Vláda Andreje Babiše v pondělí projednala a schválila návrh nového zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou a související novelu zákona o cenách, který má dát vládě operativní nástroj pro řešení mimořádných situací na trhu s pohonnými hmotami. Schválila také návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.
Premiér Andrej Babiš po zasedání vlády informoval o dalších krocích jeho kabinetu k zachování konkurenceschopnosti českého a evropského průmyslu. „Poslali jsme už třetí dopis všem lídrům, předsedkyni Evropské komise, předsedovi Evropské rady. Tématem jsou stále emisní povolenky ETS1,“ uvedl předseda vlády.
„V dopise jsem přivítal, že Komise konečně začala něco dělat. Že po minulé Evropské radě, kde se nám podařilo prosadit do závěrů, že Komise musí představit konkrétní návrhy ještě před dalším jednáním Evropské rady, se něco skutečně začalo dít. V dopise jsem navrhl, že účinným a rychlým řešením bude poskytnout podnikům v nejvíce zasažených odvětvích a regionech dodatečné bezplatné alokace, podmíněné jejich dekarbonizačními plány. Také jsem řekl, že toto opatření by mělo být přijato bezodkladně,“ konstatoval premiér Babiš.
Vláda připravila návrh nového zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou a související novelu zákona o cenách. Nový zákon má sjednotit pravomoci vlády v oblasti mimořádných tržních situací u strategických komodit, kam patří právě pohonné hmoty, elektřina a plyn. Umožní vládě smysluplně kombinovat opatření cenové regulace s jinými opatřeními při mimořádných situacích. Kabinet chce návrh zákona v Poslanecké sněmovně schválil v režimu legislativní nouze, aby ho vláda mohla využít už teď při řešení aktuální nestabilní situace na trhu s ropou a jejími produkty v důsledku konfliktu na Blízkém východě.
Kabinet projednal také návrh novely zákona o cestovních dokladech a související novely zákona o občanských průkazech. Cílem navržených změn je zjednodušit práci úředníkům v těchto agendách a zpřehlednit proces vydávání těchto dokladů pro občany tím, že se sladí výkon státní správy u obou agend. Mezi hlavní navržené změny patří také rozšíření působnosti zastupitelských úřadů, které budou nově rovněž orgány vydávajícími občanské průkazy a cestovní doklady, rozšíření možnosti zastoupení při podání žádosti o vydání občanského průkazu nebo cestovního dokladu a při jejich převzetí nebo dát lidem nově možnost ponechat si neplatný cestovní doklad po jeho úředním znehodnocení.
Vláda schválila také novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima. Novela má za cíl překlenout právní vakuum, které by vzniklo poté, co došlo k odkladu účinnosti změn obsažených v novém zákoně č. 152/2025 z 1. května 2026 na 1. října 2026, ale platné nařízení vlády o valorizaci částek životního a existenčního minima vyprší 30. dubna. Novela nařízení teď tento termín posouvá až na 30. září tak, aby změny vyplývající ze zákona plynule navazovaly.
Slovensko má nadále zájem o vzájemně výhodné vztahy a spolupráci s Maďarskem, reagoval slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) na výsledky parlamentních voleb v sousední zemi. Poděkoval zároveň končícímu premiérovi Viktoru Orbánovi.
Vláda Andreje Babiše v pondělí projednala a schválila návrh nového zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou a související novelu zákona o cenách, který má dát vládě operativní nástroj pro řešení mimořádných situací na trhu s pohonnými hmotami. Schválila také návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.
Mimořádně smutná zpráva přišla na začátku tohoto dubnového týdne ze světa hudby. Zemřel známý hudebník Václav Hybš, jehož taneční orchestr doprovázel největší hvězda naší popmusic. Bylo mu 90 let.
Ukrajina vnímá výsledek maďarských parlamentních voleb jako zásadní zlom a naději na zlepšení vzájemných vztahů. Po šestnácti letech vlády Viktora Orbána, který svou kampaň postavil na konfrontaci s Kyjevem a otevřeném nadbíhání Kremlu, se situace v regionu začíná dramaticky měnit. Ukrajinští představitelé oslavují Orbánovu porážku jako jasný signál, že pokusy Ruska o rozbití evropské jednoty neuspěly.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová využila historické porážky Viktora Orbána v maďarských volbách k ambicióznímu politickému tlaku. Méně než den po oznámení výsledků vyzvala k zásadní reformě rozhodovacích procesů v EU. Jejím cílem je zrušení práva veta v oblasti zahraniční politiky, které Orbán po dobu 16 let opakovaně využíval k blokování sankcí proti Rusku nebo finanční pomoci pro Ukrajinu.
Odborníci na klima varují před vysokou pravděpodobností, že se letos v létě objeví klimatický jev známý jako El Niño – a mohl by být výjimečně silný. Takzvané „super El Niño“ by podle expertů mohlo výrazně zintenzivnit extrémní projevy počasí a v příštím roce vytlačit globální teploty na rekordní úroveň. Meteorologové proto nyní bedlivě sledují vývoj v Tichém oceánu, aby mohli zpřesnit předpovědi pro nadcházející období.
Velká Británie se nezapojí do námořní blokády Hormuzského průlivu, kterou plánuje administrativa Donalda Trumpa. Podle informací listu The Guardian Londýn sice zvažuje pomoc při odminování této klíčové vodní cesty, striktně však odmítá účast na samotné blokádě. Britská vláda se obává, že vyhovění Trumpovým požadavkům by mohlo vést k nekontrolované eskalaci už tak napjaté krize na Blízkém východě.
I když prezident USA Donald Trump navenek deklaruje vítězství, realita na Blízkém východě ukazuje podle webu The Independent na totální selhání americké politiky na všech frontách – od vojenské strategie až po diplomatické úsilí v pákistánském Islámábádu.
Nejdůležitější maďarské volby za poslední desetiletí přinesly zásadní vítězství pro principy demokracie a politické odpovědnosti. Pro Maďary znamená drtivá porážka Viktora Orbána a jeho strany Fidesz konec šestnáctiletého období poznamenaného korupcí a kvaziautoritářstvím. Dopady tohoto výsledku se však projeví mnohem dál než jen v Budapešti – od Moskvy až po Washington. Vítězství opozičního lídra Pétera Magyara je jasným odmítnutím sil nativismu a politiky zášti, které se v posledních letech staly součástí hlavního politického proudu.
Bezpečnostní expert Péter Tarjányi zveřejnil v pondělí ráno hloubkovou analýzu, v níž shrnul 12 klíčových důvodů, které vedly k drtivé porážce hnutí Fidesz a ústavní většině pro stranu Tisza. Podle jeho slov Orbánova strana v nedělních volbách neztratila jen politický souboj, ale především pouto s maďarským lidem, což se ukázalo jako rozhodující.
Americký prezident Donald Trump po neúspěšném víkendovém vyjednávání v pákistánském Islámábádu přitvrdil. Poté, co diplomatický tým vedený viceprezidentem JD Vancem nedosáhl dohody o ukončení války s Íránem, oznámil Trump v neděli ráno na své sociální síti Truth Social uvalení námořní blokády na íránské přístavy.
Volební neděle v Maďarsku se nesla v duchu výjimečného napětí, v němž se mísila naděje s úzkostí. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se země ocitla na křižovatce, kterou mnozí voliči vnímali jako historický okamžik. Rekordní volební účast potvrdila, že Maďaři nepovažovali toto hlasování za běžnou politickou rutinu, ale za zásadní plebiscit o dalším směřování své vlasti.