Čtvrtek je klíčovým dnem na každém mistrovství světa v hokeji a jinak tomu nebylo ani na probíhajícím šampionátu ve Švédsku a Dánsku. Češi tentokrát čtvrtfinále nezvládli, když ve Stockholmu podlehli domácímu Švédsku 2:5. O výsledku rozhodla již první třetina, kdy si Seveřané vypracovali třígólový náskok.
Češi se na čtvrtfinále stěhovali z dánského Herningu do švédského Stockholmu. Rozhodly o tom úterní zápasy, kdy národní tým prohrál s výběrem USA a Švédové zároveň podlehli Kanadě. Pavouk tak svedl proti sobě právě obhájce titulu a loňské bronzové medailisty.
Oba týmy přivítaly před vzájemným zápasem posilu z Toronta, které vypadlo v druhém kole play-off NHL. Zatímco Švédům přijel ofenzivní šikula William Nylander, Čechy posílil defenzivní specialista David Kämpf. Do branky se podruhé za sebou postavil Karel Vejmelka, ale vydržel v ní pouze dvacet minut.
Národnímu týmu se totiž nevyvedla druhá desetiminutovka úvodní části. Začalo to faulem Davida Pastrňáka v čase 11:09. Nabídnutou přesilovku využil Carlsson. Hrdinou domácích fanoušků byl ale především Raymond, jenž v 17. a 19. minutě dvěma trefami zvýšil na 3:0 pro Tre Kronor.
Od začátku druhé třetiny stál v české kleci Dan Vladař a v prvních minutách sledoval přestupky Švédů. Češi dostali možnost hrát přesilovku pět na tři, ve které vykřesali naději. Po přihrávkách Nečase a Pastrňáka se trefil kapitán Roman Červenka.
Svěřenci Radima Rulíka pak měli několik dalších příležitostí, ale na kontakt se nedostali. Naopak, ve 35. minutě odskočili hostitelé letošního šampionátu zpět do tříbrankové vedení. Podruhé se trefil také Carlsson.
Ve třetím dějství se dlouho nedělo nic zajímavého. Až po osmi minutách zavezl kotouč do útočného pásma Daniel Voženílek, dojel s ním za branku, odkud ji dostal do brankoviště, kde se gólově prosadil Michael Špaček.
Češi se pak brzy, již pět minut před koncem normální hrací doby, rozhodli pro risk bez brankáře. Hra v šesti hráčích do pole se ale rychle vymstila. Forsberg trefil prázdnou bránu z vlastního obranného pásma.
Další gól už nepadl, takže Švédové oplatili národnímu týmu porážku z loňského turnaje v Praze, kde Češi zvítězili v semifinále 7:3. Sen o zlaté obhajobě je u konce.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požádal o milost v rámci svého dlouhodobého procesu kvůli korupci, čímž vyvolal poplach u svých kritiků, kteří v tom vidí snahu obejít právní stát. Netanjahu ve videozprávě uvedl, že současná „bezpečnostní a politická“ situace Izraele mu znemožňuje dostavovat se k soudu několikrát týdně. Jeho žádost o milost od izraelského prezidenta je zatím poslední zvrat v případu, který se táhne roky, a který by mohl mít významné dopady na izraelský právní systém a Netanjahuovu politickou budoucnost před nadcházejícími volbami.
Počet obětí záplav a sesuvů půdy na indonéském ostrově Sumatra vystoupal na 631, oznámila tamní katastrofická agentura. Z oblastí s vysokým rizikem byl evakuován jeden milion lidí. Silné monzunové deště a tropické cyklóny tento týden ničivě zasáhly některé části Asie, včetně Indonésie, Srí Lanky a jižního Thajska. V celém regionu si přírodní katastrofy vyžádaly více než 1 160 obětí, zničily infrastrukturu a zaplavily města.
Britská vláda ostře kritizovala průtahy v povolování vstupu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Odsouzení přichází poté, co zásilka více než 1 100 stanů, které Spojené království do oblasti odeslalo, trvala déle než rok, než se dostala na místo. Ministryně zahraničí Yvette Cooper vyjádřila rovněž obavy, že se k obyvatelům navzdory příměří mezi Hamásem a Izraelem nedostala ani jiná pomoc financovaná Británií.
