadů.
Nový výzkum odhalil znepokojivý trend: planeta Země zadržuje stále více tepla, a to tempem, které výrazně překonává předpovědi klimatických modelů. Míra tzv. energetické nerovnováhy – rozdílu mezi teplem přicházejícím od Slunce a teplem odcházejícím zpět do vesmíru – se za posledních 20 let více než zdvojnásobila. Vědci tak varují, že oteplování Země by mohlo v příštích letech výrazně zrychlit.
Velká část Evropy je dnes opět sevřena silnou vlnou veder, která sužuje zejména jižní státy. Teploty se pohybují mezi 35 a 42 °C a úřady v několika zemích vydaly zdravotní i ekologická varování. V Itálii bylo v neděli na nejvyšší stupeň pohotovosti kvůli vedru uvedeno 27 měst, ve Francii je na druhý nejvyšší „oranžový“ stupeň výstrahy více než 80 ze 96 departementů.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un osobně přestřihl pásku u nového luxusního letoviska na pobřeží, které státní média označují za „turistické město národní hodnoty“. Tento rozsáhlý komplex v oblasti Wonsan-Kalma, postavený na východním pobřeží země, nabízí vodní parky, výškové hotely a kapacitu pro téměř 20 tisíc hostů.
Předpovídaná ruská letní ofenziva, která měla zásadně změnit situaci na východní frontě, zatím působí spíše rozpačitě. Přestože ruské síly zaznamenaly určitý postup a výrazně navýšily počet vojáků na vybraných úsecích fronty, zdaleka nejde o bleskový průlom, jaký se možná v Moskvě očekával.
Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa bombardovat íránská jaderná zařízení bylo tvrdým vojenským zásahem proti Teheránu — a zároveň potupou pro evropskou diplomacii. Zatímco klíčové evropské státy vyzývaly k umírněnosti, Washington jednal bez ohledu na své tradiční spojence. Evropa se tak probudila do reality své rostoucí mezinárodní bezvýznamnosti.
Vlna veder, která zasáhla velkou část Evropy, nepolevuje. Nejhůře postiženým regionem je jih Španělska, kde byly zaznamenány teploty přesahující 45 stupňů Celsia. Ve městě El Granado padl v sobotu nový červnový teplotní rekord – 46 °C. Podle španělské meteorologické služby je velmi pravděpodobné, že letošní červen bude nejteplejším v historii měření.
Již příští týden začne letošní MFF Karlovy Vary. 59. ročník festivalu bude po mnoha letech prvním bez dlouholetého prezidenta Jiřího Bartošky, který na začátku května zemřel ve věku 78 let. Prakticky od té chvíle se řešilo, jak si ho organizátoři filmové přehlídky připomenou. Nyní už jsou detaily festivalové pocty známé.
