Na Ukrajině má ještě dnes nastat klid zbraní. Vladimir Putin podle ruských médií vyhlásil velikonoční příměří. Informovala o tom BBC. Pokud na ruský návrh přistoupí i Ukrajinci, potrvá klid zbraní až do půlnoci na úterý. Podle neoficiálních informací se ukrajinská armáda rozhodla zastavit palbu.
Příměří má začít dnes v 18 hodin místního času a skončí o půlnoci z Velikonočního pondělí na úterý. Kreml vzkázal, že od Kyjeva očekává, že bude Rusko následovat a také pozastaví boje. Podle BBC nic nenasvědčuje tomu, že by velikonoční klid zbraní měl vést k jednáním o delším příměří.
Putin nařídil pozastavení všech vojenských akcí na Ukrajině během příměří a podotkl, že čeká to samé od Ukrajinců. Ruský prezident zdůraznil, že ruské jednotky budou připraveny reagovat na jakékoliv provokace či porušení příměří.
Ruské ministerstvo obrany následně zveřejnilo prohlášení, jehož text potvrzuje, že Rusové zastaví všechny vojenské operace během stanoveného časového období. Zároveň vyjádřilo připravenost reagovat na případné provokace. Podle úřadu bylo rozhodnutí učiněno z humanitárních důvodů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj místo stanoviska k příměří sdílel armádní zprávu, podle které ukrajinské jednotky pokračovaly v aktivitě a držení pozic v ruské Kurské oblasti. Oznámil také postup v Bělgorodské oblasti.
"Teď tu máme další Putinův pokus si hrát s lidskými životy. Sirény zní v tuto chvíli napříč Ukrajinou. V 17:15 byly odhaleny ruské útočné drony na našem nebi. Ukrajinská protivzdušná obrana a letectvo začaly pracovat na naší ochraně. Drony na našem nebi odhalují Putinův pravý přístup k Velikonocům a lidskému životu," napsal Zelenskyj na sociální síti X.
Podle zdrojů BBC uvnitř ukrajinské armády ale bylo jednotkám nařízeno, aby zastavily palbu na ruské pozice. Stalo se tak krátce poté, co mělo velikonoční příměří začít. Vojákům bylo řečeno, aby fotili a nahrávali jakákoliv porušení příměří z ruské strany.
Válka na Ukrajině trvá přes tři roky. Konflikt začal 24. února 2022, kdy Rusové spustili plnohodnotnou invazi do sousední země. Američané se po lednovém návratu Donalda Trumpa do Bílého domu snaží vyjednat podmínky dlouhodobého příměří a mírové dohody. V posledních dnech ale připustili ukončení svých diplomatických snah, pokud se ukáže, že není možné válku ukončit.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.