Spojené státy a Rusko se chystají k diplomatickým jednáním, oznámil prezident Donald Trump. Podle jeho slov by se setkání zástupců obou zemí mělo uskutečnit dnes nebo zítra. Na jeho prohlášení reagovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, která uvedla, že „nevylučuje kontakty v nadcházejících dnech“.
Americký prezident Donald Trump se snaží prosadit mírový plán, který podle něj vytvořili američtí a ukrajinští představitelé. Při tiskovém brífinku zdůraznil, že doufá v souhlas Moskvy. „Ukrajina souhlasila s příměřím (…) Pokud bude Rusko souhlasit, bude to skvělé. Pokud ne, konflikt bude pokračovat, lidé budou umírat,“ prohlásil Trump, čímž naznačil, že odpovědnost nyní leží na ruské straně. Uvedla CNN.
Trump také oznámil, že americký zástupce dorazí do Ruska ještě dnes nebo zítra, aby místním úřadům představil závěry ze saúdskoarabských jednání. Zároveň potvrdil, že s Vladimirem Putinem bude o příměří jednat osobně. „Udělám všechno pro to, aby tento konflikt skončil co nejdříve,“ řekl americký prezident, aniž by přiblížil konkrétní podmínky návrhu, na kterém se USA s Ukrajinou dohodly.
Ruská strana zatím na Trumpovu iniciativu nereagovala oficiálním stanoviskem. Dosavadní vyjádření Kremlu však naznačovala, že Moskva nebude ochotna přistoupit na žádné řešení, které by neodpovídalo jejím strategickým cílům.
Po téměř devíti hodinách jednání mezi zástupci USA a Ukrajiny bylo zveřejněno prohlášení potvrzující dosažení dohody o klíčových otázkách, včetně zavedení dočasného příměří. "Ukrajina vyjádřila svou připravenost přijmout americký návrh na okamžité zavedení dočasného 30denního příměří, které může být prodlouženo po vzájemné dohodě stran," uvádí se v dokumentu s tím, že podmínkou je i souhlas a dodržování podmínek ze strany Ruska.
Spojené státy se zároveň zavázaly vyslat Moskvě jasný signál, že její reciprocita je klíčová pro dosažení míru. "Spojené státy dají Rusku jasně najevo, že reciprocita ze strany Ruska je klíčem k dosažení míru," stojí v prohlášení, což naznačuje, že další kroky závisí na postoji Kremlu.
Důležitým bodem dohody je i obnovení bezpečnostní podpory Ukrajině. "Spojené státy okamžitě ruší přerušení sdílení zpravodajských informací a obnovují bezpečnostní pomoc Ukrajině," oznámili diplomaté. Tento krok může mít zásadní dopad na situaci na bojišti, pokud se Rusko k příměří nepřipojí.
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.