Americký prezident Donald Trump si koupí vůz značky Tesla, aby podpořil svého pobočníka Elona Muska, největšího akcionáře automobilky.
Akcie Tesly se včera propadly o více než 15 procent, tedy nejvýrazněji od roku 2020, z velké části ovšem kvůli právě Trumpovi, ba dokonce Muskovi samotnému, jak si vysvětlíme dále.
Otázkou je, zda Trumpův nákup prodeje tesel rozhýbe, nebo bude spíše „polibkem smrti“. Třeba v Německu letos zatím prodeje charakteristických elektromobilů padají meziročně o zhruba 70 procent. Němci se tak Muskovi mstí za podporu Alternativy pro Německo v předvolební kampani. Pokud se nyní „na teslách“ začnou mstít i Trumpovi, prodeje mohou klesat ještě výrazněji.
Mezi americkými spotřebiteli markantně narůstají inflační očekávání. V horizontu pěti až deseti let očekávali letos v únoru nejvýraznější inflaci za posledních třicet let, plyne z pravidelných šetření Michiganské univerzity.
Podle některých teorií sice rostoucí inflační očekávání vedou k uspíšení nákupů, k navýšení výdajů „tady a teď“, aby lidé stihli nakoupit ještě, než se ceny zvýší.
Jenže v Americe zhruba polovina populace vlastní akcie, zhusta coby prostředek zajištění na stáří. A ví se, že vyšší inflace akciím spíše škodí, protože ohrožuje budoucí ziskovost firem. Horší budoucí ziskovost amerických firem tak znamená vyhlížený slabší výkon akcií, pročež řadoví Američané začínají předpokládat, že nebudou bohatnout tak, jak dosud mínili, a připravují se na hubenější léta – tím, že už nyní spotřebu omezují.
S omezením spotřeby ovšem klesá výkon celé americké ekonomiky, které tak může dokonce hrozit stagnace, pokud ne přímo recese.
Vyšší inflace se může v USA dostavit kvůli Trumpovým obchodním válkám, které zdraží zboží z dovozu, případně povedou k tomu, že zboží typu oděvů či obuvi budou sice vyrábět Američané v USA, ale samozřejmě mnohem dráže, než tak nyní činí, dejme tomu, Bangladéšané.
Ochabnutí spotřeby domácností ochromuje ekonomiku jako celek, vede k hrozbě stagnace, navíc tedy doprovázené inflací. Což představuje zvláště záludnou kombinaci, stagflaci, tedy spojení mdlého hospodářského výkonu s výrazným růstem cen.
Stagflaci by mohla pomoci řešit vláda prostřednictvím fiskální expanze. Zlepšila by tak výkon ekonomiky, byť za cenu určitého dalšího zrychlení inflace. Jenže Trumpova administrativa chce ve fiskální oblasti výdaje spíše škrtit, o čemž svědčí i snaha zbavovat se velkého počtu pracovníků placených z erárních peněz, symbolizovaná Muskovým úsilím v rámci týmu DOGE.
Trump s Muskem zkrátka hodlají naráz škrtit zahraniční obchod USA i vlastní ekonomiku. Může jít o jakousi „léčbu šokem“, jejíž výsledky jsou však značné nejisté, pročež se teď akciové trhy – Teslu nevyjímaje – tolik rozkolísaly.
Španělské enklávy v Severní Africe čelí vlně masové nelegální migrace, která přiměla k reakci i americký Bílý dům. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v oficiálním prohlášení varovala evropské státy před důsledky otevřené politiky a vyzvala k okamžitému zpřísnění hraničních kontrol. Situace na hranicích s Marokem se v posledních dnech vyostřila a vyžádala si už i oběti na životech.
Ruská vláda po téměř pěti letech od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu fakticky přiznala, že ukrajinský Donbas patří Ukrajině – tedy alespoň na poli mezinárodního sportu. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) předběžně otevřel cestu k návratu ruských sportovců tím, že zrušil suspendaci Ruského olympijského výboru. Moskva sice toto rozhodnutí okamžitě oslavila jako obrovský diplomatický triumf a ukrajinský olympijský výbor se proti němu odvolal ke Sportovnímu arbitrážnímu soudu v Lausanne, avšak v pozadí celého úspěchu leží ústupek, který se v samotném Rusku stává vážným vnitropolitickým problémem.
V čínských městech se naplno rozhořel souboj mezi nastupující umělou inteligencí a řadovými pracovníky, kteří čelí vážným obavám o svou obživu. Ilustrativním příkladem se staly ulice středočeského Wu-chanu, kde nedávný systémový výpadek autonomních taxíků způsobil dopravní kolaps. Pro místní řidiče klasických vozů však nečekané odstavení robotických konkurentů znamenalo chvilkovou úlevu a prudký návrat zákazníků, což jen podtrhlo napětí, které zavedení této technologie v komunitě vyvolalo.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
