Uplynul již týden od chvíle, kdy se Česko rozloučilo se statečnou bojovnicí Annou Slováčkovou. Naposledy vydechla během první dubnové neděle, kdy skončil její zápas se zákeřnou rakovinou. Lékaři u ní nemoc podruhé zjistili na podzim 2023. Víte, co tomu předcházelo?
Nejhoršímu možnému zjištění měla předcházet noční můra. "Anička měla nějaký šílený sen, že mám něco s plícemi a pod pravou lopatkou obrovskou díru," uvedl tehdy její otec Felix Slováček pro pořad ShowTime. A protože se zalekl, absolvoval vyšetření na plicním. Nic se však neprokázalo.
V rodině ale nechtěli nic podcenit, proto si nechala snímek udělat i talentovaná herečka a zpěvačka. Testy nakonec potvrdily, že se Slováčkové vrátila rakovina. Tentokrát se usadila na plicích. Anička s nemocí statečně bojovala až do první dubnové neděle, kdy v obklopení blízkých naposledy vydechla.
Před týdnem se v malostranském kostele svatého Tomáše konalo ostře sledované poslední rozloučení, které na přání zesnulé proběhlo za zavřenými dveřmi. Rodina ale slíbila fanouškům, že památku Slováčkové bude možné v budoucnu uctít na místě, které k tomu bude určené.
Slováček totiž řekl deníku Aha!, že dcera rodině nezakázala vytvoření místa, kam by mohli chodit fanoušci. "Nezakázala nám, aby měla hrobeček. Naštěstí," uvedl. Dále zmínil, že již před lety koupil místo na vinohradských hřbitovech. "Tam jí uděláme krásný pomníček s jejím jménem," oznámil saxofonista s tím, že přípravy oficiálního pietního místa nějaký čas potrvají.
"To ale nevadí, protože do té doby Aničku rozptýlíme tam, kam chtěla. A až bude hrobeček, rád to veřejně oznámím, aby tam mohli lidé, pokud budou chtít, dávat kytičky," vysvětlil manžel Dády Patrasové.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.
