Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se v příštím týdnu setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavním tématem rozhovoru má být Írán, informovala americká stanice NBC News. Teherán mezitím znovu varoval Washington před odvetou při případném útoku.
Netanjahu a Trump se mají setkat ve středu ve Washingtonu, uvedla kancelář izraelského premiéra. "Premiér se domnívá, že veškerá jednání musí obsahovat omezení balistických raket a ukončení podpory pro íránskou osu (spojence jako Hizballáh či Hamás - pozn. red.)," sdělila kancelář. Bílý dům se zatím k plánovanému jednání nijak nevyjádřil.
Američané v pátek vedli nepřímé rozhovory se zástupci Íránu v Ománu ohledně íránského jaderného programu. Trump označil jednání za "velmi dobrá", podle jeho slov mají pokračovat v příštím týdnu. Washington na jednáních zastupovali Steve Witkoff a Jared Kushner i nejvyšší vojenský velitel pro oblast Blízkého východu Brad Cooper.
Íránský ministr zahraničí Abbás Aráqčí v pátek řekl novinářům, že rozhovory o jaderném programu musí probíhat v klidné atmosféře bez napětí a výhrůžek. Hned v sobotu ale varoval, že Teherán v případě dalšího amerického útoku odpoví odvetou proti americkým vojenským základnám v regionu.
Aráqčí podotkl, že panuje velká nedůvěra k Američanům po loňských útocích na íránská jaderná zařízení. Zdůraznil, že jím zastupovaný režim nehodlá jednat o balistických raketách. Rozhovory se podle šéfa diplomacie povedou pouze o jaderném programu.
Podle informací citovaných stanicí NBC News přišli diplomaté z Egypta, Turecka a Kataru s návrhem, aby Teherán na tři roky přestal s obohacováním uranu, odeslal již obohacený uran do zahraničí a slíbil, že nepoužije balistické rakety.
Američané naposledy udeřili v Íránu v loňském roce, protože tamní režim navzdory tvrzením, že jeho jaderný program je určen čistě pro civilní účely, začal obohacovat uran na úroveň, která je blízko možnému využití ve zbraních hromadného ničení. V červnu tak došlo na údery proti íránským jaderným zařízením.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.