Spojené státy a Rusko se chystají k diplomatickým jednáním, oznámil prezident Donald Trump. Podle jeho slov by se setkání zástupců obou zemí mělo uskutečnit dnes nebo zítra. Na jeho prohlášení reagovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, která uvedla, že „nevylučuje kontakty v nadcházejících dnech“.
Americký prezident Donald Trump se snaží prosadit mírový plán, který podle něj vytvořili američtí a ukrajinští představitelé. Při tiskovém brífinku zdůraznil, že doufá v souhlas Moskvy. „Ukrajina souhlasila s příměřím (…) Pokud bude Rusko souhlasit, bude to skvělé. Pokud ne, konflikt bude pokračovat, lidé budou umírat,“ prohlásil Trump, čímž naznačil, že odpovědnost nyní leží na ruské straně. Uvedla CNN.
Trump také oznámil, že americký zástupce dorazí do Ruska ještě dnes nebo zítra, aby místním úřadům představil závěry ze saúdskoarabských jednání. Zároveň potvrdil, že s Vladimirem Putinem bude o příměří jednat osobně. „Udělám všechno pro to, aby tento konflikt skončil co nejdříve,“ řekl americký prezident, aniž by přiblížil konkrétní podmínky návrhu, na kterém se USA s Ukrajinou dohodly.
Ruská strana zatím na Trumpovu iniciativu nereagovala oficiálním stanoviskem. Dosavadní vyjádření Kremlu však naznačovala, že Moskva nebude ochotna přistoupit na žádné řešení, které by neodpovídalo jejím strategickým cílům.
Po téměř devíti hodinách jednání mezi zástupci USA a Ukrajiny bylo zveřejněno prohlášení potvrzující dosažení dohody o klíčových otázkách, včetně zavedení dočasného příměří. "Ukrajina vyjádřila svou připravenost přijmout americký návrh na okamžité zavedení dočasného 30denního příměří, které může být prodlouženo po vzájemné dohodě stran," uvádí se v dokumentu s tím, že podmínkou je i souhlas a dodržování podmínek ze strany Ruska.
Spojené státy se zároveň zavázaly vyslat Moskvě jasný signál, že její reciprocita je klíčová pro dosažení míru. "Spojené státy dají Rusku jasně najevo, že reciprocita ze strany Ruska je klíčem k dosažení míru," stojí v prohlášení, což naznačuje, že další kroky závisí na postoji Kremlu.
Důležitým bodem dohody je i obnovení bezpečnostní podpory Ukrajině. "Spojené státy okamžitě ruší přerušení sdílení zpravodajských informací a obnovují bezpečnostní pomoc Ukrajině," oznámili diplomaté. Tento krok může mít zásadní dopad na situaci na bojišti, pokud se Rusko k příměří nepřipojí.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer rezignoval na svou funkci. K tomuto kroku se odhodlal pod vlivem neúnosného tlaku poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Starmer se tak stal již šestým předsedou britské vlády za poslední dekádu, který opouští svůj úřad. Bezprostředním impulsem pro jeho konec byl úplný kolaps podpory uvnitř jeho vlastní strany i kabinetu, což ukázaly soukromé rozhovory během uplynulého víkendu. Na rozdíl od svých konzervativních předchůdců Borise Johnsona a Liz Trussové se však naplánovaným odchodem snaží předejít vlně vládních rezignací a zajistit spořádané předání moci. Jeho emotivní projev nicméně jasně ukázal vůdce, který si je vědom vlastního neúspěchu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un na nedávném zasedání vládnoucí Korejské strany práce prohlásil, že neustálé rozšiřování jaderných sil představuje jedinou a nejsprávnější cestu, jak čelit nestabilnímu světu a rostoucím hrozbám ze strany USA a jejich spojenců.
Čínský superpočítač LineShine ze Šen-čenu se stal nově nejvýkonnějším strojem na světě, když v žebříčku Top500 sesadil z první pozice americký El Capitan. Čína se tak na vrchol tohoto hodnocení, které bývá vnímáno jako ukazatel technologické vyspělosti zemí, vrátila poprvé od roku 2017. Zařízení debutovalo s výkonem 2,198 exaflops, což představuje více než dvě kvintiliony výpočtů za sekundu.
Americký Senát schválil rezoluci, která vyzývá prezidenta Donalda Trumpa k ukončení vojenských akcí vůči Íránu, pokud k nim nezíská souhlas zákonodárců. Pro toto opatření se vyslovilo 50 senátorů, zatímco 48 jimi bylo proti. Podobný krok již dříve v tomto měsíci učinila také Sněmovna reprezentantů. Celý dokument má však převážně symbolický význam, protože jako souběžná rezoluce neputuje k prezidentskému podpisu a nemá sílu zákona. Tento krok přichází v době, kdy se nepopulární konflikt blíží ke svému pátému měsíci trvání.
Mezinárodní námořní organizace (IMO) spadající pod OSN se chystá evakuovat více než 11 000 námořníků, kteří kvůli válečnému konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem uvízli v Perském zálivu. Generální tajemník organizace Arsenio Dominguez oznámil, že tato rozsáhlá operace se uskuteční ve spolupráci s Íránem, Ománem, Spojenými státy a dalšími pobřežními státy i zástupci lodního průmyslu.
Maďarsko zbrzdilo klíčový procedurální krok nezbytný pro pokrok v přístupových rozhovorech Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Podle unijních diplomatů Budapešť zablokovala odeslání dopisu Evropské radě a Evropské komisi, který měl vyjadřovat společné stanovisko všech 27 členských států k otevření zbývajících vyjednávacích kapitol. Maďarsko bylo jedinou zemí, která se proti tomuto kroku vyžadujícímu jednomyslný souhlas postavila. Celá záležitost bude znovu předmětem jednání v příštím týdnu.
Britové v tomto týdnu neřeší jen konec premiéra Keira Starmera ve funkci, ale i historickou událost, která nastane v následujících dnech. Král Karel III. se totiž rozhodl udělat něco, co zatím žádný panovník neudělal.
Počasí i dnes přinutilo meteorology k vydání nového varování, které je navíc platné až do odvolání. Experti aktuálně varují nejen před vysokými teplotami, ale také kvůli hrozbě vzniku požárů na jižní Moravě.
Evropu svírá vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové očekávají překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědci upozorňují, že evropský kontinent se otepluje přibližně dvakrát až třikrát rychleji než globální průměr. Tamní infrastruktura přitom není na takové teploty připravená. Dochází k poškozování železničních kolejí i elektrických kabelů a tisíce lidí umírají v domech, které fungují jako tepelné pasti. Současná vlna veder je již druhou rekordní v průběhu dvou měsíců, přičemž absolutní teplotní maxima mohou padnout ještě před začátkem července.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk upozornil, že by Kyjev mohl přehodnotit svůj stávající návrh na příměří, pokud ze strany mezinárodního společenství nepřijde výrazná snaha o ukončení konfliktu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán plně a bezvýhradně souhlasil s nejvyšším stupněm jaderných inspekcí, které mají trvat dlouho do budoucnosti. Podle Trumpa tento krok zajistí absolutní upřímnost v jaderné otázce, přičemž dodal, že bez tohoto ústupku by Washington v dalších vyjednáváních nepokračoval.
Nový průzkum veřejného mínění společností CBS News a YouGov ukazuje, že nedávno podepsané memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem vnímá americká veřejnost spíše jako důsledek vyčerpání než jako diplomatický úspěch administrativy prezidenta Donalda Trumpa.