Spojené státy a Rusko se chystají k diplomatickým jednáním, oznámil prezident Donald Trump. Podle jeho slov by se setkání zástupců obou zemí mělo uskutečnit dnes nebo zítra. Na jeho prohlášení reagovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, která uvedla, že „nevylučuje kontakty v nadcházejících dnech“.
Americký prezident Donald Trump se snaží prosadit mírový plán, který podle něj vytvořili američtí a ukrajinští představitelé. Při tiskovém brífinku zdůraznil, že doufá v souhlas Moskvy. „Ukrajina souhlasila s příměřím (…) Pokud bude Rusko souhlasit, bude to skvělé. Pokud ne, konflikt bude pokračovat, lidé budou umírat,“ prohlásil Trump, čímž naznačil, že odpovědnost nyní leží na ruské straně. Uvedla CNN.
Trump také oznámil, že americký zástupce dorazí do Ruska ještě dnes nebo zítra, aby místním úřadům představil závěry ze saúdskoarabských jednání. Zároveň potvrdil, že s Vladimirem Putinem bude o příměří jednat osobně. „Udělám všechno pro to, aby tento konflikt skončil co nejdříve,“ řekl americký prezident, aniž by přiblížil konkrétní podmínky návrhu, na kterém se USA s Ukrajinou dohodly.
Ruská strana zatím na Trumpovu iniciativu nereagovala oficiálním stanoviskem. Dosavadní vyjádření Kremlu však naznačovala, že Moskva nebude ochotna přistoupit na žádné řešení, které by neodpovídalo jejím strategickým cílům.
Po téměř devíti hodinách jednání mezi zástupci USA a Ukrajiny bylo zveřejněno prohlášení potvrzující dosažení dohody o klíčových otázkách, včetně zavedení dočasného příměří. "Ukrajina vyjádřila svou připravenost přijmout americký návrh na okamžité zavedení dočasného 30denního příměří, které může být prodlouženo po vzájemné dohodě stran," uvádí se v dokumentu s tím, že podmínkou je i souhlas a dodržování podmínek ze strany Ruska.
Spojené státy se zároveň zavázaly vyslat Moskvě jasný signál, že její reciprocita je klíčová pro dosažení míru. "Spojené státy dají Rusku jasně najevo, že reciprocita ze strany Ruska je klíčem k dosažení míru," stojí v prohlášení, což naznačuje, že další kroky závisí na postoji Kremlu.
Důležitým bodem dohody je i obnovení bezpečnostní podpory Ukrajině. "Spojené státy okamžitě ruší přerušení sdílení zpravodajských informací a obnovují bezpečnostní pomoc Ukrajině," oznámili diplomaté. Tento krok může mít zásadní dopad na situaci na bojišti, pokud se Rusko k příměří nepřipojí.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.