Vánoční počasí může být jiné než v předchozích letech, především co se týká teplot. Vyplývá to z informací od pracovníků Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Sníh se však má po oblevě vrátit zejména na hory.
Meteorologové v aktuálním výhledu slibují zlom na přelomu druhé a třetí prosincové dekády. Do Česka by se měl dostat chladnější vzduch, jehož zásluhou by počasí mělo odpovídat dlouhodobějšímu normálu z let 1991 až 2020.
"Očekávaná minima budou již pod bodem mrazu, nejčastěji mezi 0 až -5 °C, při vyjasnění i nižší, maxima pak jen kolem 2 °C," uvedli experti. Zároveň připomněli, že v posledních letech bylo v období kolem Vánoc a Silvestra nadprůměrně teplo.
Sníh má před svátky odtát ve všech polohách, s výjimkou stinných kotlin. Alespoň na hory by se však sněhová pokrývka měla v dalším průběhu závěrečného měsíce roku vrátit. V nížinách to nicméně na bílé Vánoce nevypadá.
Meteorologové už během první adventní neděle zveřejnili mapu pravděpodobnosti bílých Vánoc, které jsou pro účely analýzy definovány jako dny, kdy v čase měření (7:00) leží 24. a 25. prosince na měrném pozemku stanice alespoň centimetr sněhu. Podle expertů je patrné, že pravděpodobnost ovlivňuje zejména nadmořská výška, případně geografická poloha lokality.
"V oblastech s nejnižší nadmořskou výškou, jako je například Polabí nebo jižní Morava a rovněž pak na dalších teplých místech Česka, jako je jihozápadní Plzeňsko, okolí Prahy nebo Českých Budějovic, se pravděpodobnost bílých Vánoc pohybuje pod hranicí 20 %. To znamená, že v těchto regionech je relativně malá šance na to, že během vánočních svátků bude ležet sníh," uvedl hydrometeorologický ústav na síti X.
Ve středních polohách už pravděpodobnost bílých Vánoc roste na hodnoty mezi 30 a 40 procenty. V polohách mezi 600 a 800 metry pak dosahuje až 60 procent. "Tato úroveň pravděpodobnosti je výrazně vyšší než v níže položených oblastech, kdy chladnější teploty a vyšší úhrn srážek v těchto polohách zajišťují stabilnější sněhové podmínky," vysvětlili meteorologové.
"Na horách, tj. v oblastech nad 1000 metrů nad mořem, pravděpodobnost výskytu bílých Vánoc překračuje 80 %. Na hřebenech pohraničních hor, kde nejčastěji dochází k výskytu vydatných sněhových srážek, se pravděpodobnost pohybuje i nad 90 %," dodali.
Prezident Donald Trump zrušil plánovanou cestu americké delegace do Pákistánu, kde měli vyjednavači jednat s íránskou stranou o ukončení válečného konfliktu. Mise, kterou měli vést zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Jared Kushner, byla odvolána krátce poté, co byla ohlášena.
Evropští cestovatelé i letecké společnosti se připravují na mimořádně komplikovanou letní sezónu. I kdyby konflikt na Blízkém východě skončil okamžitě, tlak na dodávky leteckého paliva v dohledné době nepoleví. Evropská unie totiž nedokáže vyprodukovat dostatek paliva pro své vnitřní potřeby a závislost na dovozu skrze Hormuzský průliv se stala kritickým bodem pro fungování celého sektoru.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že zrušil plánovanou misi svých diplomatických vyslanců do pákistánského Islámábádu. Steve Witkoff a Jared Kushner měli v plánu vycestovat na jednání se zástupci Íránu, ke kterému však na základě rozhodnutí hlavy státu nedojde.
Lidský papilomavirus, známý jako HPV, představuje mimořádně rozšířený virus, který se přenáší intimním kontaktem kůže na kůži. Naprostá většina sexuálně aktivních lidí se s tímto virem během svého života setká. Přestože si mnoho lidí HPV spojuje výhradně se zdravím žen, realita je taková, že se týká obou pohlaví. Téměř každý sexuálně aktivní člověk se s ním setká během několika měsíců či let od zahájení sexuálního života, přičemž tělo se většinou s nákazou samo vypořádá.
K osudné havárii v černobylské jaderné elektrárně došlo v časných ranních hodinách 26. dubna 1986, kdy se zvrátil bezpečnostní test jednoho z reaktorů. Kvůli zásadní konstrukční vadě, o které technici nevěděli, došlo k prudkému zvýšení výkonu a následné tepelné reakci. Výbuchy zničily budovu čtvrtého reaktoru a radioaktivní mrak se následně rozšířil nejen nad celou Ukrajinu, ale i do dalších částí Sovětského svazu a severní Evropy.
Nadcházející státní návštěva krále Karla III. a královny Camilly ve Spojených státech je britskými diplomaty označována za událost s „vysokými sázkami a velkým rizikem“. Nejde o běžnou zdvořilostní cestu plnou celebrit a úsměvů pro fotografy, ale o dosud nejtěžší zkoušku královy vlády. Podle odborníků přichází tato návštěva v době nejhlubší krize anglo-amerických vztahů za poslední století, kdy napětí mezi oběma mocnostmi dosahuje kritických hodnot.
Summit na Kypru měl být původně pracovní schůzkou zaměřenou na rozpočet, ale evropské lídry opět pohltila nečekaná krize. Namísto řešení praktických záležitostí se museli vyrovnávat s dalšími politickými otřesy, které ohrožují stabilitu transatlantických vztahů. Napětí mezi Bruselem a Washingtonem dosáhlo nového vrcholu, což vyvolává hluboké obavy o budoucí směřování obranné aliance.
Válka v Íránu se nezadržitelně blíží k šedesátidennímu limitu, který americké zákony stanovují pro vojenské operace bez výslovného souhlasu Kongresu. Podle takzvané Rezoluce o válečných pravomocech (War Powers Resolution), která vznikla po zkušenostech z Vietnamu, připadá tento kritický termín na 1. května. Prezident Donald Trump se však zatím nezdá být pod tlakem, aby o povolení zákonodárce žádal, a jeho administrativa dává jasně najevo, že se nenechá do žádných dohod dotlačit.
Představitelé Evropské unie začínají pracovat na konkrétním plánu, jak využít vzájemnou asistenční doložku v případě napadení členského státu. Tento krok přichází v době, kdy se transatlantická aliance NATO potýká s nejtěžší krizí ve své historii, mimo jiné kvůli zesilující kritice ze strany Donalda Trumpa. Bruselské úřady dostaly za úkol připravit detailní scénář, jakým způsobem by blok reagoval, pokud by byla tato klauzule aktivována.
Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropané musí začít bránit své vlastní zájmy, protože Spojené státy, Čína i Rusko jsou podle něj v současnosti naladěny proti nim. Během diskuse v Aténách s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem zdůraznil, že jde o jedinečný a kritický okamžik, kdy se zájmy těchto tří velmocí střetávají s evropskými. Podle Macrona je nyní ten správný čas, aby se Evropa konečně probudila a začala jednat se zdravým sebevědomím.
Globální ropná krize vyvolaná válkou v Íránu navždy změnila odvětví fosilních paliv. Podle Fatiha Birola, šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA), se země nyní odklánějí od těchto zdrojů, aby si zajistily energetickou bezpečnost.
Přes Česko o víkendu přejde studená fronta, za kterou se ochladí. Teploty ale neklesnou tak výrazně. Vyplývá to z předpovědi na první polovinu příštího týdne. Odpolední maxima budou téměř atakovat dvacítku.
