Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo vládě novelu zákona o důchodovém pojištění. Návrh obsahuje několik praktických změn, které reagují na potřeby seniorů, zkušenosti z praxe i na současnou situaci na trhu práce i v ekonomice. Zavádí pravidelné navyšování důchodů od 80 let věku, posiluje motivaci u pracujících seniorů a upřesňuje pravidla pro výplatu důchodů do zahraničí.
„Předkládáme změny, které mají jasný cíl – ocenit ty, kteří chtějí i po odchodu do důchodu zůstat pracovně aktivní lépe podpořit seniory ve velmi vysokém věku, a zároveň zjednodušit fungování celého systému. Jde o praktické úpravy, které vycházejí z reálných potřeb občanů, zkušeností z každodenní praxe i z aktuální situace na trhu práce,“ říká ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).
Novela zároveň posiluje motivaci seniorů zůstávat na trhu práce i po přiznání starobního důchodu. Pracujícím důchodcům se bude procentní výměra důchodu zvyšovat o 1,5 % za každý odpracovaný rok. Zároveň odpadne povinnost podávat žádost o přepočet důchodu – zvýšení bude u zaměstnanců probíhat automaticky podle rozsahu jejich výdělečné činnosti.
Opatření reaguje nejen na demografický vývoj, ale také na nedostatek pracovníků v řadě profesí. Delší ekonomická aktivita seniorů pomůže zmírnit nedostatek pracovních sil, podpoří hospodářský výkon české ekonomiky a současně přinese vyšší příjmy samotným důchodcům.
Rozhodné období začne v nejbližším možném termínu v září 2026, případně později podle data vyhlášení zákona. První automatické navýšení důchodů proběhne v lednu 2028.
„Chceme, aby práce i po dosažení důchodového věku byla pro lidi atraktivnější. Každý, kdo se rozhodne zůstat aktivní, přispívá nejen svému rodinnému rozpočtu, ale i celé společnosti. Je správné, aby to důchodový systém dokázal ocenit jednoduše a bez zbytečné administrativy,“ doplňuje ministr Aleš Juchelka.
Jedním z hlavních opatření novely je zavedení pravidelného navyšování procentní výměry důchodu od dosažení 80 let věku. K navýšení bude docházet automaticky v pětiletých intervalech. Ve věku 80, 85, 90 a 95 let se důchod zvýší vždy o 500 korun měsíčně, po dosažení 100 let věku pak o 1 000 korun měsíčně.
Důvodem je skutečnost, že právě ve velmi vysokém věku výrazně rostou výdaje na zdravotní péči, léky, kompenzační pomůcky i sociální služby. Zároveň nově přiznávané důchody bývají zpravidla vyšší než důchody přiznané v minulosti, což se u nejstarších seniorů postupně promítá do rozdílů ve výši důchodů. Novela proto tuto situaci zohledňuje a přináší cílenou podporu těm, kteří ji potřebují nejvíce. Navrhovaná změna by měla nabýt účinnosti od 1. ledna 2027.
Součástí novely je také legislativní zakotvení dosavadní praxe při výplatě důchodů do zahraničí v jiné než české měně. Novela zároveň jednoznačně stanoví pravidla pro úhradu nákladů spojených se směnou měn. Cílem je sjednotit zákonnou úpravu s dlouhodobou praxí České správy sociálního zabezpečení a posílit právní jistotu příjemců důchodů žijících v zahraničí.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.
