Česká vláda by po víkendovém zesílení střetů v Perském zálivu neměla stropování cen pohonných hmot k 30. červnu prostě vypnout a tvářit se, že mimořádné riziko pominulo. Současně by však neměla cenovou regulaci jen mechanicky prodloužit na celý červenec. Nejrozumnějším řešením je krátké technické prodloužení, například o týden až dva, doplněné o jasnou výstupní klauzuli.
Ještě v pátek se zdálo, že trh s ropou se rychle uklidňuje. Cena ropy Brent v pátek klesla o 4,34 procenta na 71,99 dolaru za barel a americká WTI o 3,74 procenta na 69,23 dolaru. Přispěl k tomu pokračující pohyb tankerů přes Hormuzský průliv a slábnoucí obavy z akutního výpadku dodávek. Brent za týden odepsal 10,86 procenta, WTI 9,62 procenta.
Jenže právě víkend ukázal, že uklidnění může být klamné. Tanker v Hormuzském průlivu zasáhl projektil, Spojené státy a Írán si vyměnily údery a obě strany se navzájem obviňují z porušení prozatímní dohody. Jde o nejvážnější eskalaci od podpisu dočasné mírové dohody. Důležité je i to, že tato eskalace proběhla v době, kdy byly trhy zavřené, takže její plný dopad do cen ropy a paliv se ukáže až dnes v noci, resp. zítra, tedy po otevření burz.
To je argument proti ukvapenému konci regulace. Není to však argument pro její výraznější prodloužení. Cenový strop má být nouzovou brzdou, nikoli běžným nástrojem cenotvorby. Pokud jej stát nechá platit dlouho poté, co hlavní šok odezní, deformuje trh, oslabuje konkurenci, vytváří nejistotu pro dovozce i čerpací stanice a zakládá precedent, že vláda bude při každém prudším růstu světových cen regulovat maloobchodní ceny.
Domácí čísla přitom dál ukazují, že strop pro většinu trhu není těsným omezením. V pátek činila maximální povolená cena Naturalu 95 40,42 koruny za litr a maximální cena nafty 36,22 koruny za litr. Pro víkend a pondělí ministerstvo financí stanovilo strop na 40,46 koruny za litr benzinu a 36,40 koruny za litr nafty.
Skutečné průměrné ceny jsou přitom nižší. Podle čtvrtečních údajů společnosti CCS se Natural 95 prodával v průměru za 39,02 koruny za litr, o 57 haléřů méně než před týdnem. Nafta zlevnila za týden o 1,67 koruny na 35,57 koruny za litr. Benzin je tedy zhruba o 1,44 koruny pod víkendovým stropem, nafta o 83 haléřů níže.
Správný postup vlády by měl být trojí. Zaprvé, stropy nyní krátce prodloužit jen jako pojistku do vyhodnocení pondělní a úterní reakce ropných a velkoobchodních trhů. Zadruhé, dopředu oznámit, že pokud ropa a evropské velkoobchodní ceny paliv po víkendové eskalaci dramaticky nevyskočí, regulace skončí. Zatřetí, zachovat dohled nad maržemi, zejména na dálničních tazích a v místech se slabší konkurencí.
Ministerstvo financí už nyní stanovuje maximální cenu jako třídenní klouzavý průměr velkoobchodních cen ČEPRO, Orlen a MOL a burzovní kotace Platts, k nimž přičítá marži tři koruny a DPH. Samo ministerstvo zároveň vyzývá čerpací stanice, aby ke stropům sahaly jen výjimečně a držely ceny pod nimi.
Zvlášť je třeba oddělit otázku stropů od dočasně snížené spotřební daně z nafty. Konec stropování nemusí sám o sobě vyvolat skokové zdražení, protože průměrné tržní ceny jsou pod limity. Návrat spotřební daně by však cenu nafty zvýšil mechanicky. Daň z nafty byla dočasně snížena z 9,95 koruny na 8,011 koruny za litr; včetně DPH jde o úlevu 2,35 koruny na litr.
Vláda by tedy neměla volit mezi dvěma extrémy: ani stropy k 30. červnu bez dalšího vypnout, ani je pohodlně prodloužit na celý červenec. Po víkendové eskalaci v Perském zálivu dává smysl krátká krizová pojistka. Ale právě proto, že jde o pojistku, musí mít jasný konec. Pokud se ukáže, že víkendové střety nezpůsobily nový cenový šok, má regulace skončit. Nouzová brzda má zůstat brzdou pro mimořádnou situaci, nikoli zataženou ruční brzdou českého trhu s palivy.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Tato tvrzení označil za největší lež století a zdůraznil právo své země na obranu. Během svého vystoupení rovněž obhajoval vojenské kroky proti Íránu a ostře zkritizoval diplomaty, kteří před jeho projevem opustili jednací sál. Vystoupení se odehrálo v době zvýšeného mezinárodního tlaku na izraelskou vládu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Rychlý pokrok čínské umělé inteligence vyvolává ve Washingtonu obavy ze ztráty technologické dominance. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy zatím v oboru vedou a tento stav musejí za každou cenu udržet, protože vítěz v oblasti umělé inteligence ovlivní globální rozložení sil. Washington sází na pokročilé čipy, špičkové výzkumné laboratoře a silné investory, přičemž tlačí ostatní země k výběru jednoho ze soupeřících táborů. Čína však přichází s alternativním přístupem, který oslovuje řadu rozvojových i rozvinutých států.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.