Kyjev by přijal návrh na okamžité příměří, pokud s ním bude souhlasit i Moskva. Takový je výsledek dnešních rozhovorů mezi Američany a Ukrajinci v Saúdské Arábii. Podle šéfa americké diplomacie Marca Rubia je aktuálně míč na straně Ruska. Ukrajina se každopádně dočkala obnovení přerušené vojenské spolupráce s Washingtonem.
Američané podle BBC ve společném prohlášení obou stran rozhovorů potvrdili, že okamžitě začnou s ukrajinskou stranou opět sdílet zpravodajské informace a obnoví i bezpečnostní spolupráci. Kyjev zároveň deklaroval, že je připraven přijmout americký návrh okamžitého příměří, které by zatím trvalo 30 dní a mohlo by se prodloužit v případě souhlasu obou stran. Nejprve ho ale musí akceptovat i Rusko.
Rubio v rozhovoru s novináři po dnešním jednání řekl, že Američané předložili návrh příměří, který Ukrajinci akceptovali. Návrh předpokládá i vstup do jednání o trvalém ukončení konfliktu na Ukrajině. "Míč je teď na jejich straně," vzkázal šéf americké diplomacie do Ruska. Podotkl, že věří v ruský souhlas s příměřím.
Americký ministr zdůraznil, že jde o úplné příměří, tedy nikoliv jen o vzdušné a námořní, které v posledních dnech navrhoval Kyjev. "Ano. Návrh je o zastavení palby," vysvětlil reportérům a zopakoval, že jediné řešení války je skrz diplomacii.
Ruský postoj není v tuto chvíli známý, ale přítomný americký národní bezpečnostní poradce Mike Waltz zmínil, že v nadcházejících dnech bude mluvit se svým ruským protějškem. Rubio bude mezitím v kontaktu s ministry zahraničí zemí G7.
Podle Rubia dnes obě delegace neřešily tolik diskutovanou dohodu o nerostech. "Naši prezidenti instruovali příslušné členy vlád, aby tuto věc dokončily," prozradil.
Novináře zajímalo i to, zda se podařilo obnovit důvěru ve vztahu mezi prezidenty Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským. "Je to vážná věc, není to epizoda nějaké televizní show. Dnes umřou lidé v téhle válce, umírali včera a bohužel budou umírat i zítra, pokud nebudeme mít příměří," reagoval Rubio s tím, že americké hlavě státu jde o konec války.
Vedoucí muž ukrajinské delegace Andrij Jermak komentoval jednání ve dvou příspěvcích na síti X. V prvním sdělil, že USA a Ukrajina dnes "podnikly důležité kroky k obnovení trvalého míru na Ukrajině".
"Ochrana zájmů Ukrajiny je pro nás nejdůležitější. Spravedlivý mír je pro nás klíčový. Chceme trvalý mír," napsal Jermak v dalším příspěvku a poděkoval Američanům za konstruktivní jednání.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.