Rusko naznačuje ochotu jednat o příměří na Ukrajině, uvádí Bloomberg s odvoláním na zdroje blízké Kremlu. Vladimir Putin však klade jasné podmínky, které by musely být splněny, než by došlo k jakýmkoli mírovým rozhovorům.
Podle zdrojů agentury Bloomberg je ruský prezident Vladimir Putin připraven jednat o příměří na Ukrajině, ale pouze za předpokladu, že se podaří dosáhnout pokroku směrem k „konečnému mírovému řešení“. Dva vysoce postavení činitelé blízcí Kremlu uvedli, že Moskva očekává „plné pochopení rámcových principů“ dohody, která by zahrnovala nejen samotné příměří, ale také mírovou misi a její možné složení.
Putin podle všeho odmítá jakoukoli přítomnost jednotek NATO na ukrajinském území, což v minulosti opakovaně zdůrazňoval. Bloomberg nyní upozorňuje na novou linii ruské propagandy, která zkoumá možnost nasazení čínských vojsk na Ukrajině. „Peking není zapojen do současného sporu,“ tvrdí oficiální ruská média, ačkoliv západní analytici považují takový scénář za nepravděpodobný.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou lze v budoucnu napravit, ale bude to běh na dlouhou trať. „Pro Kreml je rozmístění vojsk NATO na Ukrajině nepřijatelné (...). Samozřejmě nemůžete vše opravit za jeden den nebo týden. Máme před sebou dlouhou cestu,“ prohlásil Peskov.
O Putinových podmínkách se začalo mluvit právě ve chvíli, kdy Ukrajina a Spojené státy plánují rozhovory o možnosti příměří. Do debaty se vložil i Donald Trump, který prohlásil, že podporuje uzavření dohody a věří, že „Putin ji chce také“. Zároveň naznačil, že se mu jedná s Ruskem lépe než s ukrajinskou stranou. „Myslím si, že pokud jde o konečné řešení, bude snazší vycházet s Ruskem – což je překvapivé, protože oni mají všechny karty a nyní bombardují Ukrajinu v masivním měřítku,“ řekl Trump.
Trump zároveň vysvětlil, proč pozastavil vojenskou pomoc Kyjevu. Podle něj musí nejprve vidět snahu Ukrajiny o dosažení mírové dohody. „Pokud spolu nechtějí vycházet, odcházíme, protože chceme, aby spolu vycházeli. A dělám to, abych zastavil smrt (...) Tento případ může skončit třetí světovou válkou,“ varoval.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.