Březen je prvním měsícem meteorologického jara. Za okny tomu zatím všechno nasvědčuje, ale návrat chladnějšího počasí není v jeho průběhu zcela vyloučen. Do Česka by dokonce ještě mohl vpadnout arktický vzduch.
Březen ještě zpravidla přináší velké výkyvy. Meteorologové dokonce v minulém týdnu upozornili, že letos může sehrát roli i výrazně rozpadlý polární vír. Jeho narušení či rozpad totiž může mít vliv i na počasí v Evropě. Většinou dojde k zablokování teplejšího proudění z Atlantiku a následnému vpádu arktického vzduchu od východu.
Experti původně očekávali, že na začátku třetího kalendářního měsíce dojde k rozpadu víru, k hlavnímu stratosférickému oteplení a také k obrácení proudění, tedy z východu na západ.
Několik dní nazpět ale nebylo jasné, jaký vliv bude mít rozpad polárního víru na počasí v Česku. "Upozorňujeme, že ani takto výrazný rozpad polárního víru nezaručuje, že se zrovna k nám nakonec arktický vzduch dostane. Pravděpodobnost, že se tak stane, se tím ale zvyšuje," vysvětlovali meteorologové.
Podle měsíčního výhledu, který hydrometeorologický ústav zveřejnil v pondělí, má být období do 29. března teplotně průměrné nebo slabě nadprůměrné a srážkově podprůměrné nebo slabě podprůměrné.
Tento a příští týden mají být podobné nadprůměrně teplému poslednímu únorovému týdnu. Bude převážně slunečno. Ráno se mohou vyskytovat mlhy, teploty se budou držet kolem nuly. Přes den pak vystoupají až na 13 °C. Pouze v případě výskytu déletrvající mlhy bude výrazně chladněji.
"I ve 3. a 4. březnovém týdnu zůstanou minimální teploty většinou kolem bodu mrazu, nicméně v rámci těchto týdnů již očekáváme větší oscilace. V maximech bude pravděpodobně nejchladnější třetí březnový týden, kdy jejich průměr klesne pod 10 °C, v posledním březnovém týdnu se vrátí opět k hodnotám z první poloviny měsíce, tedy v průměru kolem 12 °C," uvedli meteorologové ve výhledu.
První polovina března bude suchým obdobím. Srážky se vyskytnou pouze výjimečně, pravděpodobněji v menším množství až ve druhé dekádě. Návrat ke srážkovému průměru nebo slabému podprůměru s úhrny přes 5 milimetrů se očekává až ve druhé polovině března.
"S ohledem na teploty a srážky lze očekávat v horských oblastech další postupné odtávání sněhu, způsobené zejména slunečním svitem a vysokými teplotami. Pravděpodobnost přírůstku nového sněhu na horách je malá a pokud tak omezená na krátké epizody ve druhé polovině měsíce, mimo horské polohy bude sněžit jen výjimečně a sněhová pokrývka bude s ohledem na teplý povrch rychle odtávat," dodal ústav.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.
Organizace spojených národů varuje před rekordním klimatickým jevem El Niño, který se podle odborníků zvětšuje přímo před očima. Předpovědi podle webu The Guardian ukazují, že tento fenomén s téměř absolutní jistotou překoná dosavadní teplotní rekordy. Podle dostupných dat půjde nejspíš o nejsilnější událost tohoto druhu za poslední tisíciletí. Extrémní výkyv počasí ještě více zatíží celosvětovou atmosféru, která se již nyní potýká s dopady globálního oteplování.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila financování dlouholetého programu zaměřeného na monitorování přírodních rizik a identifikaci rizikových oblastí pro sesuvy půdy v Nepálu.
Americký viceprezident JD Vance vyvolal pozornost svými výroky v rozhovoru pro evangelikální podcast dvaadvacetiletého Youtubera Bryce Crawforda. Vance během více než hodinového rozhovoru prohlásil, že se snaží konat co nejvíce Boží práce a že je v pořádku, pokud to povede k příchodu konce světa. Podle svých slov by zároveň nebyl překvapen, kdyby mezi lidmi již dnes chodil Antikrist.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podrobil tvrdé kritice tajné služby SBU a GUR poté, co se v Kyjevě dostaly do vzájemné přestřelky, při níž byli zraněni tři důstojníci. SBU plní v zemi úlohu vnitřní bezpečnostní služby, zatímco GUR spadá pod ozbrojené síly a zaměřuje se na vojenské a speciální operace.
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
