Ministerstvo vnitra se stalo terčem hackerského útoku, do kterého může být zapojena cizí státní moc. Případem se zabývají policisté i pracovníci NÚKIB. Úřad teď podniká všechny potřebné kroky k posílení zabezpečení.
Ministerstvo na sociální síti X uvedlo, že odhalilo závažný kyberincident v IT systému resortu. "Systém, do kterého se dostal útočník bez oprávnění, byl odpojen a nedošlo k odcizení dat," informoval úřad. Událost prověřuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Jednou z vyšetřovacích verzí je zapojení cizí státní moci.
"V tuto chvíli nemohu z pochopitelných důvodů sdělit další informace a podrobnosti o celém incidentu, chci ale veřejnost ještě jednou ujistit, že nedošlo k žádnému ohrožení nebo úniku osobních údajů ani významných informací," sdělil ministr Vít Rakušan (STAN).
Útok odhalil pracovníci ministerstva při standardní kontrole systémů. Podle ministerstva nejde o ransomware, tedy odcizení dat s cílem získat výkupné. Incident se netýká systémů policie a hasičů či systémů, které slouží k přenosu utajovaných informací, či systémů kritické infrastruktury státu.
Incident vyšetřuje i Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě. "Naši kriminalisté se zabývají kybernetickým útokem na Ministerstvo vnitra. Aktuálně zjišťujeme okolnosti tohoto útoku a s partnery vyhodnocujeme případná rizika a opatření," napsala policie na síti X.
Ministerstvo dodalo, že i přes vysoký standard zabezpečení podniká všechny potřebné kroky k jeho dalšímu posílení. Momentálně probíhá podrobná analýza.
Zpráva o útoku přichází v den vydání výroční zprávy BIS za rok 2024, která se věnovala i kyberprostoru a narůstajícím snahám Moskvy a Pekingu napadat významné státní instituce či testovat odolnost naší kritické infrastruktury. "Ruku v ruce s tím kontrolujeme a cíleně oslabujeme špionážní aktivity některých států, z nichž nejaktivnější jsou stále Rusko a Čína," konstatoval šéf kontrarozvědky Michal Koudelka.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.