Konflikt vypukl po bouřlivé diskuzi, která se ve čtvrtek 6. března uskutečnila ve Výboru Národní rady Slovenské republiky. Hlavním tématem byla diskuse o dotacích pro rodinu Šimečků a postoj KDH k této otázce. Po výměně ostrých názorů Fico společně s několika opozičními poslanci opustil jednací sál.
Napjatá situace ve slovenském parlamentu vyvrcholila, když premiér Robert Fico náhle opustil jednací sál. Stalo se tak poté, co slovo převzal vůdce opozice Michal Šimečka z Progresivního Slovenska. Na jeho odchod okamžitě reagovala poslankyně Vladimára Marcinková (SaS), která jeho gesto označila za "zbabělý a směšný" krok. Informoval web Noviny.sk.
Fico na její slova odpověděl kritickým dotazem směrem k Šimečkovi. "Jaký má smysl se smát? Je směšné, že rodina opozičního vůdce shrábla 2,7 milionu eur na státních dotacích?" řekl Fico a pokračoval: "Zakopali jste 2,7 milionu eur a máte další miliony od jiných agentur. Když to sečteme, mluvíme o 7 až 8 milionech eur, které shrábla rodina pana Šimečky."
Šimečka na tuto výzvu reagoval odmítnutím, odkázal Fica na tiskové konference, kde prý mohou probíhat takové diskuse.
Předseda hnutí Progresivní Slovensko pak kritizoval premiéra Roberta Fica za jeho přístup k evropské bezpečnosti a zahraniční politice. Po čtvrtečním jednání Výboru Národní rady Slovenské republiky pro evropské záležitosti Šimečka prohlásil, že Fico je "vyloučen z úsilí o větší jednotnost a bezpečnost Evropy". Podle něj premiér místo investování do posilování vztahů s evropskými partnery spoléhá na vyjednávání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, což považuje za fatální chybu.
"Pokud jde o Slovensko, dohoda mezi světovými mocnostmi není žádnou zárukou bezpečnosti," zdůraznil Šimečka. Podle něj jedinou skutečnou zárukou bezpečnosti a prosperity pro Slovensko je silná a jednotná Evropská unie. Předseda PS rovněž kritizoval Ficovu absenci na klíčových jednáních lídrů EU, což podle něj jen podtrhuje Ficův odstup od evropské integrace.
Šimečka se také vyjádřil k průběhu čtvrtečního jednání, kde Fico, přestože si ráno vyhradil hodinu a půl na cvičení, "nedokázal si najít ani 15 minut na to, aby reagoval na odpor". Fico opustil schůzi před ohlášeným vystoupením předsedy Progresivního Slovenska s odkazem na další program.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
