Spojené státy navrhly svým evropským spojencům plán na uzavření mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou, který by zahrnoval zmrazení konfliktu a ponechání ukrajinských území pod ruskou kontrolou. Návrh rovněž počítá s tím, že aspirace Ukrajiny na vstup do NATO nebudou na programu. Detaily plánu byly představeny na setkání v Paříži, o kterém informovala agentura Bloomberg s odvoláním na evropské zdroje.
Spojené státy americké navrhly zmírnění sankcí vůči Moskvě v případě, že by došlo k trvalému příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Tato podmínka byla součástí diskuzí, které probíhaly na setkání v Paříži, kde se američtí, francouzští, němečtí, britští a ukrajinští představitelé sešli, aby projednali možnosti mírové dohody. Informaci přinesla agentura Bloomberg, která citovala zdroje blízké jednáním. Ty však odmítly poskytnout podrobnosti s ohledem na důvěrný charakter těchto diskuzí.
Během pátečního projevu amerického ministra zahraničí Marca Rubia zaznělo, že Trumpova administrativa je připravena "ustoupit" od svých mírových snah, pokud nebude dosaženo rychlého pokroku. Naopak americký viceprezident J.D. Vance ve stejné době v Římě vyjádřil optimismus ohledně šancí na ukončení války, což vyvolalo odlišné reakce mezi americkými představiteli.
Setkání v Paříži zahrnovala diskuze mezi francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a americkým vyslancem Stevem Witkoffem, stejně jako rozhovory mezi Rubiem a evropskými bezpečnostními poradci, včetně vyjednavačů z Německa, Velké Británie a Ukrajiny. Plán na příměří, který by měl být dále projednán s Kyjevem, však neznamená definitivní urovnání konfliktu, jak upozornili evropští představitelé. Kromě toho bylo zdůrazněno, že Ukrajina by měla dostat bezpečnostní záruky, aby se zajistilo, že jakákoliv možná dohoda bude dlouhodobě fungovat.
"Pokud bude Kreml souhlasit se zastavením bojů, bude to krok k dalším jednáním, ale Ukrajina nebude souhlasit se ztrátou svých území," uvedl jeden ze zdrojů, který se podílel na rozhovorech. Kyjev podle tohoto zdroje souhlasí s příměřím pouze pod podmínkou, že Moskva bude ochotná se dohodnout na zastavení bojů.
Evropští představitelé označili pařížská setkání za "konstruktivní" a "pozitivní", ale uznali, že jakékoli uvolnění sankcí vůči Rusku by mohlo být problémové pro některé spojence Ukrajiny. "Pro zrušení některých sankcí, jako je uvolnění zmrazených aktiv, je nutný souhlas všech členských států Evropské unie," uvedl další evropský zdroj.
Steve Witkoff, americký vyslanec, který se podílel na jednáních, pro Fox News řekl, že klíčem k dohodě je „pět teritorií“, ale odmítl poskytovat konkrétní podrobnosti. Rusko totiž trvá na tom, že okupace Krymu a dalších čtyř ukrajinských regionů – Záporoží, Chersonu, Luhanska a Doněcku – musí být uznána v jakékoliv dohodě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek reagoval na Witkoffova prohlášení a obvinil ho z "přijetí ruské strategie". Zelenskyj ve své reakci zdůraznil, že Witkoff nemá žádný "mandát k diskuzi o ukrajinských územích", neboť tato území patří Ukrajině. "Nikdy neuznám ukrajinská okupovaná území jako ruská," prohlásil ukrajinský prezident.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
