Na dnešní otevření Hormuzského průlivu bouřlivě reagují trhy s ropou či naftou, ale také pochopitelně trhy akciové.
Z hlediska české vlády a její regulace cen pohonných hmot ovšem neexistuje horší den (a pro tuzemské čerpadláře lepší) pro otevření Hormuzského průlivu než právě pátek. Dnešní prudký pokles cen ropy a paliv na burze v Rotterdamu se totiž do cen u čerpacích stanic v ČR nepropíše už pozítří, jak by se dělo, kdyby k němu došlo v jiný všední den, ale až v úterý. Dnes stanovená maximální přípustná cena totiž platí od zítřka až do pondělí.
Cena nafty na burze v Rotterdamu se dnes v korunách propadla o mimořádných více než 14 %. Nafta u českých čerpacích stanic tak v úterý klesne o zhruba 2 Kč/l, s pomocí vládního stropu. Průměrně celorepublikově se nejspíše bude prodávat pod 41 Kč/l, například u Tank ONO pod 40 Kč/l.
Americké akcie – ty v indexu Standard & Poor’s 500, se z pásma přeprodání přetočily do nynějšího pásma překoupení během pouhých 11 dní. Do pásma překoupení se dostaly už včera, přičemž dnešní otevření Hormuzského průlivu jejich překoupenost ještě umocňuje (viz 2. graf níže: pod zelenou linií je pásmo přeprodání, nad červenou pásmo překoupení). Rychleji to v období od roku 1950 stihly pouze v srpnu 1982.
Proč přesně? Zaprvé, četní investoři sázeli na další pokles akcií. Prodávali vypůjčené akcie s cílem je později nakoupit zpět levněji a vrátit, jenže se po oznámení příměří mezi USA a Íránem začali obávat, že akcie už dále tolik neklesnou. Takže zahájili zpětný odkup, což cenu akcií pomáhá hnát vzhůru – a dalším impulsem je dnešní otevření Hormuzu.
Dále, počítačové programy (algoritmy) velkých fondů vyhodnotily, že trh roste, a začaly automaticky nakupovat další akcie, aby nezmeškaly růst. Zatřetí, strach, aby nezmeškali růst, žene do akciových nákupů i drobnější investory. Uvědomují si, že může nyní nastávat (resp. už nastala) nejlepší letošní příležitost k nákupu vyklesaných akcií; podobná té, kterou loni poskytla situace záhy pro Trumpově „dni osvobození“, kdy se trhy kvůli novým clům přechodně zřítily.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.