Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
U nafty bude hlavním důvodem návrat spotřební daně na původní úroveň. Zvýšení sazby o 1,939 koruny na litr znamená po připočtení DPH mechanické zdražení přibližně o 2,35 koruny. Další desítky haléřů mohou přidat vyšší velkoobchodní ceny paliv a postupné obnovování marží čerpacích stanic po skončení jejich regulace.
Zdražení však nebude způsobeno pouze rozhodnutím vlády. V posledních dnech výrazně vzrostla cena ropy a především kotace hotových ropných produktů na rotterdamské komoditní burze, který je určující také pro české velkoobchodní ceny. Tyto kotace jsou například v případě nafty v přepočtu do korun nejvýše za zhruba dva měsíce. Pro konečnou cenu u stojanů je přitom často důležitější vývoj ceny benzínu a nafty v Rotterdamu než samotná cena ropy Brent. Část tohoto růstu se do cen promítne ještě před koncem regulace, část však kvůli obvyklému časovému zpoždění až v následujícím týdnu.
Podstatně citelnější může být změna na dálnicích, kde mají provozovatelé kvůli omezené konkurenci a výhodné poloze větší prostor pro obnovu vyšších marží. U dálničních čerpacích stanic lze během prvního týdne očekávat zdražení benzínu přibližně o tři až 4,50 koruny za litr, nejpravděpodobněji kolem 3,50 koruny. Nafta by mohla zdražit o 5,50 až sedm korun, nejčastěji zřejmě přibližně o šest až 6,50 koruny za litr.
Ne všechny stanice však zvýší ceny okamžitě a v plném rozsahu. Zvláště ve městech a v regionech s hustou sítí čerpacích stanic bude růst brzdit konkurence. Naopak u nejdražších pump na hlavních dálničních tazích nelze vyloučit ani zdražení benzínu kolem pěti korun a nafty o sedm až osm korun.
Souhrnně tedy lze čekat, že v celé republice benzín během prvního týdne zdraží zhruba o korunu a nafta přibližně o tři koruny. Na dálnicích může benzín podražit o tři až čtyři koruny a nafta přibližně o šest korun za litr. Riziko tohoto odhadu je přitom spíše směrem vzhůru, pokud budou ropa a evropské velkoobchodní ceny paliv pokračovat v růstu.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Mezi Spojenými státy a Íránem nadále pokračuje intenzivní výměna úderů, což provází stagnaci vzájemných vyjednávání. Teherán v rámci posledního vývoje zacílil na americké vojenské základny v sousedních státech Perského zálivu, zatímco Washington během noci pokračoval v bombardování íránského území.
Britský premiér Keir Starmer dorazil do Kyjeva na svou poslední zahraniční cestu ve funkci předsedy vlády, během níž se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba státníci společně položili věnce u zdi nářků na Michajlovském náměstí, kde uctili památku padlých ukrajinských vojáků.
Prezident Donald Trump loni na své sociální síti Truth Social sdílel nadšenou zprávu o tom, že technologický gigant Nvidia plánuje v USA stavět superpočítače pro umělou inteligenci. Svým milionům sledujících slíbil, že veškerá potřebná povolení pro podobné firmy budou vyřízena přednostně a bez průtahů. V příspěvku však opomněl zmínit, že jen několik dní předtím nakoupil akcie této společnosti v hodnotě mezi 200 a 500 tisíci dolary.
Němečtí vojáci se letos na podzim poprvé v historii zúčastní hlavního francouzského jaderného cvičení s názvem Poker. Tento krok představuje významný posun směrem k užší spolupráci mezi oběma zeměmi v oblasti jaderného odstrašování.
Bývalý příslušník marocké domácí tajné služby, který vystupuje pod pseudonymem Safir, poskytl zásadní svědectví o tom, jak severoafrický stát využíval izraelský špionážní software Pegasus k nabourávání mobilních telefonů novinářů, lidskoprávních aktivistů i zahraničních politiků.
Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, který stál za technologickou modernizací armády, končí ve své funkci v rámci rozsáhlé vládní reorganizace. Prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl jeho jméno do nového kabinetu již nenavrhnout. Podle poslance z vládní strany Služebník lidu byly hlavními důvody Fedorovova odchodu vleklé konflikty s armádním velením a neúspěšná reforma vojenské mobilizace. Sám Fedorov svůj odchod potvrdil na Facebooku, kde uvedl, že v úsilí o porážku nepřítele prostřednictvím inovací a rychlosti bude pokračovat i mimo resort.
Křehký stav mezi válkou a mírem, který panoval od červnového podpisu předběžné dohody mezi USA a Íránem, se podle všeho definitivně překlopil v otevřený konflikt. Tato nestabilní situace by se sice mohla znovu stabilizovat díky úsilí arabských a pákistánských prostředníků a neochotě obou stran vracet se k vleklé válce, hlavním problémem však zůstává status strategického Hormuzského průlivu.