Na Ukrajině má ještě dnes nastat klid zbraní. Vladimir Putin podle ruských médií vyhlásil velikonoční příměří. Informovala o tom BBC. Pokud na ruský návrh přistoupí i Ukrajinci, potrvá klid zbraní až do půlnoci na úterý. Podle neoficiálních informací se ukrajinská armáda rozhodla zastavit palbu.
Příměří má začít dnes v 18 hodin místního času a skončí o půlnoci z Velikonočního pondělí na úterý. Kreml vzkázal, že od Kyjeva očekává, že bude Rusko následovat a také pozastaví boje. Podle BBC nic nenasvědčuje tomu, že by velikonoční klid zbraní měl vést k jednáním o delším příměří.
Putin nařídil pozastavení všech vojenských akcí na Ukrajině během příměří a podotkl, že čeká to samé od Ukrajinců. Ruský prezident zdůraznil, že ruské jednotky budou připraveny reagovat na jakékoliv provokace či porušení příměří.
Ruské ministerstvo obrany následně zveřejnilo prohlášení, jehož text potvrzuje, že Rusové zastaví všechny vojenské operace během stanoveného časového období. Zároveň vyjádřilo připravenost reagovat na případné provokace. Podle úřadu bylo rozhodnutí učiněno z humanitárních důvodů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj místo stanoviska k příměří sdílel armádní zprávu, podle které ukrajinské jednotky pokračovaly v aktivitě a držení pozic v ruské Kurské oblasti. Oznámil také postup v Bělgorodské oblasti.
"Teď tu máme další Putinův pokus si hrát s lidskými životy. Sirény zní v tuto chvíli napříč Ukrajinou. V 17:15 byly odhaleny ruské útočné drony na našem nebi. Ukrajinská protivzdušná obrana a letectvo začaly pracovat na naší ochraně. Drony na našem nebi odhalují Putinův pravý přístup k Velikonocům a lidskému životu," napsal Zelenskyj na sociální síti X.
Podle zdrojů BBC uvnitř ukrajinské armády ale bylo jednotkám nařízeno, aby zastavily palbu na ruské pozice. Stalo se tak krátce poté, co mělo velikonoční příměří začít. Vojákům bylo řečeno, aby fotili a nahrávali jakákoliv porušení příměří z ruské strany.
Válka na Ukrajině trvá přes tři roky. Konflikt začal 24. února 2022, kdy Rusové spustili plnohodnotnou invazi do sousední země. Američané se po lednovém návratu Donalda Trumpa do Bílého domu snaží vyjednat podmínky dlouhodobého příměří a mírové dohody. V posledních dnech ale připustili ukončení svých diplomatických snah, pokud se ukáže, že není možné válku ukončit.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.
Státní návštěva krále Karla III. ve Vatikánu odstartovala ve čtvrtek významným momentem. Britský monarcha se stal prvním panovníkem po 500 letech, který se modlil společně s papežem. Tato událost se konala po náročném týdnu doma, poznamenaném přetrvávajícími následky skandálu prince Andrewa. Král Karel a královna Camilla se poprvé od jeho květnového zvolení setkali s papežem Lvem XIV., a to po svém středečním příletu do Říma, kde oslavují Svatý jubilejní rok, jenž se koná každých pětadvacet let.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „stávající struktura“ Východního křídla Bílého domu musí být stržena. Cílem je umožnit výstavbu nového tanečního sálu v odhadované hodnotě 250 milionů dolarů (přibližně 186 milionů liber). Bourací práce začaly již v pondělí a dva představitelé administrativy sdělili americkému partnerovi BBC, stanici CBS, že do konce týdne by měla být budova kompletně srovnána se zemí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu uvalila sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Současně vyzvala Moskvu, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině okamžitě přistoupila k příměří. Trump po celé týdny naznačoval možnost uvalení postihů vůči Rusku za pokračování bojů, ale k výrazným trestním opatřením přistoupil až nyní. Oznámení o sankcích se objevilo poté, co Trump uvedl, že zrušil očekávané setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Důvodem je, že „neměl pocit, že by se dostali tam, kam je třeba“.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.