Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo vládě novelu zákona o důchodovém pojištění. Návrh obsahuje několik praktických změn, které reagují na potřeby seniorů, zkušenosti z praxe i na současnou situaci na trhu práce i v ekonomice. Zavádí pravidelné navyšování důchodů od 80 let věku, posiluje motivaci u pracujících seniorů a upřesňuje pravidla pro výplatu důchodů do zahraničí.
„Předkládáme změny, které mají jasný cíl – ocenit ty, kteří chtějí i po odchodu do důchodu zůstat pracovně aktivní lépe podpořit seniory ve velmi vysokém věku, a zároveň zjednodušit fungování celého systému. Jde o praktické úpravy, které vycházejí z reálných potřeb občanů, zkušeností z každodenní praxe i z aktuální situace na trhu práce,“ říká ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).
Novela zároveň posiluje motivaci seniorů zůstávat na trhu práce i po přiznání starobního důchodu. Pracujícím důchodcům se bude procentní výměra důchodu zvyšovat o 1,5 % za každý odpracovaný rok. Zároveň odpadne povinnost podávat žádost o přepočet důchodu – zvýšení bude u zaměstnanců probíhat automaticky podle rozsahu jejich výdělečné činnosti.
Opatření reaguje nejen na demografický vývoj, ale také na nedostatek pracovníků v řadě profesí. Delší ekonomická aktivita seniorů pomůže zmírnit nedostatek pracovních sil, podpoří hospodářský výkon české ekonomiky a současně přinese vyšší příjmy samotným důchodcům.
Rozhodné období začne v nejbližším možném termínu v září 2026, případně později podle data vyhlášení zákona. První automatické navýšení důchodů proběhne v lednu 2028.
„Chceme, aby práce i po dosažení důchodového věku byla pro lidi atraktivnější. Každý, kdo se rozhodne zůstat aktivní, přispívá nejen svému rodinnému rozpočtu, ale i celé společnosti. Je správné, aby to důchodový systém dokázal ocenit jednoduše a bez zbytečné administrativy,“ doplňuje ministr Aleš Juchelka.
Jedním z hlavních opatření novely je zavedení pravidelného navyšování procentní výměry důchodu od dosažení 80 let věku. K navýšení bude docházet automaticky v pětiletých intervalech. Ve věku 80, 85, 90 a 95 let se důchod zvýší vždy o 500 korun měsíčně, po dosažení 100 let věku pak o 1 000 korun měsíčně.
Důvodem je skutečnost, že právě ve velmi vysokém věku výrazně rostou výdaje na zdravotní péči, léky, kompenzační pomůcky i sociální služby. Zároveň nově přiznávané důchody bývají zpravidla vyšší než důchody přiznané v minulosti, což se u nejstarších seniorů postupně promítá do rozdílů ve výši důchodů. Novela proto tuto situaci zohledňuje a přináší cílenou podporu těm, kteří ji potřebují nejvíce. Navrhovaná změna by měla nabýt účinnosti od 1. ledna 2027.
Součástí novely je také legislativní zakotvení dosavadní praxe při výplatě důchodů do zahraničí v jiné než české měně. Novela zároveň jednoznačně stanoví pravidla pro úhradu nákladů spojených se směnou měn. Cílem je sjednotit zákonnou úpravu s dlouhodobou praxí České správy sociálního zabezpečení a posílit právní jistotu příjemců důchodů žijících v zahraničí.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).