Mezi politiky, kteří odevzdali svůj hlas ve sněmovních volbách již v pátek odpoledne, se zařadil i premiér Petr Fiala (ODS), lídr koalice Spolu, kterou s občanskými demokraty tvoří TOP 09 a KDU-ČSL. Předseda vlády nezapomněl opět vyzvat občany, aby využili možnosti hlasovat ve volbách.
Fiala odevzdal hlas v doprovodu manželky na Masarykově ZŠ v Brně, protože je lídrem kandidátky právě v Jihomoravském kraji. O své účasti ve volbách informoval i na sociální síti X. "Já už mám odvoleno. Pojďte, prosím, taky," napsal premiér.
Předseda občanských demokratů usiluje o pokračování v čele vlády, kterou koalice Spolu po minulých volbách utvořila se zástupci Starostů a nezávislých a Piráty. Představitelé druhé jmenované strany v průběhu volebního období odešli do opozice.
Kromě Fialy v pátek odvolili také prezident Petr Pavel, lídr nejsilnějšího opozičního hnutí ANO Andrej Babiš, předseda SPD Tomio Okamura, předseda Pirátů Zdeněk Hřib či ministr vnitra a starostenský lídr Vít Rakušan.
Volby do Poslanecké sněmovny se v Česku konají ve dnech 3. a 4. října. Volební místnosti se otevřely dnes ve 14:00 a zůstanou otevřené do 22:00. Znovu se otevřou zítra v osm hodin ráno. Definitivně se pak uzavřou o šest hodin později.
Svědectví, která navzdory informačnímu zatemnění pronikají z Íránu, vykreslují obraz země v sevření brutálního násilí. „Viděl jsem to na vlastní oči – stříleli přímo do davu a lidé padali k zemi tam, kde zrovna stáli,“ popsal pro BBC Persian muž jménem Omid. Jeho roztřesený hlas odráží atmosféru strachu, která v zemi panuje od chvíle, kdy režim vyslal do ulic ozbrojené složky s útočnými puškami typu Kalašnikov, aby potlačily protesty vyvolané ekonomickým kolapsem.
Německý kancléř Friedrich Merz během své státní návštěvy Indie ostře komentoval aktuální dění v Íránu, kde už více než čtrnáct dní probíhají masové protivládní nepokoje. Podle šéfa německé vlády se teokratický režim v Teheránu nachází v troskách a jeho dny jsou pravděpodobně sečteny. Merz zdůraznil, že pokud se jakákoli mocenská struktura dokáže udržet u kormidla pouze za cenu brutálního násilí vůči vlastním občanům, je to jasný důkaz jejího konce.
V úterý začal v Paříži klíčový odvolací soud, který rozhodne o další politické kariéře Marine Le Penové. Politička se snaží zvrátit loňský rozsudek, podle kterého nesmí pět let vykonávat veřejné funkce. Pokud odvolací soud původní verdikt potvrdí, lídryně Národního sdružení se nebude moci zúčastnit prezidentských voleb v roce 2027. Le Penová jakékoli pochybení rezolutně odmítá a tvrdí, že se nedopustila ani té nejmenší nesrovnalosti.
Americký prezident Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím, jak naložit s krizí v Íránu, kde násilné potlačování protestů nabývá děsivých rozměrů. Před deseti dny šéf Bílého domu prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny přijít demonstrantům na pomoc, pokud režim použije sílu. Tehdy byla situace v ulicích teprve na začátku, ale dnes, kdy se svět dozvídá o skutečném rozsahu krveprolití, všichni napjatě čekají, zda Washington svá slova o „nabité a odjištěné zbrani“ skutečně naplní.
Bílý dům přitvrdil v postupu vůči Teheránu a zavedl drastické pětadvacetiprocentní clo na dovoz z jakékoliv země, která s Íránem nadále obchoduje. Donald Trump tento krok prezentuje jako trest za krvavé potlačení civilních protestů, které si podle dostupných zpráv vyžádalo životy stovek demonstrantů. Prezident své rozhodnutí oznámil s tím, že jde o definitivní verdikt s okamžitou platností, což okamžitě rozkolísalo globální ekonomiku.
Márnice v forenzním centru Kahrizak jižně od Teheránu se plní těly obětí posledních brutálních zásahů íránského režimu proti odpůrcům. Na videích, která pronikla přes přísnou internetovou blokádu, jsou vidět zoufalí lidé pátrající po svých blízkých mezi desítkami černých pytlů. Mrtví leží nejen v improvizovaných skladech na kovových stolech, ale i venku na zemi přímo na nádvoří nebo v blízkosti zaparkovaných aut. Podle odhadů lidskoprávních organizací se v tomto jediném zařízení může nacházet až 250 těl.
Vláda Grónska vydala v pondělí ostré prohlášení, ve kterém zdůraznila, že „za žádných okolností nemůže akceptovat“ snahy Donalda Trumpa o převzetí kontroly nad tímto strategickým ostrovem. Reagovala tak na obnovené hrozby amerického prezidenta, který prohlásil, že Spojené státy získají Grónsko „tak či onak“. Trump navíc odmítl vyloučit použití vojenské síly, což vyvolalo otřes v základech Evropské unie i Severoatlantické aliance.
Plány Spojených států na masivní obnovu těžby venezuelské ropy by mohly zásadně ohrozit globální klimatické cíle. Podle exkluzivní analýzy společnosti ClimatePartner by tento krok mohl do roku 2050 vyčerpat více než desetinu zbývajícího celosvětového „uhlíkového rozpočtu“, který je nezbytný pro udržení oteplování planety pod hranicí 1,5 °C. Venezuelské zásoby jsou totiž natolik rozsáhlé, že by samy o sobě stačily k vyvolání klimatické katastrofy, pokud by byly vytěženy v plném rozsahu.
Sny amerického prezidenta Donalda Trumpa o vybudování nového impéria mají jasný cíl: Grónsko. Podle vize jeho administrativy by ovládnutí tohoto největšího ostrova světa vyřešilo strategickou závislost USA na Číně, která v současnosti kontroluje trh s kovy vzácných zemin. Tyto suroviny jsou přitom klíčové pro výrobu všeho od stíhaček a laserů až po elektromobily a přístroje magnetické rezonance.
Protivládní protesty v Íránu, které vypukly koncem prosince 2025 kvůli kolapsu ekonomiky a měny, dosáhly kritického bodu. Zatímco počet obětí krvavých zásahů bezpečnostních složek přesáhl podle lidskoprávních organizací hranici 600, americký prezident Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím. Buď splní své dřívější hrozby o vojenské intervenci na pomoc demonstrantům, nebo riskuje ztrátu tváře před mezinárodním společenstvím i íránskou opozicí.
Společnost Meta v pondělí jmenovala Dinu Powell McCormickovou do nově vytvořené role prezidentky a místopředsedkyně správní rady. Tento krok je vnímán jako dosud nejvýraznější snaha technologického giganta o sblížení s Bílým domem po znovuzvolení Donalda Trumpa. McCormicková, která má za sebou bohatou kariéru na Wall Street i v nejvyšších patrech americké politiky, se stává klíčovou spojkou mezi Markem Zuckerbergem a republikánskou administrativou.
Mezinárodní cestovní ruch prochází hlubokou krizí, kterou pohání nepředvídatelná politika americké administrativy. Přestože měly Spojené státy letos zažívat zlatý věk turismu díky oslavám 250 let nezávislosti, stoletému výročí legendární Route 66 a spolupořádání mistrovství světa ve fotbale, realita je opačná. Namísto přílivu návštěvníků čelí země masivnímu odlivu zájmu a miliardovým ztrátám, píše BBC.