Čtvrteční nehodu letadla Air India na lince do Londýna podle dřívějších informací nepřežil nikdo z cestujících. V posledních desítkách minut se však objevila informace o údajném přeživším. Brit se nachází v nemocnici, ale je při vědomí. Dokonce poskytl krátké vyjádření.
O přeživším cestujícím z letadla informuje BBC s odvoláním na informace indických médií. Fotka britského občana, který se údajně jmenuje Vishwash Kumar Ramesh, se již objevila na sociálních sítích.
Zástupce policie sdělil novinářům, že přeživší muž seděl na sedadle 11A a momentálně je v péči lékařů v nemocnici. Indická média dokonce nabídla krátkou zpověď cestujícího. "Třicet sekund po vzletu se ozval hlasitý zvuk a pak se letadlo zřítilo. Stalo se to všechno tak rychle," prohlásil.
K neštěstí došlo v západoindickém městě Ahmedabád, zřítilo se letadlo společnosti Air India na cestě do Londýna. Na palubě mělo být 242 lidí. Dosavadní informace hovořily o tom, že nehodu nikdo nepřežil.
Společnost Air India potvrdila, že šlo o let AI171 na trase Ahmedabád – Londýn Gatwick. V prohlášení na sociální síti X uvedla: „Let AI171, který dnes 12. června operoval na trase z Ahmedabádu do Londýna Gatwick, byl účasten incidentu. V tuto chvíli zjišťujeme podrobnosti a budeme je sdílet, jakmile to bude možné.“
Podle záběrů na sociálních sítích letadlo dopadlo v obytné zóně a z místa stoupá hustý černý dým. Poškozeny jsou zřejmě i domy a existují obavy z obětí nejen mezi pasažéry, ale i mezi místními obyvateli. Mluvčí Mezinárodního letiště Sardar Vallabhbhai Patel oznámil, že veškerý provoz na letišti byl pozastaven až do odvolání.
Podle webu FlightRadar24 letadlo vzlétlo v 10:08 místního času a signál se ztratil v okamžiku, kdy se nacházelo ve výšce 625 stop (cca 190 metrů). Plánovaný odlet byl v 09:50 místního času, přistání v Londýně bylo naplánováno na 18:25. Poslední signál od letadla dorazil v čase 08:08:51 UTC, tedy jen několik sekund po startu.
Indický úřad pro civilní letectví uvedl, že se letoun zřítil mimo areál letiště, což potvrzují i záběry na sociálních sítích – letadlo dopadlo do obytné čtvrti, kde způsobilo požár a značné škody.
Na palubě mělo být podle dostupných informací přes 240 lidí, kapacita letadla je 256 lidí. Podle nejnovějších informací, které poskytl Faiz Ahmed Kidwai, šéf Indického ředitelství civilního letectví, letoun typu Boeing 787-8 Dreamliner havaroval v obytné čtvrti Meghani Nagar, která se nachází mimo perimetr letiště. Na palubě bylo 230 cestujících a 12 členů posádky.
"Z tohoto počtu bylo 169 osob indické národnosti, 53 britských občanů, jeden Kanaďan a sedm občanů Portugalska," dodal dopravce Air India.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.
Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
Černobylská havárie před 40 lety vedla k vytvoření uzavřené zóny o rozloze 2600 kilometrů čtverečních. Z místa nejhorší civilní jaderné katastrofy se však postupem času stala nechtěná přírodní rezervace. Absence lidí, zemědělství a komerčních aktivit umožnila přírodě, aby se na území vrátila. Oblast se tak stala rozsáhlou laboratoří pro znovudivokou přírodu.
Viceprezident JD Vance by měl v úterý odcestovat do Islámábádu v čele americké delegace, pokud Írán skutečně potvrdí svou účast na dalším kole mírových rozhovorů. Cesta se uskuteční v napjaté atmosféře, neboť se rychle blíží termín vypršení současného dvoutýdenního příměří. Spolu s viceprezidentem budou na cestě také zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.
Evropské vlády se postupně odklánějí od využívání populárních aplikací pro zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp a Signal. Státy včetně Francie, Německa, Polska, Nizozemska, Lucemburska a Belgie začaly zavádět vlastní, interní komunikační systémy určené pro vládní úředníky. Cílem je zamezit sdílení citlivých informací přes platformy, které nemají pod kontrolou. Podobnou cestou se vydává také NATO a Evropská komise plánuje přechod na zabezpečené vlastní řešení ještě do konce letošního roku.
Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.
Politická změna v Maďarsku, kde ve volbách zvítězil Péter Magyar, přináší zásadní obrat v evropském přístupu k Izraeli. Odchod Viktora Orbána z premiérského křesla znamená pro izraelskou vládu ztrátu jednoho z nejspolehlivějších spojenců v rámci Evropské unie. Orbán opakovaně využíval právo veta, aby Benjamina Netanjahua chránil před tlakem ostatních členských států. Tato diplomatická izolace přichází v době, kdy v evropských metropolích sílí kritika vůči izraelským krokům a sílí snahy o omezení vzájemných vztahů.
Válečný konflikt v Íránu, který trvá již 44 dní, přinesl prudký nárůst cen ropy a plynu a stal se pro mnoho států bolestnou připomínkou zranitelnosti jejich ekonomik závislých na fosilních palivech. Od Evropské unie přes Spojené království až po Filipíny a Jižní Koreu sílí volání po rychlém přechodu k elektrifikaci a budování infrastruktury pro čistou energii. Vlády vnímají obnovitelné a jaderné zdroje jako dlouhodobé řešení, které má jejich ekonomiky ochránit před výkyvy globálních trhů s fosilními palivy. Tento proces však naráží na nepříjemnou skutečnost, že cesta k energetické nezávislosti vede přímo do náruče Číny, která ovládá drtivou většinu trhu s technologiemi pro čistou energii a kritickými minerály.
Po americké speciální operaci v lednu 2026, při níž byl dopaden diktátor Nicolás Maduro, prochází Venezuela procesem politické liberalizace. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez a vládní strana PSUV podnikají kroky směřující k přípravě na budoucí svobodné volby. Tento vývoj, který se odehrává v pozadí, naznačuje posun země směrem k demokracii a ekonomické obnově.