Záhada poměrně silného zemětřesení, které mělo podle některých informací ve čtvrtek otřást Českem, se díky práci tuzemských expertů rychle vysvětlila. Přístroje zmátla poměrně běžná událost, která se u nás toho dne odehrála.
Několik agentur ve čtvrtek informovalo o údajném silném zemětřesení v Čechách na základě údajů německého seismologického centra v Postupimi. To nesprávně identifikovalo silné zemětřesení o síle 5,5 stupně s epicentrem na Rokycansku.
"K nesprávné identifikaci došlo chybným vyhodnocením seismogramů, kterého se dopustil automatický vyhodnocovací systém. Tyto nesprávné údaje převzalo Evropské-středomořské seismologické centrum odtud se informace jako lavina šířila redakcemi sdělovacích prostředků. Později zásahem odborníků bylo vyhodnocení seismického jevu korigováno, magnitudo sníženo na 1,5 a seismický jev označen jako pravděpodobný průmyslový odpal," uvedli tuzemští experti.
Odborníci zdůraznili, že tuzemské observatoře fungovaly v inkriminovanou dobu příkladně, protože zaznamenaly průmyslový odpal, ale nevyhodnotily jej jako významné zemětřesení, o kterém by měla být veřejnost informována.
"Z tzv. denního seismogramu naší nejcitlivější seismické stanice KHC v Kašperských Horách ze včerejšího dne 9. 7. 2026 je zřejmé, že k žádnému zemětřesení, které by mohlo být pocítěno, v Čechách po celý den nedošlo. Slabý záchvěv těsně po 16 hodině světového času, tj. v 18 hodin našeho středoevropského letního času, který výše uvedená seismologická centra chybně vyhodnotila jako důsledek silného zemětřesení, způsobil běžný průmyslový odpal u Berouna ve velkolomu Čertovy schody," konstatoval Geofyzikální ústav AV ČR.
Nejsilnější zemětřesení na českém území o síle 4,6 stupně bylo zachyceno v prosinci 1986 u Nového Kostela. Nejčastěji dochází k otřesům v západních Čechách, na Opavsku a Hronovsku a v posledních letech také například u Mirotic na Písecku.
"Zemětřesení o magnitudu 5,5 by bylo přibližně třicetkrát silnější a pokud by k němu došlo ve středních Čechách, pocítili by ho obyvatelé prakticky na celém území republiky a velmi pravděpodobně by způsobilo škody na budovách v blízkosti epicentra," dodali experti.
Cizí vlády a státem podporovaní hackeři se pokusili proniknout do účtů vysoko postavených představitelů Evropské unie v aplikaci WhatsApp. Vyplývá to z interní prezentace obranné kybernetické jednotky EU, kterou získal server Politico.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přejmenování Ontarijského jezera na „Americké jezero“. Tento krok přichází v době vyhrocující se obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou.
Americký Nejvyšší soud zrušil předběžné opatření nižšího soudu a umožnil prezidentu Donald Trumpovi zahájit provádění částí jeho březnového prezidentského výnosu. Tento výnos si klade za cíl výrazně omezit a zpřísnit pravidla pro korespondenční hlasování v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí nejvyšší soudní instance sice přináší Trumpově administrativě interimní vítězství, zároveň však vnáší do organizace volební procedury značnou nejistotu. Podle odborníků oslovených webem CNN mohou navíc další probíhající právní spory faktickému zavedení nových pravidel před volbami zabránit.
Zatímco pozornost světových médií přitahují humanoidní roboti, v čínských továrnách a učebnách probíhá tichá, ale zásadní průmyslová revoluce. Čína upevňuje svou pozici globálního lídra v oblasti automatizace a v současnosti provozuje přes dva miliony průmyslových robotů, což je nejvíce na světě. Zemi se navíc daří vyrábět více než polovinu všech průmyslových robotů globálně.
Spojené státy oznámily zahájení rozsáhlé hospodářské kampaně s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplné odříznutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent označil tato opatření za nejsilnější finanční ofenzívu, která má zablokovat veškeré zdroje příjmů íránského režimu. Vláda ve Washingtonu zároveň varovala všechny třetí země a jejich podniky, že v případě pokračování v obchodu s Íránem budou rovněž čelit ekonomické izolaci.
Spojené státy pohrozily zavedením tvrdých sankcí vůči všem zemím a subjektům, které udržují ekonomické vztahy s Íránem. Washington se tímto krokem snaží dosáhnout prostřednictvím hospodářského tlaku toho, co se mu dosud nepodařilo vojenskou cestou. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tak zahájila rozsáhlou kampaň, jejímž cílem je izolovat teheránský režim od globální ekonomiky.
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa navrhla zavedení nového poplatku za víza typu H-1B ve výši 103 265 dolarů. Tento krok přichází poté, co federální soudce v červnu zrušil předchozí pokus o zavedení stotisícového poplatku.
Evropa se stala nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a důsledky tohoto vývoje jsou stále tragičtější. Oteplování na evropském světadílu probíhá dvakrát rychlejším tempem než ve zbytku světa, což si jen během letošního léta vyžádalo desítky tisíc obětí v důsledku extrémních vln veder.
Britská zemědělská sféra se v současnosti potýká s hlubokou krizí, kterou vyvolalo extrémní sucho a předchozí nepříznivé počasí. Prezident Národní unie farmářů varoval, že zemi mohou brzy postihnout nedostatky některých potravin, protože tuzemská produkce čelí masivním výpadkům způsobeným nedostatkem vody pro závlahu.
Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.