Americký prezident Donald Trump si koupí vůz značky Tesla, aby podpořil svého pobočníka Elona Muska, největšího akcionáře automobilky.
Akcie Tesly se včera propadly o více než 15 procent, tedy nejvýrazněji od roku 2020, z velké části ovšem kvůli právě Trumpovi, ba dokonce Muskovi samotnému, jak si vysvětlíme dále.
Otázkou je, zda Trumpův nákup prodeje tesel rozhýbe, nebo bude spíše „polibkem smrti“. Třeba v Německu letos zatím prodeje charakteristických elektromobilů padají meziročně o zhruba 70 procent. Němci se tak Muskovi mstí za podporu Alternativy pro Německo v předvolební kampani. Pokud se nyní „na teslách“ začnou mstít i Trumpovi, prodeje mohou klesat ještě výrazněji.
Mezi americkými spotřebiteli markantně narůstají inflační očekávání. V horizontu pěti až deseti let očekávali letos v únoru nejvýraznější inflaci za posledních třicet let, plyne z pravidelných šetření Michiganské univerzity.
Podle některých teorií sice rostoucí inflační očekávání vedou k uspíšení nákupů, k navýšení výdajů „tady a teď“, aby lidé stihli nakoupit ještě, než se ceny zvýší.
Jenže v Americe zhruba polovina populace vlastní akcie, zhusta coby prostředek zajištění na stáří. A ví se, že vyšší inflace akciím spíše škodí, protože ohrožuje budoucí ziskovost firem. Horší budoucí ziskovost amerických firem tak znamená vyhlížený slabší výkon akcií, pročež řadoví Američané začínají předpokládat, že nebudou bohatnout tak, jak dosud mínili, a připravují se na hubenější léta – tím, že už nyní spotřebu omezují.
S omezením spotřeby ovšem klesá výkon celé americké ekonomiky, které tak může dokonce hrozit stagnace, pokud ne přímo recese.
Vyšší inflace se může v USA dostavit kvůli Trumpovým obchodním válkám, které zdraží zboží z dovozu, případně povedou k tomu, že zboží typu oděvů či obuvi budou sice vyrábět Američané v USA, ale samozřejmě mnohem dráže, než tak nyní činí, dejme tomu, Bangladéšané.
Ochabnutí spotřeby domácností ochromuje ekonomiku jako celek, vede k hrozbě stagnace, navíc tedy doprovázené inflací. Což představuje zvláště záludnou kombinaci, stagflaci, tedy spojení mdlého hospodářského výkonu s výrazným růstem cen.
Stagflaci by mohla pomoci řešit vláda prostřednictvím fiskální expanze. Zlepšila by tak výkon ekonomiky, byť za cenu určitého dalšího zrychlení inflace. Jenže Trumpova administrativa chce ve fiskální oblasti výdaje spíše škrtit, o čemž svědčí i snaha zbavovat se velkého počtu pracovníků placených z erárních peněz, symbolizovaná Muskovým úsilím v rámci týmu DOGE.
Trump s Muskem zkrátka hodlají naráz škrtit zahraniční obchod USA i vlastní ekonomiku. Může jít o jakousi „léčbu šokem“, jejíž výsledky jsou však značné nejisté, pročež se teď akciové trhy – Teslu nevyjímaje – tolik rozkolísaly.
Evropská unie se v reakci na nestabilní globální situaci obrací ke vesmírné těžbě. V nové zprávě, kterou zveřejnila Evropská komise, se uvádí, že EU by měla začít těžit suroviny na Měsíci kvůli své energetické bezpečnosti, uvedl server Politico.
Fosilní paliva a cement, které produkují velké společnosti, přispívají k nárůstu počtu i intenzity vln veder způsobených klimatickou změnou. Vyplývá to ze studie, kterou ve středu zveřejnil časopis Nature. Mezinárodní tým vědců analyzoval více než 200 vln veder po celém světě v letech 2000 až 2023.
Elon Musk ztratil titul nejbohatšího člověka světa. Na první místo se posunul spoluzakladatel společnosti Oracle, Larry Ellison. Hodnota jeho majetku vzrostla o 101 miliard dolarů na 393 miliard. Elon Musk má podle agentury Bloomberg majetek v hodnotě 385 miliard dolarů.
Americký prezident Donald Trump o sobě prohlašuje, že je de facto prezidentem Evropské unie, a argumentuje tím, že ho tak někteří evropští lídři sami oslovují. I když se v Bruselu tomuto tvrzení zpočátku vysmívali, postupem času se podle webu Politico ukázalo, že Trump má pravdu. Od jeho znovuzvolení má americký prezident na evropské dění větší vliv než kdy dříve, a to dokonce i na vnitřní konflikty v EU.
V reakci na události s ruskými drony v polském vzdušném prostoru bude polský premiér Donald Tusk v brzké době hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a britským premiérem Keirem Starmerem. Americký prezident Donald Trump už dříve vyjádřil úmysl promluvit si s polským prezidentem Karolem Nawrockim.
Britský ministr obrany John Healey na setkání E5 (Francie, Německo, Velká Británie, Itálie a Polsko) v Londýně reagoval na noční vpád ruských dronů do polského vzdušného prostoru. Prohlásil, že Evropa čelí „nové éře hrozeb“, protože válka se vrátila na kontinent a Putin „dosáhl nové úrovně nepřátelství vůči Evropě“. Podle něj došlo k vážnému porušení vzdušného prostoru NATO, což si vyžádalo uzavření varšavského letiště a sestřelení ruských dronů spojeneckými letouny.
Ruská armáda ve středu oznámila, že neměla v úmyslu mířit na polské cíle během nočního útoku drony na Ukrajinu. Polsko přitom dříve informovalo, že sestřelilo několik ruských dronů, které vnikly do jeho vzdušného prostoru.
Na žádost Polska, jehož vzdušný prostor v noci narušilo téměř dvacet dronů, aktivovalo NATO článek 4. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna ve středu odpoledne na sociální síti X napsal, že tento krok jasně ukazuje, že jakákoli hrozba pro členskou zemi povede ke kolektivním konzultacím a následné akci. Podle něj je aliance jednotná a připravená se bránit.
Felixe Slováčka a Dádu Patrasovou osud pořádně zkouší. Po úmrtí milované dcery Aničky potkaly zdravotní potíže i jejich syna Felixe juniora. Známý hudebník, který se vydal v otcových šlépějích, se musel podrobit náhlé operaci.
V Česku začne ve středu odpoledne pršet. Meteorologové dokonce vydali výstrahu na vydatný déšť, která se týká značné části území republiky. Spadnout může místy i více než 60 milimetrů srážek.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie, Kaja Kallasová, ve středu prohlásila, že existují počáteční náznaky, které nasvědčují tomu, že vniknutí ruských dronů do evropského vzdušného prostoru bylo úmyslné, nikoli náhodné. Na sociální síti X Kallasová napsala, že válka na Ukrajině se stupňuje a nekončí. Proto je podle ní nutné zvýšit tlak na Moskvu, posílit podporu Ukrajině a investovat do obrany Evropy.
Americký prezident Donald Trump apeluje na Evropskou unii, aby uvalila cla ve výši až sto procent na zboží z Číny a Indie. Tímto krokem chce přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině. Trump, který slíbil, že konflikt ukončí hned v první den svého prezidentského mandátu, se podle zdrojů z jednání snaží vyvinout ekonomický tlak na Rusko.