Nedělní 18. hodinou vyvrcholí aktuální výstraha před vysokými teplotami, která se týká zejména jižní Moravy. Meteorologové již ale avizují, že příští týden může být v Česku ještě tepleji. Maxima zřejmě vystoupají nad 35 stupňů.
"Od středy 13. 8. očekáváme na území ČR vlnu veder s vysokými nebo i velmi vysokými teplotami. Poroste také riziko vzniku a šíření požárů," uvedli meteorologové ve výstražném systému. Připomněli však, že jde o předběžné varování, a doporučili lidem sledovat situaci v následujících dnech.
Přes střední Evropu se bude v příštím týdnu k severovýchodu přesouvat tlaková výše, po jejíž zadní straně bude do Česka od jihu proudit velmi teplý vzduch. To se samozřejmě projeví na teplotách.
Denní maxima budou v dalších dnech pozvolna stoupat. Třicítku podle předpovědi nepřekonají pouze v pondělí, již v úterý se tak stane. Nejtepleji bude v nížinách v druhé polovině pracovního týdne. Ve čtvrtek vyšplhají teploty na 36 stupňů, v pátek mohou být ještě o stupeň vyšší.
Předpověď na pondělí:
Většinou jasno. Nejnižší noční teploty 12 až 8 °C, v údolích až 6 °C, na jihovýchodě kolem 13 °C. Nejvyšší denní teploty 24 až 28 °C, na severu a východě území 22 až 25 °C, v 1000 m na horách kolem 18 °C, na Šumavě až 21 °C. Slabý proměnlivý, přes den východní až severovýchodní vítr 1 až 4 m/s.
Předpověď na úterý:
Většinou jasno. Nejnižší noční teploty 13 až 9 °C, v údolích až 7 °C. Nejvyšší denní teploty 26 až 31 °C. Slabý proměnlivý, přes den vítr z východních směrů 1 až 4 m/s.
Předpověď na středu:
Většinou jasno. Nejnižší noční teploty 15 až 11 °C, v údolích až 9 °C. Nejvyšší denní teploty 29 až 34 °C. Slabý proměnlivý, přes den místy jihovýchodní vítr do 4 m/s.
Předpověď na čtvrtek:
Jasno až polojasno. Nejnižší noční teploty 18 až 13 °C, v údolích až 11 °C. Nejvyšší denní teploty 30 až 34 °C, v nížinách až 36 °C. Slabý proměnlivý, přes den místy mírný jihovýchodní až východní vítr 2 až 6 m/s.
Předpověď na pátek:
Jasno až polojasno, v Čechách při zvětšené oblačnosti ojediněle přeháňky nebo bouřky. Nejnižší noční teploty 19 až 14 °C. Nejvyšší denní teploty 30 až 35 °C, v nížinách až 37 °C. Slabý proměnlivý, během dne vítr z jižních směrů do 4 m/s.
Navzdory dojednanému příměří v Gaze, které zprostředkoval americký prezident Donald Trump a které zastavilo dva roky trvající válku mezi Izraelem a Hamásem, se Palestinci ocitají před herkulovským úkolem obnovy. Každodenní život v Gaze je v současnosti nepředstavitelný. Bývalý softwarový inženýr Noor Abed musel například použít GPS, aby našel místo, kde dříve stála jeho čtvrť, která se proměnila v pouhé písečné duny.
Rusko si osvojilo strategii permanentní hybridní války, jejíž cílem není pouze vítězství na Ukrajině, ale především trvalé oslabení Západu. Nejnovější taktika Moskvy zahrnuje průniky dronů do Polska, přelety stíhaček v prostoru NATO, zasahování do voleb v Rumunsku a Moldavsku a nasazení „malých zelených mužíčků“ v Estonsku. Tyto akce jsou podle expertů součástí širší strategie, označované jako „Gerasimovova doktrína“ nebo „nelineární válka“.
Nejvyšší čínští představitelé se tento týden sejdou v Pekingu, aby stanovili klíčové cíle a vize země pro zbytek desetiletí. Jedná se o zasedání neboli Plénum Ústředního výboru Komunistické strany Číny, které se schází přibližně jednou ročně. Závěry z tohoto týdne budou tvořit základ pro nadcházející Pětiletý plán, který bude druhá největší světová ekonomika následovat v letech 2026 až 2030.
Mnoho největších světových webových stránek a aplikací je mimo provoz kvůli výpadku postihujícímu Amazon Web Services (AWS). Infrastruktura cloudové divize Amazonu tvoří základ pro miliony webů a platforem velkých společností. Problémy zasáhly aplikace jako Snapchat, Duolingo, Zoom a Roblox, stejně jako zákazníky bank Lloyds a Halifax. AWS nyní hlásí, že „vidí značné známky oživení“ a většina aplikací by již měla fungovat, uživatelé ale nadále hlásí opak.
Americký prezident Donald Trump v neděli nazval kolumbijského prezidenta Gustava Petra „ilegálním drogovým vůdcem“ a oznámil, že škrtne financování Kolumbie ze strany USA. Důvodem je, že Petro podle něj „nedělá nic, aby zastavil“ produkci drog ve své zemi. Toto prohlášení představuje nejnovější známku tření mezi Washingtonem a jedním z jeho nejbližších latinskoamerických spojenců.
Americký prezident Donald Trump v neděli pozdě večer navrhl, aby válka na Ukrajině byla zmrazena podél současných frontových linií. K tomuto prohlášení došlo jen několik dní po jeho údajně napjatém setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě.
Území Pásma Gazy představuje pouhých 40 km na délku a 11 km na šířku, přičemž jeho rozloha 360 čtverečních kilometrů je srovnatelná s centrálním Sydney. Pro porovnání, Praha je o více než 130 čtverečních kilometrů větší. V tomto stísněném prostoru se tísní zhruba 2,3 milionu obyvatel. V průběhu tisíciletí zde žily a bojovaly různé národy a impéria, které oblast opakovaně budovaly a ničily.
Evropští představitelé, včetně Spojeného království, projevují stále větší důvěru v možnost dohody o půjčce pro Ukrajinu ve výši 140 miliard eur. Tato půjčka by byla zajištěna zmrazenými vklady ruské centrální banky a měla by být schválena do konce roku. Je považována za zásadní pro udržení ukrajinského obranného úsilí.
Planeta se potýká s „novou realitou“, protože dosáhla prvního z řady katastrofických a potenciálně nevratných klimatických „bodů zvratu“: rozšířeného úhynu korálových útesů. Vyplývá to z přelomové zprávy, kterou vypracovalo 160 vědců z celého světa. V důsledku spalování fosilních paliv a zvyšování teplot se na Zemi již projevují silnější vlny veder, záplavy, sucha a lesní požáry.
Severokorejský voják přeběhl do Jižní Koreje přes silně opevněnou hranici mezi oběma rivaly. Informovala o tom dnes jihokorejská armáda. Jedná se o první hlášený přeběh severokorejského vojáka přes 248 kilometrů dlouhé demilitarizované pásmo od srpna 2024.
Evropská unie usiluje o posílení pravomocí svých členských států, aby mohly provádět inspekce plavidel takzvané ruské „stínové flotily“. Tato plavidla, často plující pod různými vlajkami a pomáhající obcházet sankce EU, slouží k přepravě ruské ropy. Podle dokumentu Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) připraveného pro pondělní jednání ministrů zahraničí EU, který získala redakce Policito, představují tato plavidla hrozbu pro životní prostředí i námořní bezpečnost.
Zpravodajským titulkům obvykle dominují případy sériových vrahů a násilných trestných činů. Kriminální psycholožka Julia Shaw se pro The Guardian zamýšlí nad tím, jak by se náš pohled na svět změnil, kdyby se ekocida a znečišťování životního prostředí dostaly do popředí zpráv a byly pokrývány stejným způsobem. To, jakým způsobem jsou tyto typy zločinů prezentovány, totiž hluboce ovlivňuje naše vnímání toho, co jsou ve společnosti ty nejnaléhavější problémy.
