Nečekaného parťáka bude mít premiér Petr Fiala (ODS) během předvolební kampaně. V květnu a červnu vyrazí do krajských měst s herečkou Ivou Pazderkovou. Fiala je - stejně jako před čtyřmi lety - volebním lídrem koalice Spolu, kterou s ODS tvoří KDU-ČSL a TOP 09.
Nový klip se objevil například na profilu premiéra na sociální síti X. Fialovi na záběrech volá herečka Iva Pazderková. "Dobrý den, pane premiére. Já jenom, že se blíží volby, tak jestli by to nechtělo udělat něco, aby to dobře dopadlo?" říká předsedovi vlády.
"To máte pravdu, teď jde o všechno. Udělám tour po Česku. Jdete do toho se mnou?" odpovídá Fiala. "No jasně. Naživo, osobně, diskuze s lidmi. To je skvělý," reaguje Pazderková.
Premiérovy výjezdy za občany odstartují ve čtvrtek 15. května v Jihlavě a vyvrcholí 25. června ve Zlíně. Dvojice se mezitím zastaví také v Olomouci, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Liberci, Pardubicích, Ostravě, Praze, Hradci Králové, Brně a Plzni.
Koalice Spolu zatím zaostává v průzkumech za suverénním hnutím ANO, jehož podpora podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News činí 32,2 procenta. Na druhém místě by skončila koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) s podporou 19,5 procenta. Třetí příčku by obsadilo hnutí SPD s podporou PRO, Trikolory a Svobodných a ziskem 11,6 procenta. Starostové a nezávislí by o desetinu překonali 10 procent.
Další tři subjekty se drží jen lehce nad pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny. Piráty by aktuálně volilo 5,9 procenta voličů. Podpora hnutí Stačilo! je o desetinu nižší. Preference Motoristů činí 5,4 procenta.
V Česku se naposledy konaly volby do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021. Vyhrála koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) se ziskem 27,79 procenta před druhým ANO, které obdrželo 27,12 procenta hlasů.
Jsou to už téměř dva týdny, co byla Dáda Patrasová propuštěna z psychiatrické léčebny v pražských Bohnicích, kde skončila po dubnovém úmrtí milované dcery Aničky Slováčkové. Známá herečka je přesvědčena, že péči odborníků měla po tragédii vyhledat celá rodina.
Blízký východ se zmítá v otevřené válce mezi Izraelem a Íránem. Konflikt mění rovnováhu sil v regionu, který balancuje mezi přímou intervencí USA, kolapsem íránského režimu a možným příměřím. Jasné dělení na spojence a nepřátele se rozplývá. Zástupné síly Íránu váhají se zapojením do boje proti Izraeli, Irák lavíruje mezi Teheránem a Washingtonem, Sýrie je po pádu Bašára Asada geopolitickou neznámou a Jordánsko, historický odpůrce Izraele, denně sestřeluje íránské drony.
Americký prezident Donald Trump podle informací stanice CBS News považuje zneškodnění íránského jaderného zařízení Fordo za nezbytné. Podle zdrojů obeznámených se situací byl Trump podrobně seznámen s riziky i možnými přínosy bombardování tohoto objektu a podle jedné z citovaných osob je přesvědčen, že „není příliš na výběr“. Dokončení mise podle něj znamená „zničit Fordo“.
Izrael podle zprávy deníku The Wall Street Journal čelí kritickému nedostatku přepadových raket systému Arrow, určených k likvidaci balistických střel dlouhého doletu. Informaci potvrdil nejmenovaný představitel americké administrativy s tím, že situace je natolik vážná, že by Izrael mohl již do konce týdne začít racionovat svou protivzdušnou obranu. Oficiální izraelské zdroje však nedostatek zatím veřejně nepřiznávají.
Elon Musk opět rozvířil politické vody ve Washingtonu, když označil jednoho z nejbližších poradců prezidenta Donalda Trumpa za „hada“. Na sociální síti X zaútočil na Sergia Gora, šéfa personálního úřadu Bílého domu, který podle Muska sehrál klíčovou roli při ukončení jejich dříve těsné spolupráce.
Navzdory zpřísněným opatřením francouzské policie si pašeráci migrantů nacházejí nové způsoby, jak dostat uprchlíky přes Lamanšský průliv do Velké Británie. Podle webu Express přicházejí s jednoduchými, ale účinnými triky, které mají obejít posílené kontroly i techniku, kterou na plážích nasadily britské a francouzské úřady.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes během návštěvy nemocnice Soroka v Beer Ševě, která byla nedávno zasažena raketovým útokem z Íránu, otevřeně promluvil o možnosti změny režimu v Teheránu. Ačkoliv trval na tom, že cílem izraelských útoků není svržení íránského vedení, přiznal, že bombardovací kampaň by mohla vytvořit podmínky pro povstání obyvatel proti režimu ajatolláhů.
Evropské země na východním okraji NATO čelí novému a znepokojivému trendu – plánování zdravotní péče ve válečných podmínkách už není jen hypotetickým scénářem. Od zásobování traumatologickými sadami určenými pro hromadné oběti, přes výzbroj záchranářů těžkou balistickou ochranou až po přesuny operačních sálů do podzemí – přípravy na možný konflikt nabývají konkrétních podob. Válka už není vzdálenou hrozbou, ale realitou, na kterou se musí země připravit.
Protesty, které se v USA konaly minulý víkend, by podle odhadů mohly být jednou z největších jednodenních demonstrací v historii Spojených států. Datový novinář G Elliott Morris, který provozuje analytický Substack Strength in Numbers, odhaduje účast mezi čtyřmi až šesti miliony lidí, což představuje zhruba 1,2 až 1,8 procenta americké populace. Tento počet by tak mohl překonat rekord z roku 2017, kdy během Women’s March proti misogynní rétorice Donalda Trumpa vyšlo do ulic mezi 3,3 a 5,6 milionu lidí.
Svět má podle nejnovějších závěrů více než 60 předních klimatologů pouhé tři roky na to, aby zabránil překročení symbolické hranice oteplení o 1,5 stupně Celsia nad úrovní z konce 19. století. Toto varování zaznělo v nejaktuálnějším hodnocení stavu globálního oteplování, které připomíná, že dosavadní opatření a emise stále směřují opačným směrem.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oznámil, že je připraven se setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, ale až v „závěrečné fázi“ jednání. Podle jeho slov by mělo jít o fázi, kdy už nebude docházet k nekonečnému rozdělování záležitostí, ale kdy se konečně ukončí celý konflikt. Přesto však jeho vyjádření nebyla zdaleka usmiřující a nenabízí mnoho nadějí na rychlé diplomatické řešení.
Mezi nejničivější zbraně, které má Spojené státy americké letectvo ve svém arzenálu, patří těžká průrazná bomba GBU-57 Massive Ordnance Penetrator (MOP). Tato zbraň, která je schopna prorazit masivní betonové i skalní kryty, je považována za klíčový nástroj pro případný útok na hluboce ukryté jaderné zařízení. Právě proto vyvolává v Íránu mimořádné obavy – Teherán se již řadu let snaží ukrýt své jaderné aktivity hluboko pod zemí, a GBU-57 je jednou z mála zbraní, která je schopna takové cíle efektivně zasáhnout.
