Po šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové přišly i první reakce českých politiků na záměr amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit od srpna třicetiprocentní clo na zboží z Evropské unie, tedy i z Česka. Podle ministra průmyslu Lukáše Vlčka (STAN) je Unie připravena hájit vlastní zájmy.
Vlček uvedl, že k zavedení cel z americké strany nevidí jakýkoliv důvod. "Evropská unie zůstává jednotná a připravená chránit své zájmy. Nic se nemění na tom, že by podle nás bylo ku prospěchu obou stran, které tvoří největší obchodní vztah na světě, najít dohodu," napsal na sociální síti X.
Ministr zmínil, že je v pravidelném kontaktu s evropskými partnery, zástupci českého byznysu i státní správy. "Situaci řešíme. Zároveň děláme takové kroky, abychom ochránili české firmy. Například jim pomáháme v současné geopolitické situaci hledat nové exportní trhy," dodal.
"Politiku Donalda Trumpa charakterizuje asi nejlépe slovo nevyzpytatelnost. Slíbil ukončit válku na Ukrajině, místo toho vede obchodní války se spojenci. My jako Evropa budeme nuceni na takový krok adekvátně reagovat, bez hysterie, ale racionálně a sebevědomě," konstatoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
"Třicetiprocentní clo na vývoz z Evropské unie by poškodilo podniky, spotřebitele i pacienty na obou stranách Atlantiku," reagovala již dříve předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na sobotní oznámení amerického prezidenta, který svůj dopis adresoval právě jí.
Von der Leyenová i v tuto chvíli věří, že je možné se s Američany domluvit. "Budeme pokračovat v práci na dosažení dohody do 1. srpna. Zároveň jsme připraveni chránit zájmy Evropské unie na základě přiměřených protiopatření," dodala na sociální síti X.
O Trumpově oznámení informovala polská TVP, která upozornila, že šéf Bílého domu v uplynulých dnech oznámil novou výši cel pro Japonsko, Jižní Koreu, Kanadu a Brazílii. Evropská unie dosud doufala, že dosáhne obchodní dohody se Spojenými státy.
Podle amerického webu Axios se americký prezident vrací k agresivnímu postoji ohledně zahraničního obchodu. V případě EU dopisem přerušil rozhovory mezi oběma stranami, jejichž cílem mělo být uzavření dohody během probíhajícího měsíce.
Britská královská rodina se musí vypořádat s překvapivým návratem prince Harryho a jeho manželky Meghan do Spojeného království. Král Karel III. v dopise ujistil například politiky či úředníky, že jeho mladší syn se ženou jsou i nadále soukromými osobami, které nemají být spojovány s monarchií.
Vzájemné kontakty představitelů USA a Ruska v posledních dnech opět nabírají na obrátkách. Po víkendové návštěvě dvou amerických diplomatů v Moskvě došlo na telefonický rozhovor prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Co se řešilo?
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Zhruba každý pátý Čech ve věku 16 let a více je obézní. V roce 2025 se obezita týkala 21,8 procenta mužů a 18,9 procenta žen. Problém není výlučně český. V celé Evropské unii bylo obézních 16,3 procenta dospělých a dalších 35,4 procenta mělo nadváhu. Nadměrnou hmotnost tak měla více než polovina dospělých Evropanů.
Astronomům ještě pokračuje léto, ale pro meteorology už podzim začal v minulém týdnu. Jaké počasí nabídnou jeho následující dny a týdny? Odpověď máme díky novému měsíčnímu výhledu, který včera zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.
Princ Harry a jeho manželka Meghan vyjádřili překvapení nad dopisem, který jménem krále Karla III. upřesňuje jejich status v rámci britské královské rodiny. Oficiální dokument potvrzuje, že pár i po návratu do Velké Británie zůstává mimo okruh pracujících členů monarchie. Mluvčí dvojice pro BBC uvedl, že byli zaskočeni tím, že o vydání prohlášení nebyli informováni s větším předstihem. Palácové zdroje BBC však tvrdí, že Harry a Meghan byli o odeslání dopisu vyrozuměni ještě před jeho zveřejněním.
Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey varoval před globálními riziky, která představuje nejvyspělejší technologie umělé inteligence. Z pozice předsedy mezinárodního Výboru pro finanční stabilitu adresoval varovný dopis ministrům financí a guvernérům centrálních bank zemí skupiny G20.
Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.
Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.
Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.