Tropy se dnes vrátí do Česka a nebude to jen na jižní Moravu. Meteorologové rozšířili územní platnost výstrahy před vysokými teplotami. Vedra nepoleví ani zítra, pondělní výstraha zůstává beze změny.
Dnes odpoledne budou teploty překračovat hranici 31 °C na jižní Moravě, na většině území Středočeského kraje, v Praze a v částech Ústeckého a Plzeňského kraje. Pro jih Moravy platí výstraha před vysokými teplotami i v pondělí.
Při vysokých teplotách hrozí nebezpečí přehřátí a dehydratace. Lidem se doporučuje dodržovat pitný režim, zvýšit konzumaci neslazených nealkoholických nápojů, které je vhodné kombinovat s minerálními vodami, omezit tělesnou zátěž v poledních a odpoledních hodinách a nenechávat děti nebo i zvířata na přímém slunci, zvláště v zaparkovaných automobilech.
"I ve výhledu počasí na následující dny jsou rovněž očekávané teploty překračující 31 °C, v úterý 1. 7. hlavně v západní polovině Čech. Ve středu 2. 7. a ve čtvrtek 3. 7. budou maximální teploty místy i přes 34 °C. Lokalizace vysokých, resp. velmi vysokých teplot se bude v následujících dnech upřesňovat. Během období se bude zvyšovat riziko vzniku a šíření požárů," dodali meteorologové na facebooku.
V rozhovoru pro pořad Meet the Press na stanici NBC se americký prezident Donald Trump ohradil proti tvrzení, že by v minulosti garantoval úplné vyhýbání se novým vojenským střetům. Svůj postoj obhajoval tím, že se zaměřil na vytvoření extrémně silné armády.
Ukrajinské ministerstvo obrany potvrdilo, že pozemní robotické systémy se staly běžnou součástí tamní první linie, kde plní logistické úkoly, poskytují bojovou podporu a pomáhají s evakuací raněných.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ho armáda informovala o sestřelení amerického vrtulníku Apache íránskými silami u pobřeží Ománu. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy na tento incident musí bezpodmínečně reagovat. Trump zároveň potvrdil, že oba piloti, kteří se v té době nacházeli na palubě stroje, byli úspěšně zachráněni a vyvázli z incidentu bez jakýchkoli zranění.
Čínský prezident Si Ťin-pching ukončil dvoudenní oficiální návštěvu Pchjongjangu, která byla jeho první cestou do Severní Koreje od roku 2019. Severokorejský vůdce Kim Čong-un připravil pro čínského hosta velkolepé uvítání zahrnující červený koberec i akrobatická vystoupení.
Silný, neboli „super“ El Niño, charakterizovaný vzestupem teploty mořské hladiny o dva stupně Celsia nebo více, je pro letošní rok vysoce pravděpodobný a jeho vliv potrvá až do roku 2027. Tento klimatický jev způsobený oslabením pasátů umožňuje teplým povrchovým vodám šířit se napříč středním a východním Pacifikem, což narušuje oceánskou cirkulaci a mění vzorce počasí po celém světě. El Niño tak zintenzivňuje již existující nerovnosti v globální ekonomice, přičemž klimatické šoky jasně ukazují, jak dodavatelské řetězce přenášejí rizika na nejchudší populace světa, a potenciální nejhorší scénáře dopadnou nepřiměřeně právě na chudé zemědělce a dělníky.
Jednou z největších záhad současné globální ekonomiky zůstává skutečnost, proč ropný trh reaguje relativně klidně na jeden z největších nabídkových šoků v historii. Hormuzský průliv je kvůli tři měsíce trvající válce s Íránem paralyzován, což je scénář, který před vypuknutím konfliktu málokdo považoval za reálný. Viditelná lodní doprava v této oblasti je podle odhadů banky JPMorgan na pouhých patnácti procentech předválečné úrovně, přesto ceny ropy zatím nestouply na kritické hodnoty, kterých se analytici obávali.
Britský lékař Simon Mardel, který má za sebou třicet let zkušeností s bojem proti nejzávažnějším epidemiím eboly, varuje, že nynější vývoj v Demokratické republice Kongo může vyústit v katastrofu obřích rozměrů. Devětašedesátiletý specialista přirovnal situaci ke sledování vlakové havárie a upozornil, že přesný rozsah ani rychlost přenosu nikdo nezná. Hrozí podle něj, že se nákaza vymkne kontrole a zasáhne nepřipravené státy na jiných kontinentech. V Demokratické republice Kongo jde přitom o třetí nejrozsáhlejší epidemii v dějinách, která si vyžádala přes 230 životů z více než tisíce nakažených, včetně zdravotníků a dobrovolníků, což vedlo Světovou zdravotnickou organizaci k vyhlášení stavu veřejného ohrožení mezinárodního významu.
Bulharsko již nebude posílat žádné zbraně na Ukrajinu, což oficiálně oznámil tamní ministr obrany Dimitar Stojanov. Tento krok definitivně potvrzuje odmítavý postoj nové bulharské vlády vůči evropské vojenské podpoře Kyjeva.
Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin prohlásil, že Rusko a Bělorusko jsou neustále připraveny použít všechny dostupné prostředky, včetně jaderných zbraní, k zajištění bezpečnosti svazového státu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje uspořádat videohovor mezi zeměmi skupiny G7 a Čínou, jehož hlavním tématem má být řešení globální obchodní nerovnováhy. Podle informací od čtyř představitelů ze tří členských států G7 by se tato online schůzka měla uskutečnit ve čtvrtek, tedy ještě před zahájením samotného summitu lídrů G7, který se bude konat příští týden v jezerním letovisku Évian-les-Bains. Tento diplomatický krok představuje významný posun pro uskupení západních demokracií, které v posledních letech zastávalo vůči Číně spíše konfrontační postoj.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval britské místní samosprávy vedené stranou Reform UK, aby na svých budovách znovu vyvěsily ukrajinskou vlajku. Podle jeho slov je odmítavý postoj této populistické pravicové strany k vyvěšování cizích státních symbolů typem drobné chyby, která by mohla narušit velké přátelství.
Největší světové banky poskytly v loňském roce finanční prostředky pro fosilní průmysl v celkové hodnotě 906 miliard dolarů. Tento výrazný nárůst investic, který oproti roku 2024 představuje zvýšení o 64 miliard dolarů neboli téměř o 8 %, podle ekologických organizací zamyká svět do dlouhodobé závislosti na uhlí, ropě a plynu. Koalice autorů každoroční zprávy Banking on Climate Chaos v této souvislosti upozornila, že rozhodnutí 65 globálních bankovních institucí jsou neslučitelná s mezinárodními dohodami o omezení růstu globálních teplot.
