Spojené státy navrhly svým evropským spojencům plán na uzavření mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou, který by zahrnoval zmrazení konfliktu a ponechání ukrajinských území pod ruskou kontrolou. Návrh rovněž počítá s tím, že aspirace Ukrajiny na vstup do NATO nebudou na programu. Detaily plánu byly představeny na setkání v Paříži, o kterém informovala agentura Bloomberg s odvoláním na evropské zdroje.
Spojené státy americké navrhly zmírnění sankcí vůči Moskvě v případě, že by došlo k trvalému příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Tato podmínka byla součástí diskuzí, které probíhaly na setkání v Paříži, kde se američtí, francouzští, němečtí, britští a ukrajinští představitelé sešli, aby projednali možnosti mírové dohody. Informaci přinesla agentura Bloomberg, která citovala zdroje blízké jednáním. Ty však odmítly poskytnout podrobnosti s ohledem na důvěrný charakter těchto diskuzí.
Během pátečního projevu amerického ministra zahraničí Marca Rubia zaznělo, že Trumpova administrativa je připravena "ustoupit" od svých mírových snah, pokud nebude dosaženo rychlého pokroku. Naopak americký viceprezident J.D. Vance ve stejné době v Římě vyjádřil optimismus ohledně šancí na ukončení války, což vyvolalo odlišné reakce mezi americkými představiteli.
Setkání v Paříži zahrnovala diskuze mezi francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a americkým vyslancem Stevem Witkoffem, stejně jako rozhovory mezi Rubiem a evropskými bezpečnostními poradci, včetně vyjednavačů z Německa, Velké Británie a Ukrajiny. Plán na příměří, který by měl být dále projednán s Kyjevem, však neznamená definitivní urovnání konfliktu, jak upozornili evropští představitelé. Kromě toho bylo zdůrazněno, že Ukrajina by měla dostat bezpečnostní záruky, aby se zajistilo, že jakákoliv možná dohoda bude dlouhodobě fungovat.
"Pokud bude Kreml souhlasit se zastavením bojů, bude to krok k dalším jednáním, ale Ukrajina nebude souhlasit se ztrátou svých území," uvedl jeden ze zdrojů, který se podílel na rozhovorech. Kyjev podle tohoto zdroje souhlasí s příměřím pouze pod podmínkou, že Moskva bude ochotná se dohodnout na zastavení bojů.
Evropští představitelé označili pařížská setkání za "konstruktivní" a "pozitivní", ale uznali, že jakékoli uvolnění sankcí vůči Rusku by mohlo být problémové pro některé spojence Ukrajiny. "Pro zrušení některých sankcí, jako je uvolnění zmrazených aktiv, je nutný souhlas všech členských států Evropské unie," uvedl další evropský zdroj.
Steve Witkoff, americký vyslanec, který se podílel na jednáních, pro Fox News řekl, že klíčem k dohodě je „pět teritorií“, ale odmítl poskytovat konkrétní podrobnosti. Rusko totiž trvá na tom, že okupace Krymu a dalších čtyř ukrajinských regionů – Záporoží, Chersonu, Luhanska a Doněcku – musí být uznána v jakékoliv dohodě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek reagoval na Witkoffova prohlášení a obvinil ho z "přijetí ruské strategie". Zelenskyj ve své reakci zdůraznil, že Witkoff nemá žádný "mandát k diskuzi o ukrajinských územích", neboť tato území patří Ukrajině. "Nikdy neuznám ukrajinská okupovaná území jako ruská," prohlásil ukrajinský prezident.
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
