Experti se mýlili? Nafta spadla pod 40 Kč za litr! Zlevnil i benzin

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Michael Zelinka / INCORP images
Mariana Nová 21. dubna 2026 20:21
Sdílej:

Nafta se včera bez fanfár a při nadále zavřeném Hormuzu vrátila pod 40 Kč/l, po více než měsíci. U Tank ONO stojí 39,50 Kč/l. Fronty se tam netvoří. Benzínky nekrachují. Čerpadláři nestanovují své ceny přesně na úrovni vládního stropu. Nedošlo ke zvýšení cen pohonných hmot. Nafta za dva týdny trvání vládních stropů zlevnila průměrně o historicky mimořádných zhruba 8 Kč/l, což má širší protiinflační dopad do celé ekonomiky, a zlevnil také benzín.

Před čtrnácti dny, když stropování cen začínalo, rádoby experti tvrdili, že pumpy stanoví ceny těsně u stropu; tam, kde ne, budou dlouhé fronty; nebo benzínky „zavřou krám“, takže ve výsledku tak pohonné hmoty zdraží. To není obhajoba vládního zásahu do trhu. Pokud jej ale kdokoli chce účinně kritizovat, musí užít relevantních argumentů, které čas nevyvrátí, jinak je z něj skutečně expert jen rádoby.

Proč by například měly třeba právě pumpy Tank ONO, které dlouhodobě vykazují marži do jedné koruny na litr náhle zdražit tak, že budou mít marži 2,50 Kč/l (maximum, které vládní opatření umožňuje)? Nemá to dostatečnou oporu ani v ekonomické teorii a akademické literatuře. Například studie zveřejněná v Journal of Economic Behavior & Organizationpod názvem „Collusion through price ceilings? In search of a focal-point effect“ (viz abstrakt níže) nepotvrzuje, že by strop fungoval jako kotva pro ceny. To tedy nyní potvrzuje i česká praxe. Průměrné ceny benzínu se předevčírem pohybovaly o zhruba 60 haléřů na litr pod příslušným stropem, ceny nafty přibližně o 40 haléřů. A podobně je tomu po celou dobu stropování cen.

Autoři uvedené studie se snažili prokázat to, že maximální výše administrativně stanoveného stropu (maržového, cenového) představuje referenční bod, k němuž se ceny ukotví. Pokoušeli se tedy, jak plyne z názvu jejich práce, doložit existenci efektu fokálního bodu, tedy administrativně daného maxima, jehož určení a vymáhání povede ke koluzi čili k jakési tiché kartelové dohodě na cenách. A to k takové koluzi, která právě bude spočívat v tom, že se všichni aktéři na trhu tiše dohodnou na uplatňování marže v rozsahu administrativně stanovaného maxima.

Pokoušeli se tedy doložit, že i když má Tank ONO dlouhodobě marži do jedné koruny na litr, vládní regulace marží ji přiměje marži v rámci koluze zvýšit na 2,50 Kč/l, coby nový referenční bod. Nic takového nedoložili. Nepotvrdili, že by strop fungoval jako kotva.

Na dálnicích samozřejmě marže bývají vyšší než mimo dálnice, takže tam jejich stropování v průměru vede k výraznějšímu zlevnění. Stropování marží je však třeba chápat i jako opatření, které přiměje čerpadláře promítnout paralelní snížení spotřební daně z nafty o takřka 2 Kč/l (bez DPH) do koncových cen co možná nejúplněji.

Pokud by si chce řetězec čerpacích stanic kompenzovat omezení marže na dálnici zvýšením cen pohonných hmot mimo dálnici, naráží na konkurenci typu Tank ONO (která přímo na dálnicích ostatně ani žádné pumpy neprovozuje), nezávislých pump či těch přidružených k nákupním centrům a hypermarketům, jejichž konkurenční tlak by měl zamezit kompenzujícímu růstu cen pohonných hmot mimo dálnici.

Znovu. Vládní opatření jistě lze kritizovat, ale mělo by se tak činit relevantními argumenty, opřenými o platnou ekonomickou teorii i empirii.

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Jak se lidstvo změnilo za 60 let? OSN spočítala, kolik sníme masa

Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.

Novinky
Ilustrační foto

Brexit vystřídal Bregret. Britové odchodu z EU hořce litují

Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.

Novinky
Pásmo Gazy

Palestinci v Pásmu Gazy čelí nové hrozbě. Ochromuje základní infrastrukturu

Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky. 

Novinky
Donald Trump

Trumpovo velké vítězství: Senát USA schválil balíček v hodnotě 70 miliard dolarů

Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.