Princ Harry se domnívá, že dochází ke snahám sabotovat jeho usmíření s otcem, úřadujícím britským králem Karlem III. Vyslovil se tak poté, co označil nedávné články v médiích o jejich zářijovém setkání za "kategoricky nepravdivé".
Mluvčí prince Harryho v prohlášení citovaném britskou stanicí BBC uvedl, že tvrzení jsou "čirým výmyslem", za který jsou zodpovědné zdroje snažící se sabotovat usmíření mezi otcem a synem. Nechtěl však spekulovat o tom, kdo jsou zdroje médií.
Vévoda ze Sussexu také upřesnil informace uvedené deníkem The Sun ohledně darů, které si s králem během setkání vyměnil. "I když bychom preferovali, aby takové detaily zůstaly utajené, tak můžeme potvrdit, že byla předána zarámovaná fotografie. Vévodu a vévodkyni (Meghan) však nezachycovala," dodal mluvčí.
Mladší ze synů panovníka tak reagoval na zprávu již zmíněného deníku, který čtenářům tvrdil, že setkání bylo formálnější, než se čekalo. Harry se měl prý cítit jako oficiální host, nikoliv jako člen rodiny. List sdělil, že princ potvrdil pravdivost některých zjištění. Podle redakce také dostal předem prostor pro reakci, který nevyužil.
Princ strávil v září několik dní ve Velké Británii. Během svého pobytu položil věnec na hrob zesnulé královny Alžběty II. u příležitosti třetího výročí její smrt. Zároveň se na několik desítek minut setkal se svým otcem.
Princ Harry opustil britskou královskou rodinu po sňatku s americkou herečkou Meghan Markleovou. Pár se zasnoubil po roce vztahu v listopadu 2017. Vévoda a vévodkyně ze Sussexu se nakonec vzali 19. května 2018 v kapli svatého Jiří na zámku Windsor. Následný vývoj byl překvapující a dospěl do bodu, kdy princ a jeho žena opustili institut královské rodiny. Dnes žijí se synem Archiem a dcerou Lilibet Dianou na západním pobřeží Spojených států.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.