Nečekaného parťáka bude mít premiér Petr Fiala (ODS) během předvolební kampaně. V květnu a červnu vyrazí do krajských měst s herečkou Ivou Pazderkovou. Fiala je - stejně jako před čtyřmi lety - volebním lídrem koalice Spolu, kterou s ODS tvoří KDU-ČSL a TOP 09.
Nový klip se objevil například na profilu premiéra na sociální síti X. Fialovi na záběrech volá herečka Iva Pazderková. "Dobrý den, pane premiére. Já jenom, že se blíží volby, tak jestli by to nechtělo udělat něco, aby to dobře dopadlo?" říká předsedovi vlády.
"To máte pravdu, teď jde o všechno. Udělám tour po Česku. Jdete do toho se mnou?" odpovídá Fiala. "No jasně. Naživo, osobně, diskuze s lidmi. To je skvělý," reaguje Pazderková.
Premiérovy výjezdy za občany odstartují ve čtvrtek 15. května v Jihlavě a vyvrcholí 25. června ve Zlíně. Dvojice se mezitím zastaví také v Olomouci, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Liberci, Pardubicích, Ostravě, Praze, Hradci Králové, Brně a Plzni.
Koalice Spolu zatím zaostává v průzkumech za suverénním hnutím ANO, jehož podpora podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News činí 32,2 procenta. Na druhém místě by skončila koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) s podporou 19,5 procenta. Třetí příčku by obsadilo hnutí SPD s podporou PRO, Trikolory a Svobodných a ziskem 11,6 procenta. Starostové a nezávislí by o desetinu překonali 10 procent.
Další tři subjekty se drží jen lehce nad pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny. Piráty by aktuálně volilo 5,9 procenta voličů. Podpora hnutí Stačilo! je o desetinu nižší. Preference Motoristů činí 5,4 procenta.
V Česku se naposledy konaly volby do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021. Vyhrála koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) se ziskem 27,79 procenta před druhým ANO, které obdrželo 27,12 procenta hlasů.
Jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem se nezadržitelně blíží a očekávání jsou vysoká. Výsledek jejich setkání může v příštích týdnech či měsících rozhodnout nejen o tom, zda vůbec odstartuje mírový proces na Ukrajině, ale i o jeho konkrétní podobě. Pokud se Trump postaví k požadavkům Kremlu vstřícně, může se Washington stát klíčovým hybatelem tlaku na Kyjev, aby přistoupil k územním ústupkům.
Při své kampani Donald Trump sliboval, že rychle ukončí válku na Ukrajině a konflikt v Gaze. Dnes, více než šest měsíců po jeho nástupu do úřadu, je mír na obou frontách vzdálenější než kdy jindy. V Gaze se jednání o příměří a výměně zajatců zhroutila, zatímco humanitární situace dosáhla katastrofálních rozměrů. Na Ukrajině opakované diplomatické pokusy narazily na největší ruské letecké útoky od začátku války.
Západní břeh Jordánu je v současné době oblastí s narůstajícím napětím, které se ještě více vystupňovalo po útoku Hamásu ze 7. října a následné válce v Gaze. Palestinci zde čelí stále častějším a beztrestným akcím ze strany izraelských osadníků, kteří jsou podporováni vládou a ozbrojenými složkami. To vede u Palestinců k pocitu bezmoci a traumatu, protože jsou jim systematicky upírána jejich základní lidská práva.
Nárůst případů horečky dengue napříč tichomořskými ostrovy, který je nejvyšší za posledních deset let, je podle odborníků způsoben klimatickou krizí. Od začátku roku 2025 bylo v regionu potvrzeno více než 16 502 případů a 17 úmrtí, přičemž Samoa, Fidži a Tonga patří k nejvíce zasaženým zemím. Některé z nich už dokonce vyhlásily stav nouze.
Necelý týden před summitem mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce, který se má konat v pátek, vydala Evropská unie prohlášení, které podepsalo 26 z 27 lídrů. Cílem prohlášení je vyvinout tlak na Donalda Trumpa a zdůraznit, že Ukrajina by měla mít právo svobodně rozhodovat o své budoucnosti a že mezinárodní hranice se nesmí měnit silou.
Po 70 letech výzkumu a analýzy dat vědci zjistili, že extrémní horka výrazně decimují populace tropického ptactva. Ačkoli většina studií se zaměřuje na dlouhodobé klimatické trendy, jako jsou postupné zvyšování průměrných teplot, je třeba věnovat pozornost i extrémním povětrnostním jevům.
Už v pátek se má v americkém státě Aljaška uskutečnit klíčové setkání, na kterém se sejdou prezidenti Spojených států a Ruska. Hlavním tématem schůzky Donalda Trumpa a Vladimira Putina by mělo být nalezení způsobu, jak ukončit válku na Ukrajině. To s sebou ovšem nese mnoho obav, a to zejména v Evropě a na Ukrajině.
Ikona světové pop-music, Madonna, vyzvala papeže Lva k naléhavé humanitární misi v Gaze. Ve svém příspěvku na sociální síti Instagram apelovala na hlavu katolické církve, aby navštívila palestinskou enklávu dříve, než bude pozdě a aby pomohla hladovějícím dětem.
Během svého prvního funkčního období prezident Donald Trump předkládal alternativní skutečnosti, a ve svém druhém období je podle všeho nechává žít. S odkazem na vizi zločinem zmítaného vnitřního amerického města zdůvodnil svůj nouzový federální převrat washingtonského policejního oddělení a nasazení jednotek Národní gardy do ulic. Na tiskové konferenci v Bílém domě označil hlavní město za ovládnuté „násilnými gangy, krvelačnými zločinci, potulnými davy divoké mládeže, zfetovanými maniaky a bezdomovci“.
Spojené státy se podle viceprezidenta J. D. Vance snaží připravit půdu pro setkání mezi prezidenty Donaldem Trumpem, Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským. Viceprezident to uvedl v nedělním pořadu televize Fox News, jen několik dní před nadcházejícím summitem Trumpa s Putinem na Aljašce. Vance zdůraznil, že setkání je nezbytné pro ukončení konfliktu na Ukrajině.
Od války v Čečensku přes konflikt v Gruzii až po anexi Krymu a současnou válku na Ukrajině – Kreml se v posledních třech desetiletích opakovaně ocital uprostřed ozbrojených střetů, které se Západ snažil řešit jednáním. Pokusy o mírové dohody se objevily i během války v Donbasu po roce 2014 a po ruské invazi v roce 2022, ale bez trvalého výsledku. V pátek se na Aljašce setkají Donald Trump a Vladimir Putin, aby se pokusili najít cestu z nejtěžšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.
Navzdory mezinárodnímu zatykači, který na něj vydal Mezinárodní trestní soud (ICC), se ruský prezident Vladimir Putin chystá na historický summit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce. Setkání, které má za cíl projednat ukončení války na Ukrajině, vyvolává otázku, zda se Putin nemusí obávat zatčení. Jak se zdá, místo setkání bylo zvoleno s ohledem na bezpečnost ruského prezidenta, protože Spojené státy na rozdíl od většiny světa neuznávají jurisdikci ICC.
