Deštivé počasí v Česku v posledních hodinách nenaplnilo předpoklady. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) spadla jen polovina předpokládaných srážek. Déšť zatím neměl povodňovou odezvu, konstatoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Hladík ve středu ráno uvedl, že odhady pro severní Moravu nenaplnily, protože spadla jen polovina předpokládaných srážek. "Díky tomu můžeme výstrahu na povodňový stav odvolat. Pršení, přeháňky nebo bouřky Moravu čekají celý týden, ale nemohou již způsobit povodňový stav," vysvětlil ministr na sociální síti X.
Podle výstrahy, která platila od úterý, mělo v Jeseníkách spadnout až 130 milimetrů srážek a v Beskydech dokonce až 180 milimetrů. Očekávaly se vzestupy hladin, především v povodí Olše hrozilo i ojedinělé překročení třetího povodňového stupně, zejména na menších tocích.
Česko je i nadále pod vlivem tlakové níže Gabriel, převládá zataženo. Od úterý do středečního rána se srážky vyskytly na celém území. "Úhrny se pohybují od 1 do 15 mm, lokálně napršelo i kolem 30 mm a v oblasti Jeseníku i přes 40 mm srážek. Nejvíce srážek naměřily stanice v oblasti Beskyd," informovali meteorologové z ČHMÚ. Například na Lysé hoře napršelo do čtvrté hodiny ráno kolem 50 milimetrů srážek.
"Tyto srážky zatím nemají povodňovou odezvu, což znamená, že dosud neregistrujeme žádné povodňové stupně. Na východě během dneška naprší do 25 mm, v Beskydech kolem 40 mm," dodal ústav.
Podle předpovědi se minimálně do konce týdne očekává velká oblačnost a deštivé počasí. Ranní teploty nebudou klesat pod 10 °C, ale odpolední maxima se udrží udržovat převážně pod letními 25 °C.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
Severní mořská cesta, procházející podél severního pobřeží Ruska, se stává klíčovým tranzitním koridorem upevňujícím hospodářské a energetické vazby mezi Moskvou a Pekingem. Přestože je tato drsná trasa po většinu roku pokryta silnou vrstvou ledu a bez doprovodu ledoborců je průjezdná jen během krátkého letního období, proměnila se v rychlou dopravní tepnu pro ruské suroviny. Z analytických dat vyplývá, že mezinárodní tranzit na této trase od počátku ruské invaze na Ukrajinu téměř zcela ovládly obchodní aktivity s Čínou.
Americký prezident Donald Trump čelí narůstajícím komplikacím spojeným s vojenským konfliktem s Íránem, který trvá již šestý měsíc. Rozsáhlé vojenské údery ani ekonomický tlak ze strany Spojených států nedovedly Írán k přijetí amerických požadavků. Teherán navíc nedodržuje ani dojednaná příměří, která pro něj byla výhodná. Místo ústupu dává Írán najevo čím dál větší sebevědomí a zvyšuje své požadavky.
