Amerického prezident Donalda Trumpa od širšího útoku na Írán odradila obava, že íránská odveta by si vyžádala neúměrně vysokou spotřebu nákladných a cenných střel protivzdušné a protiraketové obrany.
ádrem problému je výrazná nákladová asymetrie. Írán může vyslat relativně levný dron v ceně nižších desítek tisíc dolarů nebo raketu, zatímco Spojené státy proti ní často musejí použít interceptor Patriot, THAAD či námořní střelu v ceně několika až desítek milionů dolarů. I technicky úspěšná obrana se tak stává nevýhodnou ekonomicky. Teherán nutí Trumpa vynakládat násobně vyšší částky, než kolik stojí jeho vlastní útok.
Skutečnou cenu amerického úderu proto netvoří pouze svržené pumy a provoz letadel. Musí se k ní připočítat očekávané náklady následné obrany amerických základen, Izraele a dalších spojenců. Relativně levný útok na Írán tak může vyvolat mnohem dražší obrannou reakci.
Ještě významnější než účetní cena raket je jejich alternativní náklad, vlastně náklad obětované příležitosti. Střela použitá dnes nad Blízkým východem je „obětována“ a už nemůže být využita při případném konfliktu kolem Tchaj-wanu nebo k podpoře evropských spojenců. Hodnota posledních kusů v zásobníku proto prudce roste. Každý další interceptor má vyšší strategickou cenu než ten předchozí.
Spojené státy přitom nenarážejí primárně na nedostatek peněz, ale na nepružnou nabídku. Kongres může rychle schválit desítky miliard dolarů, výrobu sofistikovaných raket však nelze během několika měsíců znásobit. Chybějí specializované výrobní linky, raketové motory, elektronika, výbušniny i kvalifikovaní pracovníci. Krátkodobě proto vyšší poptávka zvyšuje především cenu, nikoli počet dodaných střel.
Americký zbrojní trh navíc připomíná kombinaci státního monopsonu a dodavatelského oligopolu. Pentagon je dominantním zákazníkem a jednotlivé typy zbraní často vyrábí jen jedna či dvě společnosti. Firmy proto dlouho neudržovaly drahé rezervní kapacity, protože neměly jistotu trvalých objednávek. Nynější víceleté kontrakty výrobu zvýší, avšak až s několikaletým zpožděním.
Munice tak získává charakter strategického kapitálu. Její spotřeba dnes snižuje vojenské možnosti Spojených států v budoucnosti. Trump proto nezvažuje pouze to, kolik stojí útok na Írán, ale také cenu ztracené schopnosti čelit jinému konfliktu.
USA si širší válku finančně dovolit mohou. Nemusejí si však dovolit její alternativní náklady. Právě proto může i nejbohatší armádu světa zastavit nikoli nedostatek dolarů, ale nedostatek času, výrobních kapacit a dostatečně hlubokých zásob.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.
Evropský mlékárenský sektor se podle webu Politico v současnosti potýká s nečekanými komplikacemi, které výrazně doléhají na dvě tradiční velmoci sýrařské kultury, kterými jsou Itálie a Francie. Zatímco francouzští zemědělci se snaží vyrovnat s dopady klimatických změn na produkci vyhlášených regionálních specialit, Itálii ochromila stávka dopravců a prudký růst cen energií, který ohrožuje výrobu světoznámé mozzarelly.
Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou procházejí kvůli postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa a omezování vojenské pomoci kritickým obdobím, což vyvolává zásadní otázku, jak silná je současná závislost Kyjeva na americké podpoře a zda dokáže v obraně proti ruské agresi pokračovat zcela bez ní. Nejnovější diplomatické napětí a vzájemná nedůvěra mezi oběma představiteli se projevují v době, kdy Ukrajina nadále čelí ničivým vzdušným útokům a hlubokým výpadkům v dodávkách klíčového vojenského materiálu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátečním rozhovoru pro televizi ABC News prohlásil, že jeho země je připravena uzavřít mírovou dohodu co nejdříve a nadále podporuje zmrazení konfliktu na současných frontových liniích s cílem ukončit téměř pět let trvající válku s Ruskem.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un podnikl cestu do Číny, kam dorazil přes nově otevřený most přes řeku Jalu, čímž uskutečnil svoji první známou cestu do zahraničí za více než rok. Tuto informaci potvrdily jihokorejské oficiální zdroje s odvoláním na vládní zpravodajství, přičemž pobyt severokorejského představitele nebyl z pchjongjangské ani pekingské strany předem oficiálně oznámen.
Napříč evropskými státy v současnosti sílí masivní vlna protivládních a sociálních protestů, v jejichž čele stojí mladá generace. Generace Z dává hlasitě a důrazně najevo své hluboké rozhořčení nad dlouhodobě zanedbaným financováním vzdělávacího systému, stoupajícími životními náklady a hlubokou krizí v oblasti dostupného bydlení, což představuje vážnou a bezprecedentní výzvu pro evropské vlády již tak zmítané silným ekonomickým tlakem.
Americká první dáma Melania Trumpová oznámila, že se jí podařilo úspěšně vyjednat lokální příměří mezi Ruskem a Ukrajinou v jihoukrajinském městě Olešky. Cílem této dohody je umožnit humanitární evakuaci převážně starších civilistů a zajistit nezbytné dodávky potravin, léků a čisté vody do oblasti odříznuté od okolního světa.
Americký Pentagon zveřejnil novou sadu odtajněných dokumentů o neidentifikovaných létajících objektech, která přináší svědectví o slavném incidentu v Roswellu z roku 1947. Zveřejněný materiál obsahuje dosud utajované prohlášení někdejšího tiskového mluvčího základny, jenž popisuje nález havarovaného tělesa a těl mimozemského původu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že nařídil ministerstvu spravedlnosti podat žalobu s cílem zablokovat oficiální potvrzení výsledků senátních voleb na Aljašce pro případ, že by v nich neuspěl dosavadní republikánský senátor Dan S. Sullivan. Tento rázný krok přichází v době mimořádně vyostřeného politického souboje, jehož výsledek může klíčovým způsobem ovlivnit rozložení sil v americkém Senátu.
Izraelské síly začaly v pátek demolovat budovy a nutit obyvatele k evakuaci v pobřežním městě Hebron poté, co dva palestinští útočníci zahájili palbu na vojenském kontrolním stanovišti a usmrtili dva izraelské vojáky. Při incidentu utrpěli další tři vojáci lehká zranění, přičemž oba útočníci byli na místě zastřeleni.
Další nepříjemná kauza dopadá i na britskou královskou rodinu, ačkoliv vévodkyně Meghan se k monarchii s manželem Harrym moc nehlásí. Bez komentáře ale nemohla nechat aktuální obvinění, jimž čelí její otec Thomas.