Březen je prvním měsícem meteorologického jara. Za okny tomu zatím všechno nasvědčuje, ale návrat chladnějšího počasí není v jeho průběhu zcela vyloučen. Do Česka by dokonce ještě mohl vpadnout arktický vzduch.
Březen ještě zpravidla přináší velké výkyvy. Meteorologové dokonce v minulém týdnu upozornili, že letos může sehrát roli i výrazně rozpadlý polární vír. Jeho narušení či rozpad totiž může mít vliv i na počasí v Evropě. Většinou dojde k zablokování teplejšího proudění z Atlantiku a následnému vpádu arktického vzduchu od východu.
Experti původně očekávali, že na začátku třetího kalendářního měsíce dojde k rozpadu víru, k hlavnímu stratosférickému oteplení a také k obrácení proudění, tedy z východu na západ.
Několik dní nazpět ale nebylo jasné, jaký vliv bude mít rozpad polárního víru na počasí v Česku. "Upozorňujeme, že ani takto výrazný rozpad polárního víru nezaručuje, že se zrovna k nám nakonec arktický vzduch dostane. Pravděpodobnost, že se tak stane, se tím ale zvyšuje," vysvětlovali meteorologové.
Podle měsíčního výhledu, který hydrometeorologický ústav zveřejnil v pondělí, má být období do 29. března teplotně průměrné nebo slabě nadprůměrné a srážkově podprůměrné nebo slabě podprůměrné.
Tento a příští týden mají být podobné nadprůměrně teplému poslednímu únorovému týdnu. Bude převážně slunečno. Ráno se mohou vyskytovat mlhy, teploty se budou držet kolem nuly. Přes den pak vystoupají až na 13 °C. Pouze v případě výskytu déletrvající mlhy bude výrazně chladněji.
"I ve 3. a 4. březnovém týdnu zůstanou minimální teploty většinou kolem bodu mrazu, nicméně v rámci těchto týdnů již očekáváme větší oscilace. V maximech bude pravděpodobně nejchladnější třetí březnový týden, kdy jejich průměr klesne pod 10 °C, v posledním březnovém týdnu se vrátí opět k hodnotám z první poloviny měsíce, tedy v průměru kolem 12 °C," uvedli meteorologové ve výhledu.
První polovina března bude suchým obdobím. Srážky se vyskytnou pouze výjimečně, pravděpodobněji v menším množství až ve druhé dekádě. Návrat ke srážkovému průměru nebo slabému podprůměru s úhrny přes 5 milimetrů se očekává až ve druhé polovině března.
"S ohledem na teploty a srážky lze očekávat v horských oblastech další postupné odtávání sněhu, způsobené zejména slunečním svitem a vysokými teplotami. Pravděpodobnost přírůstku nového sněhu na horách je malá a pokud tak omezená na krátké epizody ve druhé polovině měsíce, mimo horské polohy bude sněžit jen výjimečně a sněhová pokrývka bude s ohledem na teplý povrch rychle odtávat," dodal ústav.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.
V Česku ještě nedávno panovalo babí léto a velmi příjemné počasí, takže typický podzim začal až v posledních dnech. Meteorologové už ale myslí na zimu. Na základě dlouhodobých modelů naznačili, jak by mohla tentokrát vypadat.
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
