Evropská unie chce s Washingtonem nadále jednat o obchodní dohodě. Pokud Spojené státy od srpna opravdu uvalí třicetiprocentní clo na dovoz zboží z unijního trhu, Brusel je podle Ursuly von der Leyenové připraven chránit zájmy členských zemí a přijít s protiopatřeními.
"Třicetiprocentní clo na vývoz z Evropské unie by poškodilo podniky, spotřebitele i pacienty na obou stranách Atlantiku," reagovala předsedkyně Evropské komise na sobotní oznámení amerického prezidenta, který svůj dopis adresoval právě jí.
Von der Leyenová i v tuto chvíli věří, že je možné se s Američany domluvit. "Budeme pokračovat v práci na dosažení dohody do 1. srpna. Zároveň jsme připraveni chránit zájmy Evropské unie na základě přiměřených protiopatření," dodala na sociální síti X.
O Trumpově oznámení informovala polská TVP, která upozornila, že šéf Bílého domu v uplynulých dnech oznámil novou výši cel pro Japonsko, Jižní Koreu, Kanadu a Brazílii. Evropská unie dosud doufala, že dosáhne obchodní dohody se Spojenými státy.
Podle amerického webu Axios se americký prezident vrací k agresivnímu postoji ohledně zahraničního obchodu. V případě EU dopisem přerušil rozhovory mezi oběma stranami, jejichž cílem mělo být uzavření dohody během probíhajícího měsíce.
Trump v uplynulých dnech rozeslal řadu dopisů, jejichž prostřednictvím Washington informoval státy o uvalení cel od srpna. Konkrétně pohrozil Brazílii padesátiprocentním clem, pokud nebude ukončen proces s exprezidentem Jairem Bolsonarem. Na Kanadu chce uvalit clo ve výši 35 procent kvůli pašování drog přes vzájemnou hranici.
Šéf Bílého domu ve čtvrtečním rozhovoru pro zpravodajskou stanici NBC News prozradil, že připravuje cla ve výši až 20 procent pro další země. Již dříve zavedená cla, která se týkají i hliníku a oceli, pomohla americké federální vládě se ziskem dalších 30 miliard dolarů měsíčně do státního rozpočtu.
Kreml doufá, že prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém tvrdí, že se Vladimir Putin, Kim Čong-un a Si Ťin-pching spiknuli proti Spojeným státům, bylo myšleno metaforicky.
Říjnové volby mohou postavit demokratické strany před zásadní dilema. Pokud hnutí ANO vyhraje, ale nebude schopno sestavit většinu bez extremistických sil, může být jedinou cestou k ochraně demokratického rámce nepohodlný kompromis. Spolupráce s Andrejem Babišem, ač politicky nákladná, se může stát pověstným menším zlem ve srovnání s návratem komunistické ideologie do exekutivy.
Podle analýzy A. Wess Mitchella, bývalého náměstka ministra zahraničí pro Evropu, je kritika nedávného setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem na Aljašce, které bylo označováno za ztrátu času a kapitulaci, špatným úsudkem. Mitchell tvrdí, že jde o strategický a potenciálně přelomový krok, který by mohl přinést Spojeným státům značné výhody.
Působivá vojenská přehlídka v Pekingu ukázala, že Čína má vojenskou sílu, která podporuje vizi prezidenta Si Ťin-pchinga o novém světovém řádu. Přehlídka, která se konala v centru Pekingu, byla promyšlenou ukázkou nejnovějších a high-tech zbraní. Podle analytiků oslovených CNN Čína v některých oblastech dokonce předstihuje své rivaly.
Vojenská přehlídka v Pekingu ukázala, že Čína ve své vojenské strategii sází na umělou inteligenci a drony.
Většina západních lídrů se rozhodla neúčastnit se čínské přehlídky „Dne vítězství“. Jedinými, kdo se akce zúčastnili, byli Robert Fico ze Slovenska a Aleksandar Vučić ze Srbska. Oba sice vyvolávají kontroverze, ale jejich důvody pro účast jsou podle BBC velmi odlišné.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un se po vojenské přehlídce v Pekingu sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Během rozhovorů, které proběhly vřelém duchu, slíbil, že bude Rusko podporovat v jakékoli situaci.
Na masivní vojenské přehlídce, která se konala v Pekingu u příležitosti osmdesátého výročí vítězství nad Japonskem ve druhé světové válce, představila Čína arzenál nových zbraní. Mezi nimi se objevily například laserové zbraně, hypersonické střely, gigantické podvodní drony a mezikontinentální balistické střely. Celá akce byla velkolepou demonstrací síly a jednoty Číny s jejími spojenci.
Slovenský premiér Robert Fico se dnes setkal v Pekingu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jejich jednání se soustředilo na válku proti Ukrajině, vztahy se západními zeměmi a ekonomickou spolupráci. Fico se v Číně účastní akcí k výročí kapitulace Japonska ve druhé světové válce, čímž se Slovensko stalo jedinou zemí EU, která je na těchto oslavách zastoupena.
Čína, Rusko a Severní Korea posilují své vazby na pozadí schůzky lídrů v Pekingu u příležitosti mohutné vojenské přehlídky. Ruský prezident Vladimir Putin označil vztahy s Čínou za „na bezprecedentně vysoké úrovni“, zatímco se ve městě objevil i severokorejský vůdce Kim Čong-un. Putin nazval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga „drahým přítelem“, což má podle Kremlu odrážet strategickou povahu vztahů mezi Ruskem a Čínou.
Mexiko se může pochlubit novým projektem, díky němuž se stává jídlo dostupným pro všechny bez ohledu na jejich finanční situaci. Vlajkovou lodí celého projektu je restaurace Masala y Maiz, která letos získala svou první Michelinskou hvězdu. Místo, aby se majitelé a šéfkuchaři Norma Listman a Saqib Keval radovali na slavnostním předávání, byli v New Yorku a oslavovali úspěch svého kamaráda.
Vlády po celém světě podceňují podporu veřejnosti pro opatření v oblasti klimatu, což brání přijímání ambicióznějších politik. Podle nejnovějšího výzkumu je propast mezi skutečnou ochotou lidí přispět k řešení klimatické krize a vnímáním této ochoty ze strany politiků obrovská.