Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Klempíř v úterý představil mediální novelu v Poslanecké sněmovně. "Poplatky se ruší, Česká televize a Český rozhlas se neslučují, rady ČT a ČRo necháváme beze změny," uvedl s tím, že nový zákon by měl platit od začátku příštího roku. Do té dobu musí projít připomínkovým řízením a projednáním v obou parlamentních komorách.
Podle ministra návrh zaručuje nezávislost veřejnoprávních médií, které nebudou přímo podřízeny ministerstvu či jinému státnímu úřadu. "Do programové činnosti nesmí zasahovat žádný státní orgán ani politický subjekt. Nezávislost je dále podpořena tím, že rozhlas i televize hospodaří s vlastním majetkem odděleným od státu," poznamenal.
Vedení televize v úterý uvedlo, že zatím nemělo návrh zákona k dispozici, takže se s ním musí nejprve seznámit. "Hynek Chudárek považuje dnes zveřejněné informace v rozporu se závěry páteční schůzky a znovu vyzývá příslušné politické subjekty v čele s ministrem kultury k jednání a k vytvoření pracovní skupiny, ve které budou zastoupeni jak odborníci z obou veřejnoprávních médií, tak z ministerstva kultury," napsala ČT na sociální síti X.
Na Kavčích horách i nadále preferují financování prostřednictvím poplatků ve stávající výši. "Pouze tak je (ČT) schopna poskytovat rozsah veřejné služby jako doposud, dostát všem smluvním závazkům, plnit schválené dlouhodobé pětileté plány a naplňovat uzavřené memorandum," konstatovalo vedení.
Nový model financování pak označilo za nedostatečně předvídatelný. "Současně není podle předběžných propočtů pravdou, že novela vrací objem finančních prostředků, se kterými by případně Česká televize nově disponovala, do roku 2024. Podle generálního ředitele Hynka Chudárka se jedná o podstatně výraznější propad," sdělila ČT.
"Z aktuálních informací, které má vedení ČT zprostředkovaně k dispozici, se jeví jako zřejmé, že pokud novelizovaný zákon vstoupí v platnost, bude muset management televize přijmout razantní opatření s viditelným dopadem na rozsah veřejné služby," dodala televize.
Česká televize by podle novely dostala na provoz v příštím roce přes 5,7 miliardy korun, Český rozhlas by hospodařil s částkou 2,07 miliardy korun. Obě instituce letos vyberou na poplatcích více, konkrétně 6,73 miliardy korun v případě ČT a 2,48 miliardy korun v případě ČRo. "Pevná částka je každoročně valorizována, obě instituce budou procházet kontrolou Nejvyššího kontrolního úřadu," zmínil ministr kultury.
Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.
Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie, když pohrozil revizí obchodní dohody se Spojeným královstvím. Ve svém nejnovějším výpadu označil současný stav vzájemných vztahů za „smutný“ a britskou vládu obvinil z toho, že Spojené státy nepodpořila v klíčovém okamžiku konfliktu s Íránem. Podle Trumpa byla loňská dohoda, která Británii zajistila výhodnější podmínky a snížení cel na automobily či ocel, z jeho strany velkorysým gestem, které však může být kdykoliv změněno.
Navzdory krachu nedělních jednání v Islámábádu zůstávají komunikační kanály mezi Teheránem a Washingtonem otevřené. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí potvrdil, že výměna zpráv mezi oběma stranami pokračuje prostřednictvím pákistánského zprostředkovatele. Íránská pozice v klíčových otázkách byla podle něj jasně stanovena a v následných kontaktech opakovaně potvrzena, což dává naději na další diplomatický posun.
Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.
Izraelská armáda vydala další naléhavý příkaz k evakuaci obyvatel žijících jižně od řeky Zahrání v jižním Libanonu. Podle mluvčího izraelských ozbrojených sil pro arabské publikum Avichaye Adraeho operuje armáda v oblasti se značnou silou a letecké útoky i nadále pokračují. Tento krok doplňuje širší strategii Izraele, která se podle údajů OSN dotýká přibližně 14 % celého libanonského území.