S Annou Slováčkovou se tento týden rozloučí rodina na neveřejném pohřbu. Nejtěžší dny prožívají od předminulé neděle její rodiče. Jeden z nich nosí zesnulou dceru neustále u sebe.
Je to Dáda Patrasová, která ma v mobilním telefonu fotku se svými dětmi, tedy zesnulou Aničkou a jejím starším sourozencem Felixem. Zmínil to deník Blesk, podle kterého jde o snímek z roku 2000.
Patrasová o fotce mluvila se zmíněným deníkem před několika lety. "Když se na ni podívám, proběhne mi hlavou celý život s mými dětmi. A také to, že všechno důležité se v mém životě odehrávalo kolem Vánoc," uvedla herečka. "Obě moje děti jsou vánoční dítka," dodávala.
Životní příběh Aničky Slováčkové se nezačal psát v srpnu 1995, kdy přišla na svět, ale již o řadu měsíců dříve. Jak upozornila slovenská Pluska, její slavná maminka oznámila těhotenství o Vánocích v roce 1994. Slavní manželé už tou dobou měli jedenáctiletého syna Felixe mladšího.
"Přišla s papírkem a prý to bude děvčátko. Byla to velká radost," vzpomínal Felix Slováček starší o mnoho let později. "Dáda si Aničku doslova vymodlila," konstatoval saxofonista, jehož proslavila dlouholetá úspěšná spolupráce s nejslavnějším českým zpěvákem Karlem Gottem.
Na Aniččino dětství zavzpomínal i její starší sourozenec, který se vydal v hudebních stopách otce. "Staral jsem se o ni a ochraňoval ji, jak jsem uměl," popsal.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii vyjádřila vážné znepokojení nad novými důkazy o rozšiřování severokorejského jaderného programu. Severní Korea vybudovala v komplexu Jonbjon nové zařízení určené k obohacování uranu pro vojenské účely. Cílem tohoto kroku je výrazné posílení a rozšíření stávajícího jaderného arzenálu země. Podle mezinárodních inspektorů nová budova výrazně zvyšuje schopnost režimu produkovat štěpný materiál.
Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.
Jemenský ostrov Perim, ležící v úzkém průlivu Báb al-Mandab, se stal klíčovým strategickým bodem v rozšiřujícím se konfliktu v oblasti Blízkého východu. Tato skalnatá a neúrodná lokalita získala mimořádný geopolitický význam poté, co napětí mezi Spojenými státy a Íránem fakticky uzavřelo Hormuzský průliv. Aby Saúdská Arábie udržela plynulost globálních dodávek ropy a stabilní ceny paliv, přesměrovala své vývozy právě do Rudého moře. Nyní však jemenští povstalci Hútíové zahájili rozsáhlou ofenzívu, jejímž cílem je tento strategický ostrov ovládnout.
V Ženevě probíhají jednání vládních expertů, jejichž cílem je dojednat mandát pro celosvětovou regulaci autonomních zbraňových systémů. Tato vojenská zařízení dokáží vyhledávat a zasahovat cíle bez jakéhokoli zásahu lidské obsluhy. Mezinárodní setkání navazuje na naléhavou výzvu Organizace spojených národů a Mezinárodního výboru Červeného kříže, které požadují zavedení právně závazných pravidel pro tyto prostředky. Rychlý technologický vývoj totiž zásadně zlevňuje i usnadňuje konstrukci plně autonomních zbraní.
Ruský proudový bezpilotní letoun typu Šáhid narušil vzdušný prostor Rumunska a pronikl nejméně padesát kilometrů do vnitrozemí členského státu Severoatlantické aliance. Stroj se v rumunském vzdušném prostoru pohyboval zhruba půl hodiny, aniž by proti němu vojenské síly zasáhly. Po ztrátě radarového kontaktu se dron vrátil nad území Moldavska, kde následně havaroval a explodoval na poli. K incidentu došlo v době, kdy v blízkém regionu probíhalo rozsáhlé letecké cvičení aliančních sil za účasti několika členských zemí.
