Americký prezident Donald Trump si koupí vůz značky Tesla, aby podpořil svého pobočníka Elona Muska, největšího akcionáře automobilky.
Akcie Tesly se včera propadly o více než 15 procent, tedy nejvýrazněji od roku 2020, z velké části ovšem kvůli právě Trumpovi, ba dokonce Muskovi samotnému, jak si vysvětlíme dále.
Otázkou je, zda Trumpův nákup prodeje tesel rozhýbe, nebo bude spíše „polibkem smrti“. Třeba v Německu letos zatím prodeje charakteristických elektromobilů padají meziročně o zhruba 70 procent. Němci se tak Muskovi mstí za podporu Alternativy pro Německo v předvolební kampani. Pokud se nyní „na teslách“ začnou mstít i Trumpovi, prodeje mohou klesat ještě výrazněji.
Mezi americkými spotřebiteli markantně narůstají inflační očekávání. V horizontu pěti až deseti let očekávali letos v únoru nejvýraznější inflaci za posledních třicet let, plyne z pravidelných šetření Michiganské univerzity.
Podle některých teorií sice rostoucí inflační očekávání vedou k uspíšení nákupů, k navýšení výdajů „tady a teď“, aby lidé stihli nakoupit ještě, než se ceny zvýší.
Jenže v Americe zhruba polovina populace vlastní akcie, zhusta coby prostředek zajištění na stáří. A ví se, že vyšší inflace akciím spíše škodí, protože ohrožuje budoucí ziskovost firem. Horší budoucí ziskovost amerických firem tak znamená vyhlížený slabší výkon akcií, pročež řadoví Američané začínají předpokládat, že nebudou bohatnout tak, jak dosud mínili, a připravují se na hubenější léta – tím, že už nyní spotřebu omezují.
S omezením spotřeby ovšem klesá výkon celé americké ekonomiky, které tak může dokonce hrozit stagnace, pokud ne přímo recese.
Vyšší inflace se může v USA dostavit kvůli Trumpovým obchodním válkám, které zdraží zboží z dovozu, případně povedou k tomu, že zboží typu oděvů či obuvi budou sice vyrábět Američané v USA, ale samozřejmě mnohem dráže, než tak nyní činí, dejme tomu, Bangladéšané.
Ochabnutí spotřeby domácností ochromuje ekonomiku jako celek, vede k hrozbě stagnace, navíc tedy doprovázené inflací. Což představuje zvláště záludnou kombinaci, stagflaci, tedy spojení mdlého hospodářského výkonu s výrazným růstem cen.
Stagflaci by mohla pomoci řešit vláda prostřednictvím fiskální expanze. Zlepšila by tak výkon ekonomiky, byť za cenu určitého dalšího zrychlení inflace. Jenže Trumpova administrativa chce ve fiskální oblasti výdaje spíše škrtit, o čemž svědčí i snaha zbavovat se velkého počtu pracovníků placených z erárních peněz, symbolizovaná Muskovým úsilím v rámci týmu DOGE.
Trump s Muskem zkrátka hodlají naráz škrtit zahraniční obchod USA i vlastní ekonomiku. Může jít o jakousi „léčbu šokem“, jejíž výsledky jsou však značné nejisté, pročež se teď akciové trhy – Teslu nevyjímaje – tolik rozkolísaly.
Letní prázdniny pomalu klepou na dveře, vždyť se v dalších dnech očekává výrazné oteplení. Tropy ale nejspíš až do začátku července nevydrží. Podle meteorologů se má v úvodu prvního z prázdninových měsíců ochladit.
Kdo jako první zveřejní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem? Mohl by to být americký prezident Donald Trump. Podle nejbližšího spolupracovníka J. D. Vance by tak mohl učinit před pátečním podpisem dokumentu. Na Vancova slova upozornila britská stanice BBC.
Norská korunní princezna Mette-Marit, která bojuje se zhoršující se vážnou nemocí, schytala další ránu. Soud uznal vinným Mariuse Borga Høibyho, devětadvacetiletého syna princezny z předchozího vztahu. Podle závěrů se dopustil dvou znásilnění, za která si má odsedět čtyři roky za mřížemi. Informovala o tom britská stanice BBC.
Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.