Rusko naznačuje ochotu jednat o příměří na Ukrajině, uvádí Bloomberg s odvoláním na zdroje blízké Kremlu. Vladimir Putin však klade jasné podmínky, které by musely být splněny, než by došlo k jakýmkoli mírovým rozhovorům.
Podle zdrojů agentury Bloomberg je ruský prezident Vladimir Putin připraven jednat o příměří na Ukrajině, ale pouze za předpokladu, že se podaří dosáhnout pokroku směrem k „konečnému mírovému řešení“. Dva vysoce postavení činitelé blízcí Kremlu uvedli, že Moskva očekává „plné pochopení rámcových principů“ dohody, která by zahrnovala nejen samotné příměří, ale také mírovou misi a její možné složení.
Putin podle všeho odmítá jakoukoli přítomnost jednotek NATO na ukrajinském území, což v minulosti opakovaně zdůrazňoval. Bloomberg nyní upozorňuje na novou linii ruské propagandy, která zkoumá možnost nasazení čínských vojsk na Ukrajině. „Peking není zapojen do současného sporu,“ tvrdí oficiální ruská média, ačkoliv západní analytici považují takový scénář za nepravděpodobný.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou lze v budoucnu napravit, ale bude to běh na dlouhou trať. „Pro Kreml je rozmístění vojsk NATO na Ukrajině nepřijatelné (...). Samozřejmě nemůžete vše opravit za jeden den nebo týden. Máme před sebou dlouhou cestu,“ prohlásil Peskov.
O Putinových podmínkách se začalo mluvit právě ve chvíli, kdy Ukrajina a Spojené státy plánují rozhovory o možnosti příměří. Do debaty se vložil i Donald Trump, který prohlásil, že podporuje uzavření dohody a věří, že „Putin ji chce také“. Zároveň naznačil, že se mu jedná s Ruskem lépe než s ukrajinskou stranou. „Myslím si, že pokud jde o konečné řešení, bude snazší vycházet s Ruskem – což je překvapivé, protože oni mají všechny karty a nyní bombardují Ukrajinu v masivním měřítku,“ řekl Trump.
Trump zároveň vysvětlil, proč pozastavil vojenskou pomoc Kyjevu. Podle něj musí nejprve vidět snahu Ukrajiny o dosažení mírové dohody. „Pokud spolu nechtějí vycházet, odcházíme, protože chceme, aby spolu vycházeli. A dělám to, abych zastavil smrt (...) Tento případ může skončit třetí světovou válkou,“ varoval.
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.