Americký prezident Donald Trump dává ruskému protějšku Vladimiru Putinovi dva týdny na to, aby ho přesvědčil o tom, že Moskva stojí o ukončení války na Ukrajině. Rusku jinak hrozí jiná reakce ze strany Spojených států amerických. Informovala o tom BBC.
Trump byl ve středu v Oválné pracovně Bílého domu s ohledem na eskalující ruské útoky na sousední Ukrajině dotázán, zda si myslí, že Putin chce válku ukončit. "Nemůžu vám k tomu nic říct, ale dám vám vědět zhruba za dva týdny," řekl americký prezident přítomným novinářům.
"Během dvou týdnů zjistíme, jestli to na nás hraje nebo ne. A pokud ano, odpovíme trochu jinak," prohlásil šéf Bílého domu. Podle BBC je zřejmé, že Trump začíná být frustrován tím, že snahy Washingtonu o dojednání míru na Ukrajině zatím nikam nevedou.
Ruské vzdušné útoky na Ukrajině v posledních dnech sílí a některé z nich jsou považovány za největší za více než tři roky trvání konfliktu. Například v ukrajinském hlavním městě Kyjevě zemřelo o víkendu nejméně 13 lidí.
Moskva ve středu projevila vůli obnovit jednání s Ukrajinou. "Jak jsme se domluvili, ruská strana neprodleně vypracovala příslušné memorandum, které nastínilo naši pozici ke všem aspektům spolehlivého překonání základních příčin krize," řekl ministr zahraničí Sergej Lavrov podle ruské státní agentury TASS.
Šéf ruské diplomacie zmínil, že ruská delegace, kterou vede poradce Kremlu Vladimir Medinskij, je připravena představit memorandum ukrajinské straně a dovysvětlit ho během druhého kola přímých rozhovorů. V pondělí 2. června by je mohl opět hostit turecký Istanbul.
První kolo rozhovorů mezi ruskou a ukrajinskou delegací v tureckém Istanbulu nevedlo k jakémukoliv posunu, co se týká mírové otázky. Obě strany konfliktu se pouze dohodly na výměně tisícovky zajatců v následujících dnech.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.
Střední a východní Evropu zasáhla v posledních dnech extrémně silná vlna veder. Tato situace v celé řadě zemí překonala dosavadní historická teplotní maxima. Meteorologové a úřady proto varují před dalším prohlubováním již tak vážných problémů se suchem. Podobně intenzivní horka zatěžují lidský organismus a ohrožují fungování celé řady klíčových sektorů.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie.