Čtvrteční nehodu letadla Air India na lince do Londýna podle dřívějších informací nepřežil nikdo z cestujících. V posledních desítkách minut se však objevila informace o údajném přeživším. Brit se nachází v nemocnici, ale je při vědomí. Dokonce poskytl krátké vyjádření.
O přeživším cestujícím z letadla informuje BBC s odvoláním na informace indických médií. Fotka britského občana, který se údajně jmenuje Vishwash Kumar Ramesh, se již objevila na sociálních sítích.
Zástupce policie sdělil novinářům, že přeživší muž seděl na sedadle 11A a momentálně je v péči lékařů v nemocnici. Indická média dokonce nabídla krátkou zpověď cestujícího. "Třicet sekund po vzletu se ozval hlasitý zvuk a pak se letadlo zřítilo. Stalo se to všechno tak rychle," prohlásil.
K neštěstí došlo v západoindickém městě Ahmedabád, zřítilo se letadlo společnosti Air India na cestě do Londýna. Na palubě mělo být 242 lidí. Dosavadní informace hovořily o tom, že nehodu nikdo nepřežil.
Společnost Air India potvrdila, že šlo o let AI171 na trase Ahmedabád – Londýn Gatwick. V prohlášení na sociální síti X uvedla: „Let AI171, který dnes 12. června operoval na trase z Ahmedabádu do Londýna Gatwick, byl účasten incidentu. V tuto chvíli zjišťujeme podrobnosti a budeme je sdílet, jakmile to bude možné.“
Podle záběrů na sociálních sítích letadlo dopadlo v obytné zóně a z místa stoupá hustý černý dým. Poškozeny jsou zřejmě i domy a existují obavy z obětí nejen mezi pasažéry, ale i mezi místními obyvateli. Mluvčí Mezinárodního letiště Sardar Vallabhbhai Patel oznámil, že veškerý provoz na letišti byl pozastaven až do odvolání.
Podle webu FlightRadar24 letadlo vzlétlo v 10:08 místního času a signál se ztratil v okamžiku, kdy se nacházelo ve výšce 625 stop (cca 190 metrů). Plánovaný odlet byl v 09:50 místního času, přistání v Londýně bylo naplánováno na 18:25. Poslední signál od letadla dorazil v čase 08:08:51 UTC, tedy jen několik sekund po startu.
Indický úřad pro civilní letectví uvedl, že se letoun zřítil mimo areál letiště, což potvrzují i záběry na sociálních sítích – letadlo dopadlo do obytné čtvrti, kde způsobilo požár a značné škody.
Na palubě mělo být podle dostupných informací přes 240 lidí, kapacita letadla je 256 lidí. Podle nejnovějších informací, které poskytl Faiz Ahmed Kidwai, šéf Indického ředitelství civilního letectví, letoun typu Boeing 787-8 Dreamliner havaroval v obytné čtvrti Meghani Nagar, která se nachází mimo perimetr letiště. Na palubě bylo 230 cestujících a 12 členů posádky.
"Z tohoto počtu bylo 169 osob indické národnosti, 53 britských občanů, jeden Kanaďan a sedm občanů Portugalska," dodal dopravce Air India.
Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že zvířata přepravovaná v letadle mohou být klasifikována jako zavazadla. Tento verdikt znamená, že v případě ztráty zvířete nejsou letecké společnosti povinny hradit vyšší náhradu škody. Soud takto rozhodl poté, co byl vyzván k řešení sporu o ztraceného psa během letu z Buenos Aires do Barcelony.
Současná eskalace nepřátelství mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, Spojenými státy a Čínou, se zdánlivě týká i běžných kuchyní. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že by USA mohly zastavit nákupy kuchyňského oleje z Číny, ačkoli tento krok by patrně neměl přímý dopad na spotřebitele. Trumpova hrozba přichází v reakci na to, že Peking odmítá nakupovat americké sójové boby, kdysi klíčovou komoditu.
Německý kancléř Friedrich Merz naléhavě varuje, že Evropa se stane ekonomickou figurkou globálních velmocí, pokud evropští lídři rychle nepodniknou kroky k obnovení konkurenceschopnosti. Kancléř promluvil ve čtvrtek v německém parlamentu před nadcházejícím summitem evropských lídrů v Bruselu.
Nezávislí klimatičtí poradci Spojeného království vyzvali vládu, aby se připravila na zvládání extrémního počasí v důsledku globálního oteplení o nejméně 2 °C do roku 2050. Podle Výboru pro změnu klimatu (CCC) není země „zatím adaptována“ ani na stávající extrémy, které se projevují při současné úrovni oteplování, natož na očekávanou budoucnost.
Devět měsíců po nástupu Donalda Trumpa do úřadu, kdy sliboval snížit ceny „první den“, drtivá většina Američanů uvádí, že jejich měsíční náklady vzrostly o 100 až 749 dolarů. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu provedeného pro deník The Guardian. Prezident přitom nadále trvá na tom, že „virtuálně neexistuje žádná inflace“. V srpnu na sociálních sítích dokonce napsal, že „ceny jsou v USA ‚HODNĚ NÍZKO‘.“
Nemocnice v Gaze, včetně Al-Šifa, nadále čelí kritickému nedostatku léků a vybavení, přestože Světová zdravotnická organizace (WHO) zvýšila dodávky po vstupu příměří v platnost. Ředitel nemocnice Al-Šifa, Dr. Mohammed Abu Salmiya, pro CNN uvedl, že situace je pro pacienty a personál zcela zoufalá.
Navzdory oficiálním prohlášením o stabilizaci fronty se ukrajinská obrana nachází v kritické fázi. Armáda trpí vyčerpáním, nedostatkem pěchoty a přetíženou logistikou, zatímco reformy velení zůstávají nedokončené. Nová korpusová struktura nefunguje a velení se centralizuje v rukou Oleksandra Syrského. Ruské síly mezitím využívají infiltrační taktiku a převahu v masové výrobě dronů. Bez zásadních změn hrozí, že se „patová“ válka přetaví v pomalý, ale nevratný posun ve prospěch Moskvy.
Lékaři v nemocnici Násir v Chán Júnisu na jihu Gazy uvádějí, že mnohá z 90 těl Palestinců, která byla vrácena izraelskými úřady v rámci dohody o příměří, nesla známky mučení a poprav. Podle jejich zjištění měly oběti zavázané oči, svázané ruce a střelné rány v hlavě.
Ruské ozbrojené složky utrpěly v roce 2025 na Ukrajině zatím přes 300 000 obětí a více než jeden milion od zahájení války. Přestože ruská armáda postupuje na několika osách postupu na Ukrajině, nejsou tyto zisky zásadní, ale ani levné. Pro srovnání, dle odhadu britského ministerstva obrany, Rusko ztratilo v roce 2024 přibližně 420 000 vojáků. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že v roce 2025 utrpěly ruské síly přibližně 332 000 obětí, včetně zabitých a zraněných vojáků.
Na první pohled nemusí existovat bezprostřední podobnosti mezi zdevastovaným Nagasaki po americkém atomovém bombardování v roce 1945 a dnešní Gazou, kromě masivního zničení. Přesto lze při zvažování poválečné obnovy Gazy – za předpokladu, že současné příměří vydrží – mnohé pochopit ze zkušeností Nagasaki a z toho, jak se toto město vypořádalo s bolestným procesem opětovného startu a výstavby prakticky z ničeho.
Slova o tom, že Evropský Green Deal dlužíme našim dětem, neboť tuto planetu nevlastníme, pronesla Ursula Von Der Leyenová krátce před Vánocemi 2019. Tato slova tehdy definovala začátek jejího předsednictví Evropské komise. Od té doby ale uplynulo už šest let.
Spojené státy americké zlehčují obvinění, že hnutí Hamás porušuje dohodu o příměří s Izraelem tím, že nevrací všechna těla mrtvých rukojmích. Z celkového počtu 28 zesnulých rukojmích bylo dosud předáno pouze devět. Hamás tvrdí, že potřebuje čas a specializované vybavení, aby ostatní nalezl v ruinách Gazy.