Nafta se včera bez fanfár a při nadále zavřeném Hormuzu vrátila pod 40 Kč/l, po více než měsíci. U Tank ONO stojí 39,50 Kč/l. Fronty se tam netvoří. Benzínky nekrachují. Čerpadláři nestanovují své ceny přesně na úrovni vládního stropu. Nedošlo ke zvýšení cen pohonných hmot. Nafta za dva týdny trvání vládních stropů zlevnila průměrně o historicky mimořádných zhruba 8 Kč/l, což má širší protiinflační dopad do celé ekonomiky, a zlevnil také benzín.
Před čtrnácti dny, když stropování cen začínalo, rádoby experti tvrdili, že pumpy stanoví ceny těsně u stropu; tam, kde ne, budou dlouhé fronty; nebo benzínky „zavřou krám“, takže ve výsledku tak pohonné hmoty zdraží. To není obhajoba vládního zásahu do trhu. Pokud jej ale kdokoli chce účinně kritizovat, musí užít relevantních argumentů, které čas nevyvrátí, jinak je z něj skutečně expert jen rádoby.
Proč by například měly třeba právě pumpy Tank ONO, které dlouhodobě vykazují marži do jedné koruny na litr náhle zdražit tak, že budou mít marži 2,50 Kč/l (maximum, které vládní opatření umožňuje)? Nemá to dostatečnou oporu ani v ekonomické teorii a akademické literatuře. Například studie zveřejněná v Journal of Economic Behavior & Organizationpod názvem „Collusion through price ceilings? In search of a focal-point effect“ (viz abstrakt níže) nepotvrzuje, že by strop fungoval jako kotva pro ceny. To tedy nyní potvrzuje i česká praxe. Průměrné ceny benzínu se předevčírem pohybovaly o zhruba 60 haléřů na litr pod příslušným stropem, ceny nafty přibližně o 40 haléřů. A podobně je tomu po celou dobu stropování cen.
Autoři uvedené studie se snažili prokázat to, že maximální výše administrativně stanoveného stropu (maržového, cenového) představuje referenční bod, k němuž se ceny ukotví. Pokoušeli se tedy, jak plyne z názvu jejich práce, doložit existenci efektu fokálního bodu, tedy administrativně daného maxima, jehož určení a vymáhání povede ke koluzi čili k jakési tiché kartelové dohodě na cenách. A to k takové koluzi, která právě bude spočívat v tom, že se všichni aktéři na trhu tiše dohodnou na uplatňování marže v rozsahu administrativně stanovaného maxima.
Pokoušeli se tedy doložit, že i když má Tank ONO dlouhodobě marži do jedné koruny na litr, vládní regulace marží ji přiměje marži v rámci koluze zvýšit na 2,50 Kč/l, coby nový referenční bod. Nic takového nedoložili. Nepotvrdili, že by strop fungoval jako kotva.
Na dálnicích samozřejmě marže bývají vyšší než mimo dálnice, takže tam jejich stropování v průměru vede k výraznějšímu zlevnění. Stropování marží je však třeba chápat i jako opatření, které přiměje čerpadláře promítnout paralelní snížení spotřební daně z nafty o takřka 2 Kč/l (bez DPH) do koncových cen co možná nejúplněji.
Pokud by si chce řetězec čerpacích stanic kompenzovat omezení marže na dálnici zvýšením cen pohonných hmot mimo dálnici, naráží na konkurenci typu Tank ONO (která přímo na dálnicích ostatně ani žádné pumpy neprovozuje), nezávislých pump či těch přidružených k nákupním centrům a hypermarketům, jejichž konkurenční tlak by měl zamezit kompenzujícímu růstu cen pohonných hmot mimo dálnici.
Znovu. Vládní opatření jistě lze kritizovat, ale mělo by se tak činit relevantními argumenty, opřenými o platnou ekonomickou teorii i empirii.
Pirátská strana ostře kritizuje současnou situaci kolem volby kandidátů do Rady České televize i chaos, který vláda vyvolává svými kroky v oblasti financování veřejnoprávních médií. Zveřejněná nahrávka rozhovoru mezi radními Romanem Bradáčem a Pavlem Matochou, kteří mají ve středu obhajovat své mandáty, vyvolává závažné pochybnosti o jejich důvěryhodnosti a integritě celého procesu.
Nafta se včera bez fanfár a při nadále zavřeném Hormuzu vrátila pod 40 Kč/l, po více než měsíci. U Tank ONO stojí 39,50 Kč/l. Fronty se tam netvoří. Benzínky nekrachují. Čerpadláři nestanovují své ceny přesně na úrovni vládního stropu. Nedošlo ke zvýšení cen pohonných hmot. Nafta za dva týdny trvání vládních stropů zlevnila průměrně o historicky mimořádných zhruba 8 Kč/l, což má širší protiinflační dopad do celé ekonomiky, a zlevnil také benzín.
Úterý je ve Velké Británii dnem, který patří jedinečné královně Alžbětě II. Právě dnes by se totiž dožila rovných sta let. Na svou maminku zavzpomínal současný panovník Karel III. V projevu naznačil, co by Alžběta říkala na současný stav věcí.
Teprve sice začala poslední dubnová dekáda, ale meteorologové už mají tušení, jak bude do poloviny května. Úplně skvělé zprávy pro nás nemají, protože teploty nebudou šplhat moc vysoko. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Velké ruské společnosti byly podle nejnovějších zjištění zapojeny do rozsáhlého tažení proti uživatelům, kteří se snaží obcházet vládní kontrolu internetu. Výzkumníci z organizace RKS Global, která se zabývá digitální svobodou, označují tento postup za druh honu na čarodějnice. Banky a další webové platformy mají údajně za úkol sbírat data o klientech, kteří využívají nástroje typu VPN pro přístup k blokovanému obsahu.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil hlubokou nespokojenost s přístupem amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Podle hlavy ukrajinského státu je zcela neuctivé, že oba představitelé opakovaně navštívili Moskvu a jednali s tamním vedením, ale nikdy oficiálně nezavítali do Kyjeva. Tento postoj vnímá jako výraz přehlížení situace, ve které se jeho země nachází.
Donald Trump v nedávném rozhovoru pro televizi CNBC odmítl možnost, že by Spojené státy prodloužily stávající příměří s Íránem. Podle prezidenta je Washington nyní v natolik silné vyjednávací pozici, že nemá čas na další odklady a potřebuje dosáhnout definitivní dohody. Trump argumentuje, že prodlužování klidu zbraní by pouze nahrálo Íránu, který by jej využil k přeskupení svých vojenských sil. Prezident tvrdí, že během příměří se podařilo zlikvidovat většinu íránských raket, přestože se Teherán snaží zbytek svého arzenálu neustále přesouvat a skrývat před dalšími útoky.
Britský premiér Keir Starmer čelí vlně kritiky a sílícím výzvám k rezignaci. Důvodem je kontroverzní jmenování Petera Mandelsona do funkce velvyslance ve Spojených státech. Starmer důrazně odmítá tvrzení, že by úmyslně uvedl zákonodárce v omyl ohledně toho, jak k tomuto personálnímu kroku došlo. Během pondělního zasedání v parlamentu sice připustil, že k poslancům měly dorazit jiné informace, ale trval na své nevině v otázce záměrného klamání dolní sněmovny.
Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.