Čtvrteční nehodu letadla Air India na lince do Londýna podle dřívějších informací nepřežil nikdo z cestujících. V posledních desítkách minut se však objevila informace o údajném přeživším. Brit se nachází v nemocnici, ale je při vědomí. Dokonce poskytl krátké vyjádření.
O přeživším cestujícím z letadla informuje BBC s odvoláním na informace indických médií. Fotka britského občana, který se údajně jmenuje Vishwash Kumar Ramesh, se již objevila na sociálních sítích.
Zástupce policie sdělil novinářům, že přeživší muž seděl na sedadle 11A a momentálně je v péči lékařů v nemocnici. Indická média dokonce nabídla krátkou zpověď cestujícího. "Třicet sekund po vzletu se ozval hlasitý zvuk a pak se letadlo zřítilo. Stalo se to všechno tak rychle," prohlásil.
K neštěstí došlo v západoindickém městě Ahmedabád, zřítilo se letadlo společnosti Air India na cestě do Londýna. Na palubě mělo být 242 lidí. Dosavadní informace hovořily o tom, že nehodu nikdo nepřežil.
Společnost Air India potvrdila, že šlo o let AI171 na trase Ahmedabád – Londýn Gatwick. V prohlášení na sociální síti X uvedla: „Let AI171, který dnes 12. června operoval na trase z Ahmedabádu do Londýna Gatwick, byl účasten incidentu. V tuto chvíli zjišťujeme podrobnosti a budeme je sdílet, jakmile to bude možné.“
Podle záběrů na sociálních sítích letadlo dopadlo v obytné zóně a z místa stoupá hustý černý dým. Poškozeny jsou zřejmě i domy a existují obavy z obětí nejen mezi pasažéry, ale i mezi místními obyvateli. Mluvčí Mezinárodního letiště Sardar Vallabhbhai Patel oznámil, že veškerý provoz na letišti byl pozastaven až do odvolání.
Podle webu FlightRadar24 letadlo vzlétlo v 10:08 místního času a signál se ztratil v okamžiku, kdy se nacházelo ve výšce 625 stop (cca 190 metrů). Plánovaný odlet byl v 09:50 místního času, přistání v Londýně bylo naplánováno na 18:25. Poslední signál od letadla dorazil v čase 08:08:51 UTC, tedy jen několik sekund po startu.
Indický úřad pro civilní letectví uvedl, že se letoun zřítil mimo areál letiště, což potvrzují i záběry na sociálních sítích – letadlo dopadlo do obytné čtvrti, kde způsobilo požár a značné škody.
Na palubě mělo být podle dostupných informací přes 240 lidí, kapacita letadla je 256 lidí. Podle nejnovějších informací, které poskytl Faiz Ahmed Kidwai, šéf Indického ředitelství civilního letectví, letoun typu Boeing 787-8 Dreamliner havaroval v obytné čtvrti Meghani Nagar, která se nachází mimo perimetr letiště. Na palubě bylo 230 cestujících a 12 členů posádky.
"Z tohoto počtu bylo 169 osob indické národnosti, 53 britských občanů, jeden Kanaďan a sedm občanů Portugalska," dodal dopravce Air India.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.