Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se v příštím týdnu setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavním tématem rozhovoru má být Írán, informovala americká stanice NBC News. Teherán mezitím znovu varoval Washington před odvetou při případném útoku.
Netanjahu a Trump se mají setkat ve středu ve Washingtonu, uvedla kancelář izraelského premiéra. "Premiér se domnívá, že veškerá jednání musí obsahovat omezení balistických raket a ukončení podpory pro íránskou osu (spojence jako Hizballáh či Hamás - pozn. red.)," sdělila kancelář. Bílý dům se zatím k plánovanému jednání nijak nevyjádřil.
Američané v pátek vedli nepřímé rozhovory se zástupci Íránu v Ománu ohledně íránského jaderného programu. Trump označil jednání za "velmi dobrá", podle jeho slov mají pokračovat v příštím týdnu. Washington na jednáních zastupovali Steve Witkoff a Jared Kushner i nejvyšší vojenský velitel pro oblast Blízkého východu Brad Cooper.
Íránský ministr zahraničí Abbás Aráqčí v pátek řekl novinářům, že rozhovory o jaderném programu musí probíhat v klidné atmosféře bez napětí a výhrůžek. Hned v sobotu ale varoval, že Teherán v případě dalšího amerického útoku odpoví odvetou proti americkým vojenským základnám v regionu.
Aráqčí podotkl, že panuje velká nedůvěra k Američanům po loňských útocích na íránská jaderná zařízení. Zdůraznil, že jím zastupovaný režim nehodlá jednat o balistických raketách. Rozhovory se podle šéfa diplomacie povedou pouze o jaderném programu.
Podle informací citovaných stanicí NBC News přišli diplomaté z Egypta, Turecka a Kataru s návrhem, aby Teherán na tři roky přestal s obohacováním uranu, odeslal již obohacený uran do zahraničí a slíbil, že nepoužije balistické rakety.
Američané naposledy udeřili v Íránu v loňském roce, protože tamní režim navzdory tvrzením, že jeho jaderný program je určen čistě pro civilní účely, začal obohacovat uran na úroveň, která je blízko možnému využití ve zbraních hromadného ničení. V červnu tak došlo na údery proti íránským jaderným zařízením.
Čínský superpočítač LineShine ze Šen-čenu se stal nově nejvýkonnějším strojem na světě, když v žebříčku Top500 sesadil z první pozice americký El Capitan. Čína se tak na vrchol tohoto hodnocení, které bývá vnímáno jako ukazatel technologické vyspělosti zemí, vrátila poprvé od roku 2017. Zařízení debutovalo s výkonem 2,198 exaflops, což představuje více než dvě kvintiliony výpočtů za sekundu.
Americký Senát schválil rezoluci, která vyzývá prezidenta Donalda Trumpa k ukončení vojenských akcí vůči Íránu, pokud k nim nezíská souhlas zákonodárců. Pro toto opatření se vyslovilo 50 senátorů, zatímco 48 jimi bylo proti. Podobný krok již dříve v tomto měsíci učinila také Sněmovna reprezentantů. Celý dokument má však převážně symbolický význam, protože jako souběžná rezoluce neputuje k prezidentskému podpisu a nemá sílu zákona. Tento krok přichází v době, kdy se nepopulární konflikt blíží ke svému pátému měsíci trvání.
Mezinárodní námořní organizace (IMO) spadající pod OSN se chystá evakuovat více než 11 000 námořníků, kteří kvůli válečnému konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem uvízli v Perském zálivu. Generální tajemník organizace Arsenio Dominguez oznámil, že tato rozsáhlá operace se uskuteční ve spolupráci s Íránem, Ománem, Spojenými státy a dalšími pobřežními státy i zástupci lodního průmyslu.
Maďarsko zbrzdilo klíčový procedurální krok nezbytný pro pokrok v přístupových rozhovorech Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Podle unijních diplomatů Budapešť zablokovala odeslání dopisu Evropské radě a Evropské komisi, který měl vyjadřovat společné stanovisko všech 27 členských států k otevření zbývajících vyjednávacích kapitol. Maďarsko bylo jedinou zemí, která se proti tomuto kroku vyžadujícímu jednomyslný souhlas postavila. Celá záležitost bude znovu předmětem jednání v příštím týdnu.
Britové v tomto týdnu neřeší jen konec premiéra Keira Starmera ve funkci, ale i historickou událost, která nastane v následujících dnech. Král Karel III. se totiž rozhodl udělat něco, co zatím žádný panovník neudělal.
Počasí i dnes přinutilo meteorology k vydání nového varování, které je navíc platné až do odvolání. Experti aktuálně varují nejen před vysokými teplotami, ale také kvůli hrozbě vzniku požárů na jižní Moravě.
Evropu svírá vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové očekávají překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědci upozorňují, že evropský kontinent se otepluje přibližně dvakrát až třikrát rychleji než globální průměr. Tamní infrastruktura přitom není na takové teploty připravená. Dochází k poškozování železničních kolejí i elektrických kabelů a tisíce lidí umírají v domech, které fungují jako tepelné pasti. Současná vlna veder je již druhou rekordní v průběhu dvou měsíců, přičemž absolutní teplotní maxima mohou padnout ještě před začátkem července.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk upozornil, že by Kyjev mohl přehodnotit svůj stávající návrh na příměří, pokud ze strany mezinárodního společenství nepřijde výrazná snaha o ukončení konfliktu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán plně a bezvýhradně souhlasil s nejvyšším stupněm jaderných inspekcí, které mají trvat dlouho do budoucnosti. Podle Trumpa tento krok zajistí absolutní upřímnost v jaderné otázce, přičemž dodal, že bez tohoto ústupku by Washington v dalších vyjednáváních nepokračoval.
Nový průzkum veřejného mínění společností CBS News a YouGov ukazuje, že nedávno podepsané memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem vnímá americká veřejnost spíše jako důsledek vyčerpání než jako diplomatický úspěch administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Úspěch rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem bude záviset na jejím přesném plnění, uvedl íránský prezident Masúd Pezeškiján. Ve svém prohlášení na sociální síti X zdůraznil, že efektivita rozhovorů se odvíjí od plného plnění dohodnutých závazků a pokrok bude posuzován podle praktického dodržování přijatých povinností.
Politická scéna ve Westminsteru prochází rychlým přesunem moci, k čemuž přispěly dvě klíčové pondělní události. Sir Keir Starmer oznámil časový plán svého odchodu z funkce britského premiéra. Jeho největší potenciální rival Wes Streeting navíc rezignoval na vlastní ambice a vyjádřil podporu bývalému starostovi Manchesteru Andymu Burnhamovi. Vše tak nasvědčuje tomu, že se Burnham stane v pořadí již pátým ministerským předsedou Spojeného království během pouhých čtyř let.