Rusko naznačuje ochotu jednat o příměří na Ukrajině, uvádí Bloomberg s odvoláním na zdroje blízké Kremlu. Vladimir Putin však klade jasné podmínky, které by musely být splněny, než by došlo k jakýmkoli mírovým rozhovorům.
Podle zdrojů agentury Bloomberg je ruský prezident Vladimir Putin připraven jednat o příměří na Ukrajině, ale pouze za předpokladu, že se podaří dosáhnout pokroku směrem k „konečnému mírovému řešení“. Dva vysoce postavení činitelé blízcí Kremlu uvedli, že Moskva očekává „plné pochopení rámcových principů“ dohody, která by zahrnovala nejen samotné příměří, ale také mírovou misi a její možné složení.
Putin podle všeho odmítá jakoukoli přítomnost jednotek NATO na ukrajinském území, což v minulosti opakovaně zdůrazňoval. Bloomberg nyní upozorňuje na novou linii ruské propagandy, která zkoumá možnost nasazení čínských vojsk na Ukrajině. „Peking není zapojen do současného sporu,“ tvrdí oficiální ruská média, ačkoliv západní analytici považují takový scénář za nepravděpodobný.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou lze v budoucnu napravit, ale bude to běh na dlouhou trať. „Pro Kreml je rozmístění vojsk NATO na Ukrajině nepřijatelné (...). Samozřejmě nemůžete vše opravit za jeden den nebo týden. Máme před sebou dlouhou cestu,“ prohlásil Peskov.
O Putinových podmínkách se začalo mluvit právě ve chvíli, kdy Ukrajina a Spojené státy plánují rozhovory o možnosti příměří. Do debaty se vložil i Donald Trump, který prohlásil, že podporuje uzavření dohody a věří, že „Putin ji chce také“. Zároveň naznačil, že se mu jedná s Ruskem lépe než s ukrajinskou stranou. „Myslím si, že pokud jde o konečné řešení, bude snazší vycházet s Ruskem – což je překvapivé, protože oni mají všechny karty a nyní bombardují Ukrajinu v masivním měřítku,“ řekl Trump.
Trump zároveň vysvětlil, proč pozastavil vojenskou pomoc Kyjevu. Podle něj musí nejprve vidět snahu Ukrajiny o dosažení mírové dohody. „Pokud spolu nechtějí vycházet, odcházíme, protože chceme, aby spolu vycházeli. A dělám to, abych zastavil smrt (...) Tento případ může skončit třetí světovou válkou,“ varoval.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.
Střední a východní Evropu zasáhla v posledních dnech extrémně silná vlna veder. Tato situace v celé řadě zemí překonala dosavadní historická teplotní maxima. Meteorologové a úřady proto varují před dalším prohlubováním již tak vážných problémů se suchem. Podobně intenzivní horka zatěžují lidský organismus a ohrožují fungování celé řady klíčových sektorů.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Příjemné letní počasí bude v Česku panovat jen krátce. Zítra a pozítří se teploty vrátí na normální hodnoty, ale již v neděli má být opět výrazně přes 30 stupňů. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Pražská policie se pochlubila objasněním takzvaného pomníčku. Kriminalisté z hlavního města totiž dopadli podezřelého z vraždy, která se stala před patnácti lety. Zásadní roli sehrály stopy DNA. Pro muže si došla zásahová jednotka.
Ukrajinci po ničivém ruském útoku na Kyjev alespoň částečně vrátili úder. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se pochlubil nejnovějšími úspěchy vojáků, jimž se podařilo zasáhnout dvě ropné rafinérie v hloubi Ruska. Další úspěšná operace byla provedena v Černém moři.