Prezident Petr Pavel podle rozhodnutí Babišovy vlády nemá v červenci jet na summit NATO. To se nelíbí politikům z aktuálních opozičních stran. Pavla se zastal například i bývalý premiér Petr Fiala (ODS), který s hlavou státu vycházel o poznání lépe než Babiš.
"Na prvním místě má být zájem Česka, ne vládní trpasličí pletichy," spustil předseda občanských demokratů Martin Kupka. "Babiš nechává prezidenta doma a do Ankary letí sám. Zavedenou praxi, kdy zemi na summitu NATO vede prezident, Babiš hodil přes palubu kvůli vnitrokoaliční partii s Motoristy. Hra o moc na účet Česka. Trapné a nebezpečné zároveň," konstatoval.
Podle lídra Starostů Víta Rakušana jde ve sporu o složení delegace o to, zda se v Česku budou nadále respektovat principy a ústavní pravomoci hlavy státu. "Babišova vláda každým svým krokem dokazuje, že respekt k principům a institucím plnohodnotné demokracie nemá," poznamenal bývalý ministr vnitra.
"Nedovolit prezidentovi na účast na summitu NATO je nízká, pomstychtivá politika Babiše, Macinky a Okamury," přisadil si někdejší premiér a nynější poslanec Petr Fiala (ODS).
Sám Pavel zaujme stanovisko k rozhodnutí kabinetu až v úterý. Pražský hrad to potvrdil na webových stránkách. "Kancelář prezidenta republiky zveřejní v úterý dne 23. června 2026 v 10.00 hodin vyjádření prezidenta republiky k oznámení vlády ve věci složení delegace České republiky pro summit NATO v Ankaře," uvedla kancelář.
Kromě premiéra Andreje Babiše (ANO) se summitu zúčastní ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Premiér označil důvody konečného rozhodnutí o složení delegace za naprosto praktické. "Tento summit, vzhledem k tomu, co se děje ve světě, se bude lišit od těch předchozích a pro naši zemi, pro Českou republiku, bude velice důležitý," řekl podle webu iDnes.cz.
Spor s prezidentem považuje Babiš za zbytečný a nesmyslný. Předseda vlády zdůraznil, že Pavel již během svého mandátu na Pražském hradě absolvoval přes 61 zahraničních cest a jen letos už navštívil dvanáct zemí.
"Před dvěma týdny jsme ho schválili do čela delegace na Valné shromáždění OSN, takže určitě tady není žádný důvod, že bychom měli nějaký zájem bránit panu prezidentovi v jeho ústavních kompetencích," konstatoval premiér.
Letošní summit NATO se uskuteční ve dnech 7. a 8. července v turecké Ankaře. Turecko bude jednání představitelů členských zemí aliance hostit podruhé v historii.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.
