Čtvrtek je klíčovým dnem na každém mistrovství světa v hokeji a jinak tomu nebylo ani na probíhajícím šampionátu ve Švédsku a Dánsku. Češi tentokrát čtvrtfinále nezvládli, když ve Stockholmu podlehli domácímu Švédsku 2:5. O výsledku rozhodla již první třetina, kdy si Seveřané vypracovali třígólový náskok.
Češi se na čtvrtfinále stěhovali z dánského Herningu do švédského Stockholmu. Rozhodly o tom úterní zápasy, kdy národní tým prohrál s výběrem USA a Švédové zároveň podlehli Kanadě. Pavouk tak svedl proti sobě právě obhájce titulu a loňské bronzové medailisty.
Oba týmy přivítaly před vzájemným zápasem posilu z Toronta, které vypadlo v druhém kole play-off NHL. Zatímco Švédům přijel ofenzivní šikula William Nylander, Čechy posílil defenzivní specialista David Kämpf. Do branky se podruhé za sebou postavil Karel Vejmelka, ale vydržel v ní pouze dvacet minut.
Národnímu týmu se totiž nevyvedla druhá desetiminutovka úvodní části. Začalo to faulem Davida Pastrňáka v čase 11:09. Nabídnutou přesilovku využil Carlsson. Hrdinou domácích fanoušků byl ale především Raymond, jenž v 17. a 19. minutě dvěma trefami zvýšil na 3:0 pro Tre Kronor.
Od začátku druhé třetiny stál v české kleci Dan Vladař a v prvních minutách sledoval přestupky Švédů. Češi dostali možnost hrát přesilovku pět na tři, ve které vykřesali naději. Po přihrávkách Nečase a Pastrňáka se trefil kapitán Roman Červenka.
Svěřenci Radima Rulíka pak měli několik dalších příležitostí, ale na kontakt se nedostali. Naopak, ve 35. minutě odskočili hostitelé letošního šampionátu zpět do tříbrankové vedení. Podruhé se trefil také Carlsson.
Ve třetím dějství se dlouho nedělo nic zajímavého. Až po osmi minutách zavezl kotouč do útočného pásma Daniel Voženílek, dojel s ním za branku, odkud ji dostal do brankoviště, kde se gólově prosadil Michael Špaček.
Češi se pak brzy, již pět minut před koncem normální hrací doby, rozhodli pro risk bez brankáře. Hra v šesti hráčích do pole se ale rychle vymstila. Forsberg trefil prázdnou bránu z vlastního obranného pásma.
Další gól už nepadl, takže Švédové oplatili národnímu týmu porážku z loňského turnaje v Praze, kde Češi zvítězili v semifinále 7:3. Sen o zlaté obhajobě je u konce.
Prezident USA Donald Trump bude ve čtvrtek amerického času, tedy pravděpodobně dnes v noci, telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oznámil to vládní úředník Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě, a který neposkytl žádné další podrobnosti.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur poprvé veřejně okomentoval nedávné uzavření silnice v Estonsku, která krátce prochází přes ruské území. K tomuto kroku došlo poté, co byla minulý týden v blízkosti hranice spatřena skupina ozbrojených Rusů.
Australské tropické deštné pralesy se staly prvními na světě, které do atmosféry uvolňují více uhlíku, než pohlcují. Tento znepokojivý jev je podle nové studie přímo spojen se změnou klimatu. Deštné pralesy byly dosud považovány za klíčové „úložiště uhlíku“, protože mladé rostoucí stromy běžně kompenzují emise uhlíku, které se uvolní při rozkladu odumřelých stromů.
Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že zvířata přepravovaná v letadle mohou být klasifikována jako zavazadla. Tento verdikt znamená, že v případě ztráty zvířete nejsou letecké společnosti povinny hradit vyšší náhradu škody. Soud takto rozhodl poté, co byl vyzván k řešení sporu o ztraceného psa během letu z Buenos Aires do Barcelony.
Současná eskalace nepřátelství mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, Spojenými státy a Čínou, se zdánlivě týká i běžných kuchyní. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že by USA mohly zastavit nákupy kuchyňského oleje z Číny, ačkoli tento krok by patrně neměl přímý dopad na spotřebitele. Trumpova hrozba přichází v reakci na to, že Peking odmítá nakupovat americké sójové boby, kdysi klíčovou komoditu.
Německý kancléř Friedrich Merz naléhavě varuje, že Evropa se stane ekonomickou figurkou globálních velmocí, pokud evropští lídři rychle nepodniknou kroky k obnovení konkurenceschopnosti. Kancléř promluvil ve čtvrtek v německém parlamentu před nadcházejícím summitem evropských lídrů v Bruselu.
Nezávislí klimatičtí poradci Spojeného království vyzvali vládu, aby se připravila na zvládání extrémního počasí v důsledku globálního oteplení o nejméně 2 °C do roku 2050. Podle Výboru pro změnu klimatu (CCC) není země „zatím adaptována“ ani na stávající extrémy, které se projevují při současné úrovni oteplování, natož na očekávanou budoucnost.
Devět měsíců po nástupu Donalda Trumpa do úřadu, kdy sliboval snížit ceny „první den“, drtivá většina Američanů uvádí, že jejich měsíční náklady vzrostly o 100 až 749 dolarů. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu provedeného pro deník The Guardian. Prezident přitom nadále trvá na tom, že „virtuálně neexistuje žádná inflace“. V srpnu na sociálních sítích dokonce napsal, že „ceny jsou v USA ‚HODNĚ NÍZKO‘.“
Nemocnice v Gaze, včetně Al-Šifa, nadále čelí kritickému nedostatku léků a vybavení, přestože Světová zdravotnická organizace (WHO) zvýšila dodávky po vstupu příměří v platnost. Ředitel nemocnice Al-Šifa, Dr. Mohammed Abu Salmiya, pro CNN uvedl, že situace je pro pacienty a personál zcela zoufalá.
Navzdory oficiálním prohlášením o stabilizaci fronty se ukrajinská obrana nachází v kritické fázi. Armáda trpí vyčerpáním, nedostatkem pěchoty a přetíženou logistikou, zatímco reformy velení zůstávají nedokončené. Nová korpusová struktura nefunguje a velení se centralizuje v rukou Oleksandra Syrského. Ruské síly mezitím využívají infiltrační taktiku a převahu v masové výrobě dronů. Bez zásadních změn hrozí, že se „patová“ válka přetaví v pomalý, ale nevratný posun ve prospěch Moskvy.
Lékaři v nemocnici Násir v Chán Júnisu na jihu Gazy uvádějí, že mnohá z 90 těl Palestinců, která byla vrácena izraelskými úřady v rámci dohody o příměří, nesla známky mučení a poprav. Podle jejich zjištění měly oběti zavázané oči, svázané ruce a střelné rány v hlavě.
Ruské ozbrojené složky utrpěly v roce 2025 na Ukrajině zatím přes 300 000 obětí a více než jeden milion od zahájení války. Přestože ruská armáda postupuje na několika osách postupu na Ukrajině, nejsou tyto zisky zásadní, ale ani levné. Pro srovnání, dle odhadu britského ministerstva obrany, Rusko ztratilo v roce 2024 přibližně 420 000 vojáků. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že v roce 2025 utrpěly ruské síly přibližně 332 000 obětí, včetně zabitých a zraněných vojáků.
