V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Podle zpráv odkazujících na údaje služby Cloudflare Radar klesl automatizovaný provoz pocházející ze sítí společnosti Yandex na pouhých 0,4 % svého maxima za předchozí dva týdny. Tento náhlý výpadek vyvolává naléhavé otázky ohledně digitální infrastruktury, která by mohla sloužit k podpoře ruského vměšování do evropské politiky.
"Evropská komise musí urychleně prošetřit, zda narušení provozu ruských sítí botů mělo nějaký měřitelný dopad na politickou aktivitu na internetu, a to nejen v Německu, ale také v Itálii, Francii a ve všech ostatních členských státech EU. Potřebujeme tvrdá data, nezávislé ověření a naprostou transparentnost ze strany digitálních platforem. Pokud Moskva prostřednictvím armád botů uměle vytvářela dojem politické popularity v Evropě, nejde o politickou komunikaci. Jde o zahraniční vměšování do našich demokracií a Evropané mají právo znát pravdu," uvádí Sandro Gozi, generální tajemník Evropské demokratické strany.
"Zaznamenali jsme dramatický propad provozu botů společnosti Yandex a zároveň se objevily zprávy o poklesu aktivity účtů podporujících Rusko či extremistické strany v Evropě. Zda spolu tyto události souvisejí, musí ještě ověřit nezávislí odborníci. Rusko dlouhodobě využívá trollí farmy a dezinformační kampaně k manipulaci veřejného mínění a podkopávání evropských demokracií. Musíme tyto možné souvislosti prošetřit a zabránit tomu, aby účty ovládané z Ruska ohrožovaly demokratickou budoucnost Evropy," říká Tomáš Zdechovský, europoslanec za Evropskou lidovou stranu.
"Musíme zjistit, zda některé evropské politické strany přímo či nepřímo těžily z digitálních manipulací financovaných Ruskem. Nemůžeme dovolit, aby Putin rozhodoval o politických vítězích a poražených v Evropě z nějaké serverovny v Rusku," doplňuje Gozi.
Oba europoslanci žádají Evropskou komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby zjistily, zda výpadky infrastruktury ovlivnily vlivové operace napojené na Rusko, zda došlo k poklesu podezřelé automatizované aktivity ve spojitosti s konkrétními evropskými politickými subjekty a zda lze na základě srovnávacích dat identifikovat možné příjemce výhod z této zahraniční manipulace i její cíle.
"Evropané musí vědět, zda je politická debata, kterou sledují na internetu, skutečná, nebo uměle vytvářená v Moskvě. Demokracii nemůžeme svěřit do rukou ruských trollích farem," uzavřeli oba europoslanci.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.
V Česku ještě nedávno panovalo babí léto a velmi příjemné počasí, takže typický podzim začal až v posledních dnech. Meteorologové už ale myslí na zimu. Na základě dlouhodobých modelů naznačili, jak by mohla tentokrát vypadat.
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.