Česko se dnes rozloučilo s legendárním hercem Jiřím Bartoškou. Zemřel předminulý týden ve čtvrtek ve věku 78 let. Veřejné poslední rozloučení začalo v 10 hodin dopoledne v pražském Rudolfinu. Lidé mohli na místě uctít památku dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu až do 17:00.
Rozloučení se konalo ve Dvořákově síni Rudolfina, kde byly připraveny kondolenční knihy. Na jevišti se nacházela Bartoškova kancelář s pracovním stolem, knihami, popelníky či nezapálenou cigaretou. Scénu dotvářely křišťálové glóby jako ceny udílené na karlovarském filmovém festivalu, jehož tváří zesnulý herec byl.
Již během úterního dopoledne se s Bartoškou přišli rozloučit například ministr kultury Martin Baxa či pražský primátor Bohuslav Svoboda (oba ODS).
Jak předem informoval web iDnes.cz, na žádné proslovy či ukázky z tvorby zesnulého nedošlo. "Ve Dvořákově síni bude pietní místo, kde mohou návštěvníci případně položit květinový dar. Následně budou v předsálí připraveny kondolenční knihy," řekla serveru mluvčí karlovarského festivalu Uljana Donátová.
Známé osobnosti se zároveň nestřídaly v čestné stráži u rakve. "Nebude katafalk a nebude proto kde stát. Bude pouze pietní místo na pódiu - replika kanceláře pana Bartošky s velkou fotografií. V rámci veřejného rozloučení se bude pouze procházet," dodala mluvčí.
Bartoška vystudoval činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, kde také v Divadle na provázku začínal. V divadelní kariéře pokračoval v ústeckém Činoherním studiu, následně zakotvil v Divadle Na zábradlí v Praze. Po sametové revoluci se přesunul do Divadla Bez zábradlí.
Byl také úspěšným filmovým a televizním hercem, u diváků se proslavil například rolí v seriálu Sanitka. V roce 1999 získal Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli ve snímku Všichni moji blízcí.
Bartoška je také neodmyslitelně spjatý se zmrtvýchvstáním Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. V roce 1994 se stal jeho prezidentem, kterým byl až do smrti. Zásadní byla pro festival jeho spolupráce s kritičkou Evou Zaoralovou.
Bartoška se také angažoval v politických záležitostech. Za minulého režimu podepsal petici za propuštění Václava Havla či prohlášení Několik vět. V listopadu a prosinci 1989 během revolučních dní spoluzakládal Občanské fórum a oznamoval Havlovu kandidaturu na prezidenta během manifestace na Václavském náměstí.
Americký prezident Donald Trump před klíčovým vyjednáváním s dánskými a grónskými zástupci znovu zaplavil sociální sítě příspěvky, v nichž zpochybňuje schopnost Dánska ubránit Grónsko před vlivem Ruska a Číny. S typickou nadsázkou vzkázal vedení NATO, aby Kodaň z ostrova „vyprovodilo“, protože dvě psí spřežení k ochraně strategického území rozhodně nestačí.
Válka v Pásmu Gazy má ničivý dopad na nejzranitelnější část populace – těhotné ženy a novorozence. Podle dvou nových zpráv organizace Physicians for Human Rights (PHR) došlo v regionu k dramatickému propadu porodnosti o 41 % ve srovnání s rokem 2022. Výzkumníci dokumentují otřesné nárůsty úmrtnosti matek, potratů a předčasných porodů, což označují za důsledek systematického ničení zdravotnické infrastruktury a záměrného omezování reprodukčních schopností palestinské populace.
Vztahy mezi Kodaní a Washingtonem čelí nejvážnější zkoušce v moderní historii. Dánská vláda společně se samosprávou Grónska oznámila masivní posílení vojenské přítomnosti na ostrově. Tento krok je přímou odpovědí na stupňující se nátlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který neustále opakuje, že Spojené státy musí nad Grónskem převzít kontrolu, aby zabránily jeho ovládnutí Ruskem a Čínou. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen potvrdil, že armáda v nejbližších týdnech zahájí rozsáhlá cvičení s evropskými spojenci z NATO.
Zatímco se svět s obavami dívá na stupňující se násilí v íránských ulicích a americký prezident Donald Trump hrozí „velmi tvrdou akcí“, íránský režim bojuje s nepřítelem, kterého sám stvořil – s totálním digitálním blackoutem. Přestože vypnutí internetu slouží jako mocný nástroj kontroly a zakrývání brutálních represí, Teherán si podle expertů nemůže dovolit udržovat zemi v offline režimu dlouho. Důvod je prostý: každá hodina bez spojení prohlubuje právě tu ekonomickou krizi, která lidi do ulic vyhnala.
Situace v Íránu nabírá na tragických rozměrech. Podle nejnovějších údajů lidskoprávní organizace HRANA bylo během posledních dvou týdnů při potlačování protivládních protestů zabito nejméně 2 403 lidí. Kromě samotného násilí se však objevují svědectví o šokujících praktikách bezpečnostních složek. Příbuzní obětí uvádějí, že úřady po nich vyžadují finanční úhradu za to, že jim vydají těla jejich blízkých z nemocnic a márnic.
Šéf Bílého domu Donald Trump naznačil možnost přímého vojenského zásahu proti íránskému vedení. Reaguje tím na krvavé potlačení tamních nepokojů, při kterých podle odhadů zahynulo až dva tisíce lidí. Prezident na své platformě Truth Social povzbudil íránské demonstranty k obsazování státních úřadů a přislíbil jim brzkou podporu.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska naráží na silný odpor i u samotné americké veřejnosti. Podle čerstvého průzkumu agentur Reuters a Ipsos schvaluje pokusy o ovládnutí tohoto strategického ostrova pouze 17 % Američanů. Téměř polovina dotázaných s tímto záměrem nesouhlasí a zbývajících 35 % si není jisto. Tyto výsledky přicházejí ve chvíli, kdy Trump přitvrzuje v rétorice a označuje kontrolu nad Grónskem za nezbytnou pro národní bezpečnost USA.
Čínská ekonomika potvrdila svou roli globální exportní velmoci. I přes rozsáhlou obchodní válku a drakonická cla uvalená administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa vykázal Peking historicky nejvyšší obchodní přebytek ve výši 1,19 bilionu dolarů. Tato rekordní suma, která vůbec poprvé překonala magickou hranici jednoho bilionu dolarů, je jasným signálem, že se čínským výrobcům podařilo úspěšně přeorientovat na nové trhy.
Podle polského prezidenta Karola Nawrockého je Donald Trump jediným světovým lídrem, který je schopen zabránit Vladimiru Putinovi v dalším ohrožování Evropy. V rozhovoru pro ranní program stanice BBC Nawrocki zdůraznil, že ruskému vůdci nelze věřit a že Evropa musí vyvinout maximální úsilí, aby podpořila Trumpovu snahu o ukončení konfliktu na Ukrajině. Polský prezident, který je znám jako dlouholetý a vytrvalý stoupenec amerického prezidenta, tato slova pronesl během své návštěvy Velké Británie, kde jednal s premiérem Keirem Starmerem.
Svět se nebezpečně rychle přibližuje kritické hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia, kterou si státy stanovily jako cíl v Pařížské dohodě. Podle nejnovějších dat evropské služby Copernicus dosáhlo globální oteplení v loňském roce úrovně přibližně 1,4 stupně nad hodnotami z předprůmyslové éry. Vědci zároveň potvrdili, že rok 2025 se stal třetím nejteplejším rokem v historii měření, hned za rekordními lety 2024 a 2023.
Záměr amerického prezidenta Donalda Trumpa získat Grónsko pod kontrolu Spojených států vyvolal ostrou reakci napříč evropskými metropolemi. Německý ministr obrany Boris Pistorius varoval, že takový krok by uvrhl Severoatlantickou alianci do zcela bezprecedentní situace. Podle jeho slov by šlo o moment, který nemá v historii NATO ani žádné jiné světové obranné aliance obdoby. Pistorius tak podpořil dřívější obavy evropského komisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse ohledně narušení stability mezi historickými spojenci.
V Číně se v posledních týdnech stala virálním hitem mobilní aplikace s mrazivým názvem „Jsi mrtvý?“. Tento digitální nástroj, který cílí na osaměle žijící lidi, vynesl na povrch hluboké společenské problémy druhé nejlidnatější země světa, jako jsou izolace, odcizení mládeže a strach z neviditelného konce.
