Spojené státy a Rusko se chystají k diplomatickým jednáním, oznámil prezident Donald Trump. Podle jeho slov by se setkání zástupců obou zemí mělo uskutečnit dnes nebo zítra. Na jeho prohlášení reagovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, která uvedla, že „nevylučuje kontakty v nadcházejících dnech“.
Americký prezident Donald Trump se snaží prosadit mírový plán, který podle něj vytvořili američtí a ukrajinští představitelé. Při tiskovém brífinku zdůraznil, že doufá v souhlas Moskvy. „Ukrajina souhlasila s příměřím (…) Pokud bude Rusko souhlasit, bude to skvělé. Pokud ne, konflikt bude pokračovat, lidé budou umírat,“ prohlásil Trump, čímž naznačil, že odpovědnost nyní leží na ruské straně. Uvedla CNN.
Trump také oznámil, že americký zástupce dorazí do Ruska ještě dnes nebo zítra, aby místním úřadům představil závěry ze saúdskoarabských jednání. Zároveň potvrdil, že s Vladimirem Putinem bude o příměří jednat osobně. „Udělám všechno pro to, aby tento konflikt skončil co nejdříve,“ řekl americký prezident, aniž by přiblížil konkrétní podmínky návrhu, na kterém se USA s Ukrajinou dohodly.
Ruská strana zatím na Trumpovu iniciativu nereagovala oficiálním stanoviskem. Dosavadní vyjádření Kremlu však naznačovala, že Moskva nebude ochotna přistoupit na žádné řešení, které by neodpovídalo jejím strategickým cílům.
Po téměř devíti hodinách jednání mezi zástupci USA a Ukrajiny bylo zveřejněno prohlášení potvrzující dosažení dohody o klíčových otázkách, včetně zavedení dočasného příměří. "Ukrajina vyjádřila svou připravenost přijmout americký návrh na okamžité zavedení dočasného 30denního příměří, které může být prodlouženo po vzájemné dohodě stran," uvádí se v dokumentu s tím, že podmínkou je i souhlas a dodržování podmínek ze strany Ruska.
Spojené státy se zároveň zavázaly vyslat Moskvě jasný signál, že její reciprocita je klíčová pro dosažení míru. "Spojené státy dají Rusku jasně najevo, že reciprocita ze strany Ruska je klíčem k dosažení míru," stojí v prohlášení, což naznačuje, že další kroky závisí na postoji Kremlu.
Důležitým bodem dohody je i obnovení bezpečnostní podpory Ukrajině. "Spojené státy okamžitě ruší přerušení sdílení zpravodajských informací a obnovují bezpečnostní pomoc Ukrajině," oznámili diplomaté. Tento krok může mít zásadní dopad na situaci na bojišti, pokud se Rusko k příměří nepřipojí.
Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.