O tisíce korun mohou přijít lidé na platformě WhatsApp, kterou mnozí z nás využívají ke komunikaci mezi sebou. Policie upozornila, že eviduje případy podvodu po celé zemi.
Lidem podle policejní mluvčí Miroslavy Glogovské přicházejí podvodné odkazy na hlasování v blíže nespecifikované taneční soutěži. Příjemci takové zprávy by na odkaz rozhodně neměli klikat. Policie už v Ústeckém kraji řeší několik případů, kdy neznámý pachatel získal přístup do cizího účtu ve zmíněné aplikaci.
"Poté z něj rozešle zřejmě všem kontaktům žádost o půjčení peněz s tím, že je zítra vrátí. Následně zašle číslo účtu, na který požaduje peníze poslat," popsala mluvčí.
Policisté od čtvrtka evidují nejméně pět poškozených osob na Chomutovsku, které neznámé osobě zaslaly částky od 27 do 30 tisíc korun, protože se domnívali, že peníze poskytují známému. Další případy se objevily na Mostecku, Lounsku, ale i jinde v republice.
"Proto pokud vám přijde požadavek na půjčení peněz, nic neposílejte a nejprve si důsledně (nejlépe tak, že zavoláte přímo žadateli o půjčku) ověřte, zda je to skutečně on, kdo vás o půjčku žádá," dodala Glogovská.
Kontrast byl zřejmý. Ve čtvrtek probíhalo v Kyjevě jednání delegace amerického Pentagonu s prezidentem Zelenským o návrhu plánu na ukončení války na Ukrajině. Týž den se na ruské státní televizi objevil prezident Putin ve vojenském oblečení, jak hovoří se svými armádními šéfy o pokračování bojů. "Máme své úkoly, své cíle," prohlásil vládce Kremlu. "Tím hlavním je bezpodmínečné dosažení cílů speciální vojenské operace."
Evropská unie uvalila sankce na ruské vězeňské úředníky, které považuje za zodpovědné za smrt ukrajinské novinářky Viktorie Roščyny. Sedmadvacetiletá Roščyna informovala o systematické politice mimosoudního zadržování a mučení ze strany Ruska na okupovaných územích Ukrajiny, než se sama stala její obětí. Zemřela loni po více než roce stráveném v ruském zajetí.
Po velmi rušné noci, během níž byly petrostáty obviněny z blokování plánu pro harmonogram postupného utlumování fosilních paliv a velká skupina rozvinutých i rozvojových zemí označila zahrnutí takového harmonogramu za svou červenou linii, brazilský prezident konference COP30, André Corrêa do Lago, vystoupil s naléhavou výzvou ke spolupráci. Také občanská společnost obvinila bohaté státy, že neplní své závazky týkající se financování klimatických opatření v chudých zemích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek uvedl, že se jeho země nachází v "jednom z nejtěžších okamžiků" své historie. Důvodem je návrh na ukončení bojů, který vypracovaly Spojené státy a který vyvíjí tlak na Kyjev. Od Ukrajiny se v něm očekává, že postoupí část území, omezí velikost své armády a slíbí, že nevstoupí do NATO, a to výměnou za konec války.
Prezident Spojených států Donald Trump vyvolal rozhořčení a široké odsouzení poté, co skupinu demokratických zákonodárců obvinil z "POBUŘUJÍCÍHO JEDNÁNÍ, trestaného SMRTÍ," a požadoval jejich zatčení. Stalo se tak poté, co tito zákonodárci zveřejnili video, v němž aktivní vojáky nabádali k odmítnutí nezákonných rozkazů.
Mluvčí německého kancléře Friedricha Merze potvrdil dnešní ranní telefonickou konferenci, které se zúčastnil Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle německého vyjádření lídři jednoznačně potvrdili, že plně a neochvějně podporují Ukrajinu v jejím úsilí o trvalý a spravedlivý mír.
Rusko prohlašuje, že dosud neobdrželo žádný oficiální dokument týkající se amerického mírového plánu, a to i přesto, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil připravenost spolupracovat s administrativou prezidenta Trumpa na jeho "vizi" ukončení války. Široce medializovaný americký plán obsahuje návrhy, které Kyjev dříve vylučoval. Mezi nimi je například postoupení dosud kontrolovaných oblastí východní Doněcké oblasti, snížení velikosti armády a závazek, že Ukrajina nevstoupí do NATO.
Americký 28bodový mírový plán pro Ukrajinu, který ve čtvrtek zveřejnil portál Axios, se setkal s ostrou kritikou světových médií. Plán mimo jiné počítá s tím, že Ukrajina nevstoupí do NATO, omezí počet svých vojsk a předá Rusku značnou část svého území. Mnoho komentátorů zdůrazňuje, že navrhované podmínky jsou nepřijatelné. Německé deníky srovnávají plán s Mnichovskou dohodou z roku 1938 a Versailleskou smlouvou. Politico zase zdůrazňuje, že návrh amerického prezidenta je "úderem pro znepokojené Evropany," upozornil polský tisk.
Dvě z nejaktivnějších kyberzločineckých skupin napojených na stát – ruská Gamaredon a severokorejský kolektiv Lazarus – začaly sdílet zdroje a infrastrukturu. Vyplývá to z nového zjištění, které ve čtvrtek představila společnost Gen Digital, zabývající se kybernetickou bezpečností. Experti odhalili překrývající se taktiky a společně používanou infrastrukturu obou skupin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se záměrně vyhnul kritice nebo přímému odmítnutí amerického návrhu mírové dohody, přestože tento dokument zjevně silně odráží mnohé z požadavků Moskvy. Ve svém nočním projevu Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina potřebuje mír a je připravena zapojit se do diplomacie a nečinit žádná ukvapená prohlášení. Uvedl, že Ukrajina je "připravena na konstruktivní, čestnou a efektivní práci."
S nejnovějším obratem prezidenta Donalda Trumpa ohledně zveřejnění Epsteinových spisů, které má k dispozici americké ministerstvo spravedlnosti – nejprve byl proti, pak pro, pak zase proti a teď opět pro – se jádro voličů MAGA konečně může dočkat dokumentů, které si dlouho přálo vidět. Dne 18. listopadu 2025 odpoledne Sněmovna drtivou většinou hlasovala pro zveřejnění spisů. Proti hlasoval pouze jeden republikán. Senát později téhož dne jednomyslně schválil opatření a poslal ho prezidentovi k podpisu. Trump jej podepsal 19. listopadu.
Země podporující postupné ukončení využívání fosilních paliv na klimatickém summitu COP30 v Brazílii hrozí, že zablokují jakoukoli dohodu, která nebude obsahovat příslušný závazek, čímž výrazně eskalují napětí na klíčových jednáních. Vyplývá to z exkluzivních informací deníku The Guardian. Třaskavý spor o potenciální plán pro "přechod od fosilních paliv" vyvrcholil ve čtvrtek večer, kdy skupina nejméně 29 států podepsala ostře formulovaný dopis adresovaný Brazílii jako předsedající zemi konference.