České šance na obhajobu titulu mistrů světa na nadcházejícím šampionátu ve Švédsku a Dánsku se nepochybně zvýšily. Nejlepší český hokejista současnosti David Pastrňák v pondělí oznámil, že posílí národní tým, který bude usilovat o obhajobu vítězství.
Šlégr nadšeně novinářům během pondělního odpoledne potvrdil, že čeští fanoušci se mohou těšit v národním týmu v rámci letošního MS i na Pastrňáka. „S Davidem jsem mluvil odpoledne před tréninkem a jeho finální rozhodnutí je pro nás všechny pozitivní zpráva. Jsme za to strašně moc rádi,“ uvedl konkrétně.
Prozradil také, že na brněnských Českých hokejových hrách, tedy na tradiční generálce před mistrovstvím světa, které se hrají od tohoto čtvrtka do neděle, se Pastrňák ještě nepředstaví, neboť tento týden ještě zůstane v zámoří. K národnímu týmu se tak připojí až během příštího týdne tak, aby mohl s ním mohl odletět z Prahy v úterý 6. května do dějiště šampionátu dánského Herningu. Připomeňme, že úvodním soupeřem hned v rámci prvního hracího dne (tedy v pátek 9. května) bude Švýcarsko.
„Říkal mi, že to musíme vyřešit rychle, protože jde v Bostonu akorát na trénink. Když jsem mu odpovídal, že si tedy zavoláme za hodinku, říkal mi, že nebude trénovat jen hodinu, ať mu zavolám za tři hodiny. Je to pro mě dobrá známka, že v Bostonu rozhodně bude mít klid se na mistrovství světa dostatečně připravit,“ prozradil dále Šlégr ze vzájemného rozhovoru s Pastrňákem, jenž tak očividně probíhal ve veselém duchu.
Přestože to díky svolení ze strany Bostonu s Pastrňákovou účastí na MS vypadalo nadějně, musel si i tak vzít osmadvacetiletý hokejista nějaký čas na rozmyšlenou. „David si po náročné sezoně a jen chvilkovém odpočinku po jejím konci nebyl jistý, jestli bude všechno v pohodě. Ale začal trénovat, cítí se dobře a má chuť. Spoustu věcí si asi ujasnil ve své hlavě a jsme rádi, že se takhle rozhodl,“ řekl Šlégr důvody, proč rozhodování zabralo nějaký ten čas. Nakonec vše dobře dopadlo a dost možná na tom vliv měla i Patrňákova manželka Rebecca, pocházející ze Švédska, kde letošní turnaj vyvrcholí.
„Hlavní důvod ale je, že David hokej miluje. Pokud mohl, vždycky rád reprezentoval. A je tomu tak i tentokrát. A i přestože Boston neměl takovou kvalitu jako v minulých sezonách, on podával výborné výkony. Troufám si říct, že od nového roku byl jedním z nejlepších hráčů v NHL. Možná i tím nejlepším,“ myslí si Šlégr.
Ten, stejně jako celý realizační tým v čele s koučem Radimem Rulíkem, určitě Pastrňákovu přítomnost uvítá i proto, že výrazně pomůže náladě v kabině. „Kluky v kabině jeho přítomnost určitě dobře naladí, pro všechny to bude taková pozitivní vlna. Od některých hráčů jsem už zaznamenal, že to nebude pozitivní jen pro ně, ale pro nás všechny, kteří fandíme českému hokeji,“ zakončil Šlégr.
Oligarchové z éry bývalého maďarského premiéra Viktora Orbána se ocitli pod obrovským tlakem, neboť země směřuje k zavedení zcela nové majetkové daně. Nový předseda vlády Péter Magyar označil tento krok za jasný projev sociální spravedlnosti a solidarity ve fungujícím státě. Podle něj jde o zásadní obrat po dlouhých letech, kdy byla politická loajalita vůči předchozímu režimu systematicky odměňována mimořádnými ekonomickými příležitostmi.
Americký prezident Donald Trump svými politickými kroky dokázal to, co se Paříži a Bruselu nedařilo dlouhé roky. Přesvědčil totiž i ty největší zastánce volného trhu v Evropě, že stoprocentní závislost na amerických technologiích představuje pro kontinent obrovskou zranitelnost. Trumpovy hrozby vůči Grónsku, sankce proti mezinárodním představitelům a ochota využívat závislost Evropy na amerických firmách jako zbraň definitivně zlomily poslední odpor vůči snahám o technologickou nezávislost.
V jižním Libanonu i přes schválení amerického plánu na zavedení částečného příměří ze strany Izraele a Hizballáhu nadále pokračují vzájemné střety. Americký prezident Donald Trump oznámil, že hovořil s oběma stranami konfliktu, které vyjádřily souhlas se zastavením veškeré střelby. Tento vývoj následoval poté, co Írán varoval, že izraelské vojenské operace v Libanonu představují přímou hrozbu pro stávající příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Izraelská armáda v neděli poprvé po šestadvaceti letech dobyla starobylou křižáckou pevnost Beaufort, která se tyčí na strategickém kopci v jižním Libanonu nad řekou Lítání. Postupující vojáky kryla clona z kouře z bílého fosforu, načež nad hradem zavlála izraelská vlajka spolu s vlajkou elitní brigády Golani.
Řidiči na Rusy kontrolovaném Krymu museli v pondělí čelit zavedení přídělového systému na benzin poté, co útoky ukrajinských bezpilotních letounů výrazně omezily silniční dodávky paliva přes jihovýchodní Ukrajinu. Více než čtyři roky od invaze z roku 2022 musí Rusko čelit téměř každodenním ukrajinským úderům na svou ropnou infrastrukturu, přičemž západní sankce mu zároveň prodražují export surové ropy. Moskvou dosazený krymský gubernátor Sergej Aksjonov potvrdil, že úřady zavedly limity na prodej nejběžnějšího benzinu s označením Ai-95 a lidé si jej nyní mohou pořídit pouze na speciální palivové kupony.
Spojené státy americké i Írán dávají v zákulisí najevo, že by se raději nevracely k otevřenému válečnému konfliktu, který je od vyhlášení dubnového příměří formálně pozastaven. Navzdory neustálým vzájemným vojenským úderům ani jedna ze stran nepřerušila diplomatické kanály. Rozhovory, které zprostředkovávají Pákistán, Katar a další země, tak nadále pokračují, i když Washington si v regionu stále udržuje masivní letecké a námořní síly připravené k okamžitému nasazení.
Teherán oficiálně oznámil, že přerušuje veškeré mírové rozhovory se Spojenými státy americkými a jeho vyjednávací tým se stahuje z výměny zpráv prostřednictvím zprostředkovatelů. Podle íránské státní tiskové agentury Tasnim, která je napojená na Revoluční gardy, je obnovení dialogu podmíněno úplným ukončením izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy i v Libanonu. Írán tak reaguje na prudkou eskalaci konfliktu na libanonském území, kde izraelská armáda v posledních hodinách výrazně zintenzivnila svou ofenzivu.
Nový maďarský premiér Péter Magyar zahájil bezprostředně po svém sobotním nástupu do funkce otevřené tažení proti lidem spojeným s érou Viktora Orbána. Ve svém prvním projevu v budapešťském parlamentu dal jasně najevo, že patnáctiletá nadvláda minulé garnitury definitivně skončila. Hned v prvních minutách úřadování vyzval k rezignaci prezidenta Tamáse Sulyoka i další Orbánovy věrné, kteří obsadili klíčové soudní a kontrolní orgány v zemi, a stanovil jim ultimátum do 31. května. Podle politických analytiků by se představitelé bývalého režimu měli začít vážně obávat ztráty svého vlivu.
Severoatlantická aliance se snaží urychleně posílit obranu větrného baltského ostrova Gotland, který vojenští plánovači považují za jednu z nejvíce zranitelných a zároveň strategicky nejvýznamnějších frontových linií vůči Rusku. Tento ostrov se nachází ve středu Baltského moře, pouhých 300 kilometrů od silně militarizované ruské enklávy Kaliningrad. Vzhledem k rostoucím obavám z ruské agrese, hybridních útoků a kolísajícího spojenectví ze strany Spojených států závodí Švédsko a jeho partneři s časem, aby z Gotlandu opět vybudovali vojenskou pevnost.
Švédský úřad pro veřejné zdraví vyzval rodiče, aby omezili používání mobilních telefonů v přítomnosti svých dětí a určili části domácnosti, které zůstanou zcela bez digitálních zařízení. Nová doporučení navazují na předchozí výzvy k obecnému zamyšlení nad časem stráveným u obrazovek, nyní však přinášejí konkrétní pravidla pro každodenní život. Úřad dospěl k těmto krokům na základě výzkumu, který si loni na podzim zadala švédská vláda s cílem prozkoumat vliv digitálních návyků dospělých na zdraví dětí.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným problémům, které si z velké části způsobil sám. Jeho snaha o prosazení neomezené osobní moci, která v prvním roce po návratu do Bílého domu úspěšně zlomila jakýkoliv odpor, nyní vyvolává silný odpor a prohlubuje politickou zranitelnost celé administrativy. Tento trend se naplno projevuje v aktuálním týdnu, kdy hrozí, že se jeho druhé funkční období zastaví hned na několika frontách současně.
Podvody využívající klonování hlasu pomocí umělé inteligence jsou na vzestupu a podle údajů FBI Američané v loňském roce ztratili kvůli podvodům spojeným s AI celkem 893 milionů dolarů. Tato částka zahrnuje kromě hlasových útoků také podvodné e-maily, románkové podvody a další dezinformační triky.
