Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Ještě před začátkem summitu se český premiér zúčastnil setkání frakce Patrioti pro Evropu i koordinační schůzky s premiéry zemí V4. Jednal také s evropským komisařem pro obchod Marošem Šefčovičem.
Klíčovým tématem Evropské rady byly vysoké ceny energií. Premiér Andrej Babiš s italskou předsedkyní vlády Giorgiou Meloni poukázali na zničující dopady systému ETS na evropský průmysl. "Byla to velice náročná diskuse. Zopakoval jsem, že systém emisních povolenek ETS1 ničí evropský průmysl. Chystaný ETS2 znamená další snížení kapacit rafinerií, zvýšení cen pohonných hmot i nákladů na vytápění. Úspěchem je, že na náš návrh Komise včera navrhla odklad metanového nařízení o rok, což je také zmíněno v závěrech Evropské rady. Pokud bychom to neprosadili, mělo by to negativní dopad hlavně na ceny plynu," řekl premiér.
ČR společně s dalšími zeměmi prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu prověřila všechny dopady systému emisních povolenek ETS2 a rovněž předložila opatření k řešení vysokých cen energií s tím, že situace není ve všech členských státech stejná a některé země čelí výrazně vyšším cenám než jiné. "Evropské instituce mají nyní urychleně hledat způsoby, jak omezit prudké výkyvy cen emisních povolenek prostřednictvím úpravy tržní stabilizační rezervy. Výkyvy totiž vytvářejí nejistotu pro firmy, zdražují energie a ohrožují evropský průmysl. Evropská rada také zdůraznila, že prioritou musí být konkurenceschopný evropský průmysl a vyzvala v rámci probíhající revize ETS1 k maximálnímu úsilí o snížení volatility cen uhlíku a jejích dopadů na ceny elektřiny," dodal předseda vlády.
Ještě před summitem se premiér Babiš zúčastnil setkání lídrů zemí koalice Přátelé koheze k budoucímu víceletému rozpočtu EU. Lídři 17 států se ve společném prohlášení shodli na několika prioritách, které prosazovali i během diskuse celé sedmadvacítky. "A to, že rozpočet musí být dostatečně velký pro řešení všech společných priorit. Budeme bojovat za zachování peněz do národních obálek a realistické podmínky pro čerpání. Příspěvky zemí do rozpočtu také musí být spravedlivé. ČR samozřejmě hraje o velké peníze, na období 2028–2034 jsou to stovky miliard. U příjmové strany rozpočtu musí příspěvky odrážet ekonomickou vyspělost jednotlivých států a být spravedlivé. K novým vlastním zdrojům rozpočtu máme vážné výhrady. Odmítáme, aby podíl ze spotřební daně z tabáku, která je příjmem českého rozpočtu, šel do evropského rozpočtu. Stejně tak příjmy z emisních povolenek ETS1. To je nepřijatelné," dodal premiér Babiš s tím, že jednání budou pokračovat na mimořádném summitu 26. listopadu.
Lídři řešili i obchodní vztahy s Čínou. Český premiér se na okraj summitu sešel s evropským komisařem pro obchod Marošem Šefčovičem, se kterým jednal o pokroku v jednání s Čínou o vyrovnání obchodních deficitů. V pátek ráno se Andrej Babiš zúčastnil jednání skupiny stejně smýšlejících zemí k migraci, která požaduje výrazné zpřísnění migrační politiky.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.
Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.