Írán by si podle nejnovějších zpráv mohl během následujících hodin zvolit nového vůdce, který nahradí zesnulého ajatolláha Chameneího. Dá se přitom očekávat, že dotyčný se po zvolení stane terčem pro americké a izraelské vojáky.
Podle člena volebního orgánu, který vybírá nového íránského vůdce, panuje velká naděje, že během následujících 24 hodin padne rozhodnutí. Informovala o tom britská stanice BBC, která se odvolává na zprávu íránské agentury Fars napojené na Islámské revoluční gardy. Íránští občané byli zároveň vyzváni, aby nespekulovali o tom, kdo se stane novým vůdcem.
Vybírá se nástupce ajatolláha Alího Chameneího, který byl íránským vůdcem od roku 1989 až do uplynulých dní, kdy zahynul při jednom z americko-izraelských útoků. Chameneí byl nejdéle sloužící hlavou státu na Blízkém východě a i druhým nejdéle sloužícím íránským vůdcem po šáhovi Muhammadu Rezovi Pahlavím.
Írán je nadále terčem americko-izraelské operace. Americký prezident Donald Trump v sobotu upozornil, že Írán bude v následujících hodinách opět tvrdě zasažen. "Írán se omluvil a vzdal svým sousedům z Blízkého východu a slíbil, že už na ně nebude střílet. Tento slib dal jenom kvůli neúnavným americkým a izraelským útokům," spustil na sociální síti Truth Social.
Podle amerického prezidenta z toho vyplývá, že Teherán chtěl vládnout celému Blízkému východu. "Je to poprvé za tisíce let, co Írán prohrál se sousedními blízkovýchodními zeměmi," napsal šéf Bílého domu a zmínil, že mu za to neustále někdo děkuje.
Trump následně znovu vyzval Írán ke kapitulaci. "Dnes bude Írán tvrdě zasažen. Kvůli špatnému íránskému chování jsou vážně zvažovány oblasti a skupiny lidí, které až do této chvíle nebyly považovány za cíl útoku, a to s ohledem na jejich úplné zničení a jistou smrt," dodal na závěr příspěvku.
Íránský prezident Masúd Pezeškján nicméně v sobotu prohlásil, že požadavek Spojených států amerických na bezpodmínečnou kapitulaci Íránu je snem, který si Američané mají vzít do hrobu.
Helena Vondráčková pořádně zaskočila fanoušky svým úterním imnstagramovým příspěvkem. Na sociální síti totiž vyvěsila inzerát, jehož prostřednictvím nabízí dopravní prostředek. Je ale hodně specifický, takže se moc zájemců očekávat nedá.
Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři.
Případy 1. oddělení měly jako televizní seriál velký úspěch a klidně by v budoucnu mohly pokračovat. Pražští detektivové z oddělení vražd totiž mají na kontě další zářez. Blíží se k objasnění středeční vraždy cizince v hlavním městě.
Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.