Konflikt vypukl po bouřlivé diskuzi, která se ve čtvrtek 6. března uskutečnila ve Výboru Národní rady Slovenské republiky. Hlavním tématem byla diskuse o dotacích pro rodinu Šimečků a postoj KDH k této otázce. Po výměně ostrých názorů Fico společně s několika opozičními poslanci opustil jednací sál.
Napjatá situace ve slovenském parlamentu vyvrcholila, když premiér Robert Fico náhle opustil jednací sál. Stalo se tak poté, co slovo převzal vůdce opozice Michal Šimečka z Progresivního Slovenska. Na jeho odchod okamžitě reagovala poslankyně Vladimára Marcinková (SaS), která jeho gesto označila za "zbabělý a směšný" krok. Informoval web Noviny.sk.
Fico na její slova odpověděl kritickým dotazem směrem k Šimečkovi. "Jaký má smysl se smát? Je směšné, že rodina opozičního vůdce shrábla 2,7 milionu eur na státních dotacích?" řekl Fico a pokračoval: "Zakopali jste 2,7 milionu eur a máte další miliony od jiných agentur. Když to sečteme, mluvíme o 7 až 8 milionech eur, které shrábla rodina pana Šimečky."
Šimečka na tuto výzvu reagoval odmítnutím, odkázal Fica na tiskové konference, kde prý mohou probíhat takové diskuse.
Předseda hnutí Progresivní Slovensko pak kritizoval premiéra Roberta Fica za jeho přístup k evropské bezpečnosti a zahraniční politice. Po čtvrtečním jednání Výboru Národní rady Slovenské republiky pro evropské záležitosti Šimečka prohlásil, že Fico je "vyloučen z úsilí o větší jednotnost a bezpečnost Evropy". Podle něj premiér místo investování do posilování vztahů s evropskými partnery spoléhá na vyjednávání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, což považuje za fatální chybu.
"Pokud jde o Slovensko, dohoda mezi světovými mocnostmi není žádnou zárukou bezpečnosti," zdůraznil Šimečka. Podle něj jedinou skutečnou zárukou bezpečnosti a prosperity pro Slovensko je silná a jednotná Evropská unie. Předseda PS rovněž kritizoval Ficovu absenci na klíčových jednáních lídrů EU, což podle něj jen podtrhuje Ficův odstup od evropské integrace.
Šimečka se také vyjádřil k průběhu čtvrtečního jednání, kde Fico, přestože si ráno vyhradil hodinu a půl na cvičení, "nedokázal si najít ani 15 minut na to, aby reagoval na odpor". Fico opustil schůzi před ohlášeným vystoupením předsedy Progresivního Slovenska s odkazem na další program.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl závažné obvinění na adresu Moskvy, kterou viní z aktivní spolupráce s Íránem při útocích na americké vojenské cíle na Blízkém východě. Podle Zelenského Rusko poskytuje Teheránu detailní satelitní snímky základen a strategické infrastruktury, což íránským silám umožňuje přesněji zaměřovat balistické rakety a drony.
Napětí na Blízkém východě dosahuje nového vrcholu. Zatímco do regionu dorazilo dalších 3 500 amerických vojáků, íránské špičky vysílají do Washingtonu ostrá varování. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf v neděli prohlásil, že tamní ozbrojené síly na Američany doslova „čekají“ a jsou připraveny na jakýkoli pokus o vstup na své území odpovědět „ohnivým deštěm“.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedělním videoprohlášení z centrály Severního velitelství oznámil, že nařídil armádě další rozšíření pozemní invaze v jižním Libanonu. Cílem je zvětšit takzvanou „nárazníkovou zónu“ a podle premiérových slov zásadně změnit bezpečnostní situaci v této nestabilní oblasti.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.
V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Napětí na Blízkém východě o uplynulém víkendu opět dramaticky vzrostlo. Velitel íránského námořnictva Šahram Írání v neděli veřejně pohrozil útokem na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Írán hodlá na plavidlo i celou jeho doprovodnou skupinu zaútočit různými typy raket moře-moře v momentě, kdy se dostanou na dostřel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil své nečekané turné po státech Perského zálivu k upevnění obranných vazeb v regionu, který v posledních dnech čelí stupňující se letecké kampani ze strany Íránu. Kyjev uzavřel klíčové desetileté dohody o spolupráci v oblasti protivzdušné obrany s Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž podobný dokument se připravuje i se Spojenými arabskými emiráty.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
