Sobotou začíná série bouřkových dní, které hrozí nejen o víkendu, ale i na začátku příštího týdne. Sobotní bouřky mohou být ojediněle i silné, varovali meteorologové. Zároveň nebudou ještě tak tak plošně rozsáhlé jako v následujících dnech.
Dnes bude Česko nadále pod vlivem vyššího tlaku vzduchu, přesto budou příhodné podmínky pro vznik bouřek. Dostatek energie zajistí vlhký vzduch a vhodný vertikální pokles teploty v atmosféře. Četnost a vývoj bouřek ale bude limitovat absence výraznějších vzestupných pohybů rozsáhlejšího měřítka a také mírně sušší vzduch ve středních částech troposféry.
"Bouřek nebude tedy mnoho a navíc bude jejich vznik vázán často na orografii – hory, pohoří a okolí hor. Největší pravděpodobnost výskytu izolovanějších bouřek bude hlavně v Podkrušnohoří, Českém Středohoří, Jizerských horách, Krkonoších, v závětří Šumavy v jižních Čechách a kolem Jeseníků," uvedli meteorologové na sociální síti X.
Odpoledne se bouřky mohou vyskytnout i mimo horské oblasti. Vývoj bude záviset na vzájemných interakcích mezi již vzniklými bouřkami, které budou postupovat východním až jihovýchodním směrem a k večeru a večer budou slábnout.
Odborníci očekávají vyšší nárazy větru kvůli sušší přízemní vrstvě atmosféry, případně krupobití. Škody mohou způsobit i přívalové deště, zejména v Jizerských horách a Krkonoších, kde je půda aktuálně dost nasycená.
"V dalších dnech očekáváme díky vyššímu střihu větru a blížícímu se frontálnímu rozhraní bouřky již plošnější, organizovanější a hlavně silnější. Pravděpodobnost výskytu supercelární konvekce a případných bouřkových systémů bude v neděli a zejména v pondělí již vysoká, to ale ještě budeme upřesňovat," dodali meteorologové.
Jordánsko, Spojené arabské emiráty a Izrael uskutečnily první letecké výsadky humanitární pomoci do Gazy po několika měsících, kdy se situace na území stále zhoršuje. Ačkoli tento krok měl za cíl zmírnit humanitární krizi, vyvolal také obavy o jeho efektivitu a bezpečnost.
Klimatické změny a extrémní povětrnostní jevy jako vlny veder, sucha, povodně a tropické cyklóny se stávají jedním z největších ohrožení lidského zdraví 21. století. Tyto události nejenže způsobují fyzické problémy, ale také mají vážný dopad na duševní pohodu, zejména u zranitelných skupin obyvatel, jako jsou ženy žijící ve chudých a venkovských oblastech.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že již nemá zájem o další rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V pondělí během rozhovoru pro média Trump uvedl, že i když měli s Putinem „velmi příjemné a respektující konverzace“, situace na Ukrajině se nezlepšila, což ho vede k rozhodnutí o ukončení dialogu.
Donald Trump s jistotou sobě vlastní prohlásil, že Spojené státy přeruší obchodní jednání s Thajskem a Kambodžou, dokud neskončí boje. Mluvil o nich, jako by šlo o státy, jejichž situaci dlouhodobě sleduje, a ne jako o země, o nichž patrně slyšel poprvé. Arogance, s níž dlouhodobě mentoruje regiony, jejichž základní geografii zjevně neovládá, je víc než ostudná.
Spojené státy a Evropská unie uzavřely obchodní dohodu, která je označována za největší v historii. I když se stále jedná spíše o rámec dohody než o plně vyjednanou smlouvu, detaily tohoto obchodního uspořádání naznačují, které sektory a skupiny mohou být nejvíce ovlivněny – jak pozitivně, tak negativně. Podívejte se, kdo je podle BBC v této otázce vítěz a kdo poražený.
Prezident USA Donald Trump oznámil, že zkracuje původní 50denní termín, který stanovil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pro uzavření dohody o Ukrajině. Na tiskové konferenci uvedl, že nový termín pro dosažení dohody je nyní stanoven na „10 nebo 12 dní“ od dneška.
Dvě přední izraelské lidskoprávní organizace, B’Tselem a Lékaři za lidská práva (Physicians for Human Rights), v pondělí obvinily Izrael z páchání genocidy v Gaze. Organizace uvádějí, že Izrael úmyslně cíleně likviduje Palestince v Gaze, přičemž poškozuje palestinskou společnost na základě její etnické identity.
Americký prezident Donald Trump v pondělí vyjádřil zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a oznámil, že zkracuje padesátidenní lhůtu, kterou Rusku dal na ukončení války na Ukrajině.
V Pásmu Gazy se rozvíjí hluboká humanitární krize, která si žádá více než jen slovní odsouzení ze strany spojenců Izraele. Situace na místě je alarmující a podle expertů vyžaduje okamžité a rozhodné kroky.
Navzdory tomu, že po přijetí eura v Chorvatsku ceny vzrostly, výhody, které tento krok přinesl, převažují. A tak se Bulharsku, které se připravuje na přechod na společnou evropskou měnu v roce 2024, dostává rady od chorvatských odborníků, aby zůstalo klidné – přechod na euro může přinést problémy, ale není to konec světa.
Ruská armáda uplatňuje brutální tresty proti vojákům, kteří odmítají dál bojovat na Ukrajině. Tyto drsné metody, často zachycené na videích, vykreslují ponurý obraz života uvnitř Putinovy armády. Počet dezercí od začátku invaze v roce 2022 dosahuje podle odhadů televize CNN desítek tisíc.
Evropská unie a Spojené státy uzavřely obchodní dohodu, která však vyvolala smíšené reakce napříč Evropou. Francouzský premiér dohodu označil za "temný den" pro Evropu, zatímco německý kancléř ji přivítal jako prevenci "zbytečné eskalace" obchodních vztahů.
