Na Ukrajině má ještě dnes nastat klid zbraní. Vladimir Putin podle ruských médií vyhlásil velikonoční příměří. Informovala o tom BBC. Pokud na ruský návrh přistoupí i Ukrajinci, potrvá klid zbraní až do půlnoci na úterý. Podle neoficiálních informací se ukrajinská armáda rozhodla zastavit palbu.
Příměří má začít dnes v 18 hodin místního času a skončí o půlnoci z Velikonočního pondělí na úterý. Kreml vzkázal, že od Kyjeva očekává, že bude Rusko následovat a také pozastaví boje. Podle BBC nic nenasvědčuje tomu, že by velikonoční klid zbraní měl vést k jednáním o delším příměří.
Putin nařídil pozastavení všech vojenských akcí na Ukrajině během příměří a podotkl, že čeká to samé od Ukrajinců. Ruský prezident zdůraznil, že ruské jednotky budou připraveny reagovat na jakékoliv provokace či porušení příměří.
Ruské ministerstvo obrany následně zveřejnilo prohlášení, jehož text potvrzuje, že Rusové zastaví všechny vojenské operace během stanoveného časového období. Zároveň vyjádřilo připravenost reagovat na případné provokace. Podle úřadu bylo rozhodnutí učiněno z humanitárních důvodů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj místo stanoviska k příměří sdílel armádní zprávu, podle které ukrajinské jednotky pokračovaly v aktivitě a držení pozic v ruské Kurské oblasti. Oznámil také postup v Bělgorodské oblasti.
"Teď tu máme další Putinův pokus si hrát s lidskými životy. Sirény zní v tuto chvíli napříč Ukrajinou. V 17:15 byly odhaleny ruské útočné drony na našem nebi. Ukrajinská protivzdušná obrana a letectvo začaly pracovat na naší ochraně. Drony na našem nebi odhalují Putinův pravý přístup k Velikonocům a lidskému životu," napsal Zelenskyj na sociální síti X.
Podle zdrojů BBC uvnitř ukrajinské armády ale bylo jednotkám nařízeno, aby zastavily palbu na ruské pozice. Stalo se tak krátce poté, co mělo velikonoční příměří začít. Vojákům bylo řečeno, aby fotili a nahrávali jakákoliv porušení příměří z ruské strany.
Válka na Ukrajině trvá přes tři roky. Konflikt začal 24. února 2022, kdy Rusové spustili plnohodnotnou invazi do sousední země. Američané se po lednovém návratu Donalda Trumpa do Bílého domu snaží vyjednat podmínky dlouhodobého příměří a mírové dohody. V posledních dnech ale připustili ukončení svých diplomatických snah, pokud se ukáže, že není možné válku ukončit.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un využil probíhající válečný konflikt mezi Spojenými státy a Íránem jako klíčový argument pro zachování a další rozšiřování svého jaderného arzenálu. Ve svém projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění prohlásil, že současná situace na Blízkém východě jasně potvrzuje správnost rozhodnutí Pchjongjangu nikdy se nevzdat svých atomových zbraní. Podle Kima je nyní jaderný status Severní Koreje „nezvratný“.
Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.
Federální prokurátoři ve Spojených státech zkoumali podezření, že Donald Trump po svém prvním funkčním období ukázal na palubě soukromého letadla utajovanou mapu nepovolaným osobám. Mezi svědky incidentu měla být i jeho současná personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová. Vyplývá to z materiálů ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy právnímu výboru Sněmovny reprezentantů.
Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.
Více než tři a půl století poté, co kulka z muškety ukončila život legendárního francouzského vojáka, se zdá, že záhada jeho posledního odpočinku je u konce. Archeologové v nizozemském Maastrichtu věří, že pod podlahou jednoho z místních kostelů objevili kostru Charlese de Batz-Castelmorea, známého spíše jako d’Artagnan. Právě tento gaskoňský šlechtic se stal předlohou pro nesmrtelného hrdinu románu Alexandra Dumase staršího.
Pobaltské státy čelí v posledních dnech sérii incidentů spojených s narušením jejich vzdušného prostoru. Ve středu dopoledne zasáhl zbloudilý dron komín elektrárny Auvere v estonském kraji Ida-Viru. Podle estonské bezpečnostní služby (ISS) nic nenasvědčuje tomu, že by útok byl cílený přímo na Estonsko, a incident se obešel bez zranění i vážnějšího poškození energetické sítě.
Situace na Blízkém východě dospěla do bodu, kdy se na jedné straně mluví o nadějném míru a na druhé o totální válce. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky prohlašuje, že jednání s Íránem jsou na velmi dobré cestě, Pentagon se připravuje na vyslání elitních výsadkářů z 82. vzdušné výsadkové divize. Tento rozpor mezi diplomatickou rétorikou Bílého domu a vojenskou realitou na zemi naznačuje, že Spojené státy zvažují i možnost pozemní operace.
Mezinárodní diplomatické úsilí o ukončení konfliktu na Blízkém východě nabírá na obrátkách. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera naznačil, že by k očekávaným rozhovorům mezi Spojenými státy a Íránem mohlo dojít již tento víkend v pákistánském Islámábádu. Ačkoliv Grossi neuvedl bližší podrobnosti, jeho slova potvrzují rostoucí roli Pákistánu jako klíčového prostředníka v této krizi.
Vojenská kampaň Spojených států a Izraele proti Íránu s sebou přináší nejen tragické lidské oběti, ale také nenahraditelné ztráty na světovém kulturním dědictví. Ničení historických památek, ke kterému v posledních týdnech dochází, se však ukazuje být nejen morálním selháním, ale především hrubou strategickou chybou, která může zcela podkopat deklarované cíle celého konfliktu.
Pojmy jako „ekologická úzkost“ nebo „klimatická úzkost“ se staly běžnou součástí našeho slovníku, když popisujeme pocity mladých lidí tváří v tvář environmentální krizi. Nový akademický přehled publikovaný vědkyněmi z Imperial College London však ukazuje, že realita prožívání mladé generace ve věku 10 až 29 let je mnohem barvitější a složitější, než tyto dvě populární nálepky naznačují.
Probíhající konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se stal nečekaným studijním materiálem pro stratégy na druhém konci světa. James Holmes z americké Naval War College analyzoval čtyři zásadní lekce, které by si z tohoto střetu měl odnést Tchaj-wan pro svou vlastní obranu před případnou agresí z pevninské Číny. V této myšlenkové simulaci přitom Tchaj-wan přejímá roli bránícího se Íránu, zatímco Čína hraje roli útočících USA.
Britská těžařská lobby, která v minulosti viděla v Donaldu Trumpovi svého hlavního spojence, od amerického prezidenta v posledních dnech dává ruce pryč. Ačkoliv Trump dlouhodobě tlačí na britskou vládu, aby masivně podpořila těžbu v Severním moři, průmysloví lídři dospěli k názoru, že spoléhat se na Spojené státy je v současné situaci příliš riskantní. Hlavním důvodem je nestabilita vyvolaná válkou mezi USA a Íránem a nevyzpytatelné obraty v energetické politice Bílého domu.