Amerického prezident Donalda Trumpa od širšího útoku na Írán odradila obava, že íránská odveta by si vyžádala neúměrně vysokou spotřebu nákladných a cenných střel protivzdušné a protiraketové obrany.
ádrem problému je výrazná nákladová asymetrie. Írán může vyslat relativně levný dron v ceně nižších desítek tisíc dolarů nebo raketu, zatímco Spojené státy proti ní často musejí použít interceptor Patriot, THAAD či námořní střelu v ceně několika až desítek milionů dolarů. I technicky úspěšná obrana se tak stává nevýhodnou ekonomicky. Teherán nutí Trumpa vynakládat násobně vyšší částky, než kolik stojí jeho vlastní útok.
Skutečnou cenu amerického úderu proto netvoří pouze svržené pumy a provoz letadel. Musí se k ní připočítat očekávané náklady následné obrany amerických základen, Izraele a dalších spojenců. Relativně levný útok na Írán tak může vyvolat mnohem dražší obrannou reakci.
Ještě významnější než účetní cena raket je jejich alternativní náklad, vlastně náklad obětované příležitosti. Střela použitá dnes nad Blízkým východem je „obětována“ a už nemůže být využita při případném konfliktu kolem Tchaj-wanu nebo k podpoře evropských spojenců. Hodnota posledních kusů v zásobníku proto prudce roste. Každý další interceptor má vyšší strategickou cenu než ten předchozí.
Spojené státy přitom nenarážejí primárně na nedostatek peněz, ale na nepružnou nabídku. Kongres může rychle schválit desítky miliard dolarů, výrobu sofistikovaných raket však nelze během několika měsíců znásobit. Chybějí specializované výrobní linky, raketové motory, elektronika, výbušniny i kvalifikovaní pracovníci. Krátkodobě proto vyšší poptávka zvyšuje především cenu, nikoli počet dodaných střel.
Americký zbrojní trh navíc připomíná kombinaci státního monopsonu a dodavatelského oligopolu. Pentagon je dominantním zákazníkem a jednotlivé typy zbraní často vyrábí jen jedna či dvě společnosti. Firmy proto dlouho neudržovaly drahé rezervní kapacity, protože neměly jistotu trvalých objednávek. Nynější víceleté kontrakty výrobu zvýší, avšak až s několikaletým zpožděním.
Munice tak získává charakter strategického kapitálu. Její spotřeba dnes snižuje vojenské možnosti Spojených států v budoucnosti. Trump proto nezvažuje pouze to, kolik stojí útok na Írán, ale také cenu ztracené schopnosti čelit jinému konfliktu.
USA si širší válku finančně dovolit mohou. Nemusejí si však dovolit její alternativní náklady. Právě proto může i nejbohatší armádu světa zastavit nikoli nedostatek dolarů, ale nedostatek času, výrobních kapacit a dostatečně hlubokých zásob.
Ruský proudový bezpilotní letoun typu Šáhid narušil vzdušný prostor Rumunska a pronikl nejméně padesát kilometrů do vnitrozemí členského státu Severoatlantické aliance. Stroj se v rumunském vzdušném prostoru pohyboval zhruba půl hodiny, aniž by proti němu vojenské síly zasáhly. Po ztrátě radarového kontaktu se dron vrátil nad území Moldavska, kde následně havaroval a explodoval na poli. K incidentu došlo v době, kdy v blízkém regionu probíhalo rozsáhlé letecké cvičení aliančních sil za účasti několika členských zemí.
Americká armáda se v současnosti nachází v obtížné situaci, kdy čelí tlaku na dvou odlišných frontách zároveň. Na jedné straně se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa účastní ozbrojeného konfliktu s Íránem v oblasti Hormuzského průlivu, kam stahuje síly z celého světa. Na straně druhé probíhá přímo uvnitř Pentagonu intenzivní kulturní válka spojená s masivní reorganizací velení. Tyto hluboké změny vedou k vyhroceným sporům i k vlně odchodů klíčových představitelů amerických ozbrojených sil.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz v parlamentním projevu ostrým tónem napadl krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo. Šéf křesťanských demokratů prohlásil, že plány opozičního uskupení na takzvanou remigraci představují v praxi etnickou čistku založenou na původu a barvě pleti. Ve svém dosud nejtvrdším vystoupení upozornil na zásadní hrozby, které podle něj politika pravicových radikálů představuje pro stabilitu celé země. Reagoval tak na nedávný volební výsledek, v němž pravicoví populisté zaznamenali rekordní zisky.
Americký prezident Donald Trump posunul pravomoci hlavy státu v oblasti vedení války na novou úroveň, když zahájil vojenskou operaci proti Íránu bez souhlasu Kongresu, podpory aliance NATO či rezoluce OSN. Rozsáhlá vojenská akce s názvem Epic Fury byla spuštěna proti zemi, kterou Bílý dům označuje za hlavního světového sponzora terorismu.
Uživatelé služby Google Maps ve Spojených státech již při vyhledávání nenajdou Ontarijské jezero pod jeho původním názvem. Nejmenší z Velkých jezer je nyní na této platformě pro americké uživatele označováno jako Americké jezero. K této změně došlo na základě výnosu amerického prezidenta Donalda Trumpa v rámci vyostřené obchodní války s Kanadou.
Zatímco záběry dravého proudu vody strhávajícího budovy v pohraničním přechodu Gyirong na hranici mezi Nepálem a Tibetem obletěly celý svět, obyvatelé Číny viděli z této katastrofy jen velmi málo. Tamní státní televize odvysílala z dramatických okamžiků pouze jediný statický snímek a videa popisující rozsah neštěstí z čínského internetu podléhajícího přísné cenzuře rychle mizí. Informování o záplavách, které si vyžádaly stovky obětí a pohřešovaných, podléhá prísnému dohledu státních orgánů.
Generální ředitel Evropské vesmírné agentury Josef Aschbacher požaduje, aby evropské státy do konce roku rozhodly o vybudování vlastních kapacit pro vysílání astronautů do vesmíru. Evropa sice dodává klíčový hardware pro mise vedené Spojenými státy, v samotné dopravě posádek na oběžnou dráhu je však plně závislá na americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír. Aschbacher to prohlásil v rozhovoru před mezinárodním vesmírným summitem v Paříži.
Ruská armáda výrazně změnila taktiku vzdušných úderů na ukrajinskou metropoli a namísto nárazových nočních útoků se snaží město paralyzovat téměř nepřetržitým ostřelováním. Místo fyzického obsazení se Moskva zaměřuje na vyčerpání protivzdušné obrany, narušení ekonomiky a vyvolání trvalého psychologického tlaku na obyvatele. K tomuto účelu stále častěji využívá rychlejší drony s proudovým pohonem, které jsou pro obránce výrazně hůře zachytitelné. Ruská strategie spočívá v rozprostření úderů do celého dne, čímž dochází k opotřebovávání infrastruktury i lidských sil.
Rychlá expanze umělé inteligence a výstavba datových center způsobuje prudký nárůst globální spotřeby elektrické energie, tento problém však nebude oficiálně projednáván na nadcházejícím klimatickém summitu Organizace spojených národů COP31. Ačkoli emise spojené s technologickým sektorem výrazně rostou, žádná ze zúčastněných zemí nepředložila návrh na zařazení umělé inteligence na hlavní program jednání. Bývalý americký diplomat Erwin Rose v této souvislosti upozornil, že mezinárodní vyjednávání postupuje ve srovnání s dynamickým tempem rozvoje technologií příliš pomalu.
Americký prezident Donald Trump věnoval čtyřem svým blízkým poradcům v Bílém domě finanční sváteční dary v celkové hodnotě přesahující sto tisíc dolarů. Vyplývá to z nově zveřejněných finančních přiznání, která administrativa zpřístupnila veřejnosti. Výkonná asistentka Natalie Harpová, poradkyně pro komunikaci Margo Martinová a zástupkyně ředitele pro provoz Oválné pracovny Chamberlain Harrisová obdržely každá po čtyřiceti pět tisících dolarů. Čtvrtý z obdarovaných, ředitel provozu Oválné pracovny Walt Nauta, získal dar ve výši dvaceti tisíc dolarů.
Vláda Spojených států přistoupila k rozsáhlým opatřením namířeným proti íránskému leteckému průmyslu v rámci své nátlakové kampaně vůči Teheránu. Nejnovější sankce zasáhly celkem sedmadvacet íránských leteckých společností a devět poskytovatelů služeb či prodejních zástupců. Tyto zahraniční subjekty čelí obvinění, že poskytovaly podporu soukromé íránské společnosti Mahan Air, na kterou se sankce vztahují již řadu let. Podle amerických úřadů tato letecká společnost zajišťuje klíčovou logistickou pomoc íránským Revolučním gardám.
Válka s Íránem přináší americkým spotřebitelům obrovské finanční náklady, které se s pokračujícím konfliktem stále zvyšují. Spotřebitelé ve Spojených státech zaplatili od vypuknutí bojů na konci zimy navíc více než sto miliard dolarů pouze za benzín a naftu. Údaje vyplývají ze sledování nákladů, které zveřejnil výzkumný institut Watson School při Brownově univerzitě. V přepočtu na jednu americkou domácnost představuje tento nárůst dodatečný výdaj ve výši zhruba 770 dolarů. Odborníci navíc varují, že tato částka pravděpodobně dále poroste, protože ceny paliv zůstávají na vysokých úrovních.