Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Jenže teď mu přichází nečekaná pomoc. A rovnou ze Stockholmu. Letošní Nobelova cena za ekonomii totiž připomíná, že centrální banka může zdražovat hypotéky, aniž by vůbec pohnula úrokovou sazbou. Stačí, když promluví.
Nobelovu cenu za ekonomii letos získali američtí ekonomové Robert Hall a Michael Woodford. Jejich výzkum zásadně proměnil chápání toho, jak funguje hospodářství a jak je ovlivňují vlády či centrální banky. Ukázal mimo jiné, že ekonomiku neřídí jen dnešní rozhodnutí, nýbrž také očekávání těch budoucích.
Pro české domácnosti, které si chtějí pořídit vlastní bydlení, má toto zdánlivě akademické zjištění praktický význam.
Představme si, že Česká národní banka dnes ponechá svoji základní úrokovou sazbu beze změny. Mohlo by se zdát, že tedy neudělala nic, co by hypotéky zdražilo.
Jenže pak vystoupí některý z jejích představitelů a upozorní, že kvůli inflaci možná bude nutné držet úroky vysoko podstatně déle, než se dosud předpokládalo. Nebo je dokonce dále zvýšit.
Finanční trhy zpozorní. Obchodníci přehodnotí očekávání a dlouhodobější tržní úrokové sazby mohou okamžitě vzrůst. S nimi pak mohou zdražit i hypotéky.
Tento mechanismus pomohl vysvětlit letošní nobelista Woodford. Odborně se mu říká působení měnové politiky prostřednictvím očekávání. Zjednodušeně: centrální banka nemusí zdražit peníze jen svým rozhodnutím. Někdy postačí její slova.
V Česku to není pouze teorie. ČNB naposledy zvýšila základní sazbu v červnu, z 3,5 na 3,75 procenta. Hypotéky však zdražují i následně. A jedním z důvodů je právě změna očekávání, kterou přiživují jestřábí výroky členů bankovní rady.
Ti upozorňují na přetrvávající inflační rizika, mimo jiné spojená s válkou v Íránu, dražšími energiemi či domácími cenovými tlaky.
Trh tak musí počítat s tím, že peníze zůstanou drahé déle. To se promítá například do tříletých úrokových swapů, podle nichž banky mimo jiné oceňují hypotéky s tříletou fixací. Ta je nyní v Česku nejběžnější.
Samozřejmě, úročení hypoték neurčuje pouze ČNB. Roli hrají také marže bank, jejich konkurence, náklady financování nebo vývoj světových finančních trhů.
Babiš tedy nemá automaticky pravdu v tom, že ČNB vede nesmyslnou měnovou politiku. Má však pravdu v tom, že její politika je jednou z příčin drahých hypoték. A to dokonce i tehdy, když zrovna sazby nezvyšuje.
Je v tom jistá ironie. Premiér kritizoval centrální bankéře jako teoretiky, kteří prý nerozumějí životu obyčejných lidí. Jenže právě špičková ekonomická teorie nyní pomáhá vysvětlit, proč má jeho výtka racionální jádro.
Letošní Nobelova cena tak přináší i zásadní praktické poučení: Chceme-li pochopit, proč nám zdražují hypotéky, nestačí sledovat, co ČNB dělá. Musíme také poslouchat, co říká.
Protože i slova centrálních bankéřů mohou mít svoji cenu. A tu pak Češi platí každý měsíc ve splátkách hypoték.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.
Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.